Desatero důvodů, proč nezanedbat ochranu před vnitřními parazity

Milujete je a oni milují vás! Řeč je samozřejmě o domácích mazlíčcích. Svou lásku jim můžete prokázat mimo jiné také pravidelnou péčí, neboť právě zvířata jsou ohrožována nejen parazity vnějšími (klíšťata, komáři), ale často i velmi nenápadnými parazity vnitřními (škrkavky, tasemnice).

1. Průběžná ochrana je lepší než důsledky jejího zanedbání

Pravidelná ochrana psa či kočky před vnitřními parazity je tím nejlepším možným řešením boje proti těmto „nepřátelům zdraví“. Tělo zvířete odčervením zbavíme nebezpečných parazitů a předejdeme závažným onemocněním, která mohou způsobovat. Případné léčení těchto chorob je nejen finančně náročnější než náklady na řádnou ochranu, ale často může být i neúspěšné. Je lepší problémům předcházet, než je řešit.

2. Ochranou před vnitřními parazity chráníte i sebe

Červi nejsou rizikem pouze pro psi a kočky, ale i pro zdraví člověka. I my můžeme být napadeni parazity, jako jsou škrkavky, tasemnice či měchovci. Následkem pozření např. vajíčka škrkavky psí, můžeme onemocnět třeba larvální toxokarózou. Ta pro nás představuje riziko hned ve třech aktivních formách (oční, orgánová a smíšená). Larva měchovce psího může způsobit zanícení míst na naší pokožce a bolestivé projevy. V rámci našeho soužití se psy může dojít i k nakažení tasemnicí psí, která se v těle vyvine v dospělce.

3. Jsou nenápadní a pak škodí

Třeba škrkavky dorůstají v těle zvířete do délky 5 až 15 cm. V okolním prostředí však škodí v mnohem nenápadnější formě – v podobě infekčních vajíček. Ta se do okolí dostávají prostřednictvím trusu infikovaného psa či kočky. Tato vajíčka jsou pouhým okem neviditelná – měří méně jak desetinu milimetru. Navíc představují hrozbu trvající až několik let, po něž jsou schopna v prostředí přežívat, aniž by se zmenšovala jejich infekčnost.

4. Mají početní přesilu, o to důslednější musíme být v ochraně

Jediná škrkavka během jednoho dne vyprodukuje až 200 000 vajíček. Ta se pak nacházejí v trusu napadeného zvířete a mohou být zdrojem nákazy jiného psa, kočky nebo člověka. Studie České zemědělské univerzity přinesla alarmující čísla. Došla k závěru, že z 2 223 psů je celkem 259 z nich napadeno vnitřními parazity. To v konečném součtu představuje celkem 35 kg exkrementů, v němž jsou vajíčka parazitů. Polovina tohoto infikovaného trusu v sobě obsahuje 170 000 000 vajíček škrkavek, které denně zamoří prostředí Prahy. Studie totiž prokázala, že 1 g trusu představuje 10 000 vajíček parazitů. Je třeba si uvědomit, že reálné zamoření našeho prostředí vnitřními parazity se odvíjí od množství psů v našem okolí. Ano, paraziti jsou skutečně v přesile, a proto je důsledná ochrana nezbytná.

5. S kontaminovanou půdou přichází zvířata i lidi do kontaktu dnes a denně

Hrozba číhá na jakýchkoli místech, kde se pohybují neodčervení psi a kočky. Ti vylučují zmiňovaná vajíčka škrkavek, která dále zamořují okolí. Prostřednictvím deště jsou navíc roznášeny i do míst, kde se zvíře nemuselo pohybovat. Vajíčka škrkavek jsou mimo jiné extrémně odolná a infekce hrozí i mnoho dalších let.

6. Nejen kontaminovanou půdou se lze nakazit

Láska hory přenáší, ale stejně tak i nebezpečná onemocnění. Že vás psí miláček láskyplně olízne a vy nezareagujete dostatečně včas, nebo ani nechcete, je běžný jev. Problém může nastat tehdy, pokud psovi nebo kočce zůstala na tlamě např. blecha. Ta, pokud ji člověk pozře, se pak může stát zdrojem nákazy tasemnicí psí.

7. Děti jsou nejsnadnějším terčem

Nepříjemným faktem je skutečnost, že jednou z nejohroženějších skupin jsou malé děti. Právě ony se velmi rády se zvířaty mazlí. I je potěší, když jim jejich pes kamarádsky olízne ruku, kterou si však poté rády strkají do pusy. Shodou nešťastných náhod mohou spolknout blechu, jež se může stát zdrojem nákazy tasemnicí. Stejně tak jsou děti milovníky podobných vylomenin jako ochutnávání hlíny nebo písku na pískovišti. Právě hlína či písek však mohou být zaneseny vnitřními parazity, kteří se nachází v trusu nemocných zvířat.

8. Projevy nákazy parazitárním onemocněním u člověka nemusí být odhaleny

Jedním ze základních rizik je fakt, že všeobecné povědomí o možnosti nákazy ze zvířete na člověka je poměrně nízké. Z toho důvodu mohou být pak zdravotní příznaky u člověka přičítány jiným sezónním onemocněním. Snadno tak může dojít k situaci, kdy není onemocnění vůbec diagnostikováno, což někdy nemusí přinášet nebezpečné následky, ale jindy naopak ano (a velmi vážné). Nákaza může probíhat i bez příznaků.

9. Zvířata jsou oproti tomu vnitřními parazity napadena skoro vždy

Až 90 % štěňat a koťat je vnitřními parazity napadeno již ve svém raném věku. Štěňata bývají nakažena od své matky již v průběhu její březosti a následně i sáním mateřského mléka. Koťata jsou vnitřními parazity napadena v podstatě okamžitě po svém narození, neboť parazité pronikají do mateřského mléka, prostřednictvím něhož se dostávají do těla kotěte. Z toho důvodu je nezbytné nepodcenit ochranu před vnitřními parazity hned v počátku života zvířete. Štěňata lze chránit již od jejich druhého týdne života a kočky od týdne čtvrtého.

10. Rizika pro člověka v číslech

Výskyt onemocnění způsobených vnitřními parazity u člověka není na našem území nijak alarmující. Přesto zde riziko reálně existuje. Z 8 000 zkoumaných osob bylo v předešlých letech u 720 z nich prokázáno onemocnění larvální toxokarózou způsobenou škrkavkou psí. Situaci v sousedním Rakousku dokumentovala studie, která přišla s tvrzením, že larvami škrkavek je napaden každý třicátý člověk. Tato data jsou pro nás i vlivem životního stylu a oblíbenosti cestování s našimi mazlíčky velmi důležitá.

MVDr. Václav Bartoš

Veterinární klinika ZooVET, Hradec Králové