Fenka zavrčela na dítě

Chtěla bych se zeptat na problém s naším pejskem. Máme dvouletou borderkolii a 15. měsíčního syna. Od začátku spolu vycházejí dobře, ale včera se stalo něco, co fenka nikdy neudělala -na syna výstražně zaútočila. Bylo to ve chvíli, kdy ležela na schodech a podřimovala. Syn k ní přišel a aniž se jí dotknul, tak na něj zavrčela. Byla od něj asi půl metru a v zápětí na něj štěkla. Nedotkla se ho a ani nekousla, ale pro nás je to nová situace. Nevíme, jestli se to bude opakovat a máme strach. Pejsek je pro nás člen rodiny, a tak to chceme nějak řešit.
Bohužel, co mě moc mrzí je, že jsem asi zareagovala přehnaně a potrestala ji. Dostala a zavřela jsem ji do kotce asi na 2 hodiny, kde normálně vůbec není. Jsem z toho nervózní, protože už budu mít strach nechat je na chvíli o samotě. Můžete mi prosím poradit, co se mohlo stát? Vím, že fenka je jinak mírumilovná a poslušná.

Váš syn je nyní ve věku, kdy dochází nejčastěji ke konfliktům mezi psy a dětmi. Bude třeba trochu upravit podmínky v domě, aby tam oba mohli žít bezpečně. Vymezte fence místečko, kde bude mít svůj pelíšek, misky a hračky, a kam se syn nedostane – část pokoje ohraničená nábytkem, dětská mříž do dveří apod. Takové místo by mělo být za všech okolností pro dítě tabu, stejně jako rozpálená plotna, žehlička, zásuvka, otevřené okno… Prostě jednou pro vždy tam NESMÍ. Ideální je, když se pes může pohybovat volně po bytě a jakmile by nastala situace, že si s dítětem v něčem konkuruje (vaše přízeň, jídlo, zajímavá hračka, zajímavé místo), nebo je velký rozruch a malý prostor (příchod domů, odchod ven, návštěva, další děti, křik apod.), popřípadě chce pes jíst nebo spát, měl by jít na své místečko. Když ho tam v takovýchto situacích budete posílat vždy laskavě a přidáte nějakou tu dobrůtku, tak se sám naučí tam odejít v situacích, když mu bude chování dítěte nebo velký rozruch nepříjemný, nebo když bude chtít chvíli klid. To zavrčení bylo varování – „Už nechoď blíž, lekla jsem se tě, nemám kam ustoupit“. Pokud synek šel dál, z psí logiky vyplývá další krok, a to je symbolické chňapnutí. Vaše správná reakce měla být okřiknout a chytit dítě a umožnit psovi v klidu odejít. Trest (z pohledu psa nelogický a nesmyslný – pes byl přece ohrožen, aspoň se tak cítil) může vyvolat strach z přítomnosti dítěte a vrčení, kdykoli se dítě blíží („Jdi pryč, nechci být kvůli tobě zas bita!!!“). Pokud následuje další trest, pes je stále ve střehu a v obrovském stresu a už se to moc špatně řeší, těžko se hledá vzájemná důvěra.
Perfektní návod, jak řešit tyto situace, podává knížečka Modrý pes, kterou sestavil mezinárodní tým dětských a psích psychologů. Je u ní i CD pro děti předškolního věku, kde si mohou jednotlivé situace vyzkoušet na animovaných obrázcích. Knížku máme, stačí, když mi napíšete mailem adresu, pošlu Vám ji na dobírku. Stojí 120 korun, s poštovným 195. V zadní části knížky je i tzv. žebříček agrese, kde jsou vyjmenovány signály znepokojeného psa od těch nejjemnějších (olizování, zívání, odvracení hlavy), které většinou nikdo ani neregistruje, až po kousnutí.
Věřím, že tato jedna epizoda vaši vzájemnou důvěru neohrozila a že se brzy naučíte číst z výrazu vaší fenky, kdy už je jí něco nepříjemné a měla by mít volnou cestu k odchodu. Malé dítě však tyto signály ještě číst nedovede, a proto by nemělo nikdy zůstávat se psem samo.

Hana Žertová

Další odpovědi na nejrůznější dotazy naleznete na www.hanazertova.cz