1. „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou.“
Blecha se převážně řadí mezi druhově specifické parazity, kteří preferují psí či kočičí kůži. V momentě, kdy ale potřebuje potravu (krev), napadá i člověka. Tím, že psy a kočky chráníme přípravky proti těmto parazitům, chráníme tak i své zdraví.
2. „Psa či kočku stačí chránit proti parazitům pouze v sezóně. Klíšťata a blechy přece přes zimu žádné nebezpečí pro zvíře nepředstavují.“
Není tomu tak, např. u blech je riziko celoroční, neboť na zvířeti nacházíme pouze blechy dospělé, ty však produkují vajíčka, která ze zvířete vypadávají v jeho okolí. Mohou se tak uchytit doma na koberci, v autě, na sedačce… Z vajíčka se vylíhne larva, která se živí trusem dospělých blech, poté se zakuklí. Kukla může přežívat i více než 100 dní. Proto je zde celoroční nebezpečí infekce. Současně ani klíšťata nejsou již vyloženě sezónní záležitostí. Výskyt klíšťat v rámci ročních období se naopak prodlužuje. Důvodem je neustálé zvyšování zimních teplot a současně narůstající tolerance klíšťat k nižším teplotám.
3. „Psa či kočku jsme jednorázově odblešili a není tedy potřeba dalších opatření k prevenci před blechami.“
Jedná se o jeden z velmi častých chybných úsudků. V momentě, kdy psa či kočku jednorázově odblešíme, zbavili jsme se parazitů pouze na omezený čas. V průběhu dalších týdnů a měsíců totiž postupně v okolním prostředí dochází k dovylíhnutí vývojových stádií blech. Za několik týdnů je tak zvíře opět zablešené a spolu s ním může být zamořen třeba i náš domov. Z tohoto důvodu je nutná kontinuální péče a prevence před blechami. Nezbytné je pravidelné aplikování antiparazitárních přípravků. U spot-on přípravků (pipet) musí být aplikace prováděna opakovaně v měsíčních intervalech. Obojky pak chrání zvíře po dobu mnoha měsíců (např. Kiltix s účinností 7 měsíců či letošní novinka Foresto s účinností až 8 měsíců).
4. „Mohu použít na psa i kočku stejné antiparazitikum? Přípravek bude působit na stejné parazity, u psa zabírá, tak by měl fungovat i u kočky.“
Ne vždy tomu tak je. Je třeba dávat si velký pozor na to, o jaký typ přípravku se jedná. Existují totiž antiparazitární přípravky, které jsou určeny pouze pro psy a pro kočky mohou být toxické. Současně jsou vyráběny přípravky, které pomohou od parazitů jak psovi, tak kočce.
5. „Pokud na psovi či kočce nevidí chovatel blechy, nemohou tedy být tito parazité ani v domácnosti.“
Bohužel tomu tak není. V momentě, kdy odblešíme domácího mazlíčka, blech jsme se nemuseli zbavit komplexně. Odblešení je třeba vnímat v mnohem širším kontextu. Většina vývojových stádií blech (95%) se totiž nachází v okolí, ve kterém se zvíře pohybuje. Na zvířeti samotném jsou viditelné pouze blechy dospělé. Ostatní vývojová stádia blech mohou být kdekoli, kde se zvíře pohybovalo. Je proto důležité používat přípravky, které pomáhají omezovat vývojová stádia i ve vnějším prostředí. Nezbytné je také důkladně vysát a vytřít podlahy, vyčistit pelíšek domácího mazlíčka, ale také pohovku, na které s námi pes či kočka lehají. To jsou totiž místa ideální k zachycení blech ve svých vývojových stádiích, z nichž se potom vyvíjí blechy dospělé.
6. „Abych ochránil/a domácího mazlíčka před klíšťaty, stačí použít antiparazitikum v hlavní klíšťové sezóně.“
Toto se stává nejčastější chybou, jaké se majitelé domácích mazlíčků dopouštějí. Nedostatečná četnost použití přípravků v aplikační formě např. spot-onu (pipety) znamená sníženou ochranu zvířete proti parazitům. Aplikace musí probíhat pravidelně, u spot-on přípravků je délka ochranného účinku většinou cca 4 týdny. Chovatel by ji tedy měl pravidelně každý měsíc opakovat. Současně přestala být klíšťata sezónní záležitostí a rizika s nimi spojená nás ohrožují po mnohem delší časové období. Vše je způsobeno vyššími teplotami během zimního období a současně schopností klíšťat přizpůsobovat se počasí.
7. „Přípravky proti vnějším parazitům stačí použít až s prvními objevenými klíšťaty. Do té doby není nutné psa či kočku chránit.“
Naopak. Použijeme-li přípravky až potom, co se klíšťata objeví, zbytečně zvyšujeme riziko přenosu infekčních onemocnění z těchto parazitů. Pravidelnou aplikací zajistíme u zvířete průběžnou ochranu. A omezíme i nutnost klíště odstraňovat, protože u přípravků s repelentním účinkem dokonce nedojde ani k jeho uchycení (např. Advantix spot-on pro psy).
8. „Naši kočku/psa není třeba chránit proti parazitům, je jen doma a paraziti tak zvíře ohrozit nemohou.“
I psy a kočky, které chováme ve svých domovech a stali se nedílnou součástí naší rodiny, musíme chránit proti parazitům. Vajíčka blech na svém oděvu může přinést i samotný člověk chovající doma zvíře. I kočkám v domácnostech se může stát, že snědí např. vajíčka červů. Ta mohou být schovaná v nepatrné hromádce půdy, kterou si přineseme domů na botách. Kočky velmi rády olizují různé předměty. Ty na sobě mohou nést právě stopy parazitů. Proto je důležité kočky i psy pravidelně ošetřovat proti vnějším parazitům a také je odčervovat alespoň 1 x za 3 měsíce.
9. „Psi a kočky díky jejich srsti netrápí komáři a bodavé mouchy. Bodnutí komárem navíc není pro zvíře nijak nebezpečné.“
Je pravda, že jsou zvířata chráněna hustou srstí, ovšem ani ta je plně nechrání proti těmto nepříjemným parazitům. I když komáři na první pohled netrápí zvíře tolik jako člověka, mohou být přenašeči nebezpečných infekčních onemocnění, jako je srdeční červivost či leishmanióza. V případě leishmaniózy se dokonce jedná o onemocnění nevyléčitelné a přenosné na člověka. Z toho důvodu je důležité nepodceňovat ochranu zvířat a tím také chránit i zdraví člověka. Jednoduchým řešením je pravidelně aplikovat přípravky s dlouhodobým repelentním účinkem.
10. „Vnější parazité (blechy, klíšťata a komáři) jsou pro zvířata pouze nepříjemní, ale žádné zdravotní riziko nepředstavují.“
Vnější parazité jsou jak pro zvíře, tak i pro člověka potenciálně velmi nebezpeční a toto riziko by chovatelé neměli podceňovat. Mezi onemocnění přenášená klíšťaty patří například lymská borelióza, klíšťová encefalitida a babesióza. Blechy mohou přenášet vývojová stádia tasemnice a způsobovat alergie na bleší kousnutí. Komáři mohou u psů způsobovat podkožní dirofilariózu nebo srdeční dirofilariózu (tzv. srdeční červivost).
Text: MVDr. Václav Bartoš
Veterinární klinika ZooVET, Hradec Králové
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.