Kolem koček koluje spousta mýtů, například že mají devět životů, nebo že černé kočky nosí smůlu. Zdravý rozum nám sice říká (většinou), že tyto legendy nejsou pravdivé. A co běžně uváděný "fakt", že kočky při pádu vždy dopadnou na nohy? Je založen na vědeckém základu?
Kočky mají neuvěřitelně ohebnou páteř a nemají funkční klíční kosti, což jim umožňuje vrozenou schopnost otočit se ve vzduchu a přistát na nohou. Kočka se ve vzduchu orientuje buď vizuálně, nebo pomocí vnitřního ucha. Při každém pádu z výšky je u koček aktivován reflex správného dopadu. Toto instinktivní chování kočkám zajišťuje souhra několika faktorů - ostrost zraku, pružnost svalů, ohebnost páteře a celková mrštnost těla. Když kočka letí vzduchem, přenášejí její oči a specializované orgány ve vnitřním uchu do mozku informace o poloze hlavy vzhledem k zemi. Pokud se změní poloha hlavy nebo rychlost pádu, působí to na vápenaté krystalky plovoucí v tekutině rovnovážného orgánu vnitřního ucha, a ty podráždí receptory smyslových buněk. V milióntině sekundy se signál dostane do mozku a ten vyšle pomocí nervů velmi rychlý povel, který vrátí hlavu do správné polohy. Zbytek těla se řídí podle hlavy, díky tomu pak kočka dopadne v poloze perfektně připravené k přistání. Země se dotknou nejdříve přední končetiny, kdy pružné ramenní klouby utlumí náraz. Následně dopadnou zadní končetiny a v tu chvíli se tělo prohne do oblouku. Měkké polštářky tlapek a pružné kočičí klouby také efektivně tlumí náraz.
Relativně malá velikost koček, lehká kostra a hustá srst navíc pomáhají snižovat rychlost pádu. Kočky také roztáhnou své tělo, aby ještě více snížily odpor vzduchu, a mají svalnaté nohy, které jim pomáhají tlumit nárazy, což jim pomáhá získat čas na orientaci ve vzduchu a bezpečné přistání na nohy.
Přistanou kočky vždy na nohou?
Není divu, že lidé věří, že kočky mají devět životů, protože existuje řada zpráv o tom, že kočky pád ze závratných výšek nejen přežily, ale odešly z něj relativně bez úhony. V jednom případě kočka vypadla z okna newyorského bytu z neuvěřitelných 32 pater - a přežila! Kočka byla ošetřena s vyštípnutým zubem a lehkým propíchnutím plic a po dvou dnech byla poslána domů.
Ve studii z 80. let minulého století analyzovali newyorští veterináři 132 případů koček, které vypadly z budov vysokých až 32 pater, a 90 % z nich přežilo (39 % z nich však vyžadovalo pohotovostní péči). Sedmnáct koček bylo svými majiteli uspáno (ve většině případů ne kvůli vážným zraněním, ale protože majitelé uvedli, že si nemohou dovolit lékařské ošetření). Z ostatních 115 koček jich osm zemřelo na následky šoku a poranění hrudníku.
Při tom všem existují různé faktory, které ovlivňují schopnost kočky otočit se a vždy přistát na nohou. Například kočky s nadváhou pravděpodobně nebudou dostatečně pružné, aby se dostatečně rychle otočily, a navíc dopadnou s větším nárazem. Velkou roli v úspěchu či neúspěchu bude hrát také výška pádu.
Zajímavé je, že kočky, které padají z větších výšek, mají větší pravděpodobnost, že neutrpí zranění, než ty, co padají z menší výšky. Je to proto, že mají více času na to, aby se ve vzduchu srovnaly. V newyorské studii měly kočky, které spadly z výšky nad sedm pater, menší pravděpodobnost úmrtí než ty, které spadly ze dvou až šesti pater. Kočky však ne vždy zvládnou přistání, a i když téměř vždy dopadnou na nohy, rozhodně to neznamená, že se při tom nezraní. Proto je vhodné mít u bytových koček zajištěný balkón proti pádu nebo je na balkón zkrátka nikdy nepouštět.
Zdroj: Excited Cats
Foto: Pexels.com
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.