Habešská kočka

Tato krásná, hrdá kočka se zjevem nápadně podobá svým předchůdkyním, které uctívali faraóni a jejichž vyobrazení můžeme nalézt na staroegyptských náhrobcích. Habešanka je velmi hravá, inteligentní a činorodá. Je považována za jedno z nejstarších plemen. Hodí se pro lidi, kteří chtějí mít milou, aktivní, přítulnou a přesto divoce vypadající kočku.

Historie

Habešské kočky se řadí k nejstarším plemenům na světě, i když je jejich původ zahalen tajemstvím. Podle legend pocházejí z koček Nilu, které byly uctívané starými Egypťany jako bohyně Bastet. V literatuře se uvádí, že habešská kočka je přímým potomkem africké kočky plavé (Felis Libyca), s níž ji spojuje starý Egypt. Jiné studie uvádí, že jejich původ by mohl sahat do oblasti jihovýchodní Asie a na pobřeží Indického oceánu, kde se vykytuje značné množství koček s tickingem (habešskou kresbou). Faktem zůstává, že habešská kočka jako samostatné plemeno byla vyšlechtěna a uznána ve Velké Británii. První zmínky pocházejí z roku 1872, dochoval se záznam, že tato kočka obsadila třetí místo na výstavě koček v prosinci 1871 v londýnském Crystal Palace. Za přímého předka je považována kočka Zula, kterou vlastnili manželé Barrett-Lennardovi a která byla přivezena přímo z Habeše (dnešní Etiopie). Jako plemeno byly habešanky ve Velké Británii uznány v roce 1882, jejich standard byl poprvé publikován v roce 1889. Z Anglie se chov rozšířil do celého světa. Do USA byly první jedinci dovezeni na začátku 20. století a koncem 30. let tam byly dovezeny výborné výstavní kočky, které utvořily základ amerického chovu. Obě světové války znamenaly pro evropský chov t velké ztráty. Zvlášť druhá světová válka znamenala pro britský chov pohromu. Počet chovatelů začal růst až v 50. letech. V současné době je chov habešských koček nejvíce rozšířen v USA.

Chov u nás

Český chov habešských koček započal roku 1981. Prvním jedincem tohoto plemene v tehdejším Československu byl kocour Paulchen v. Udindare kupený v Německu, kterého dovezla chovatelka Jana Knýová (chovatelská stanice Rosa Glauca *CZ). Ze stejné německé chovatelské stanice přišla i první chovná habešská kočka amerického původu - IC Selkhet´s Sakkara. Zásluhou tohoto páru vznikl zaklad chovu u nás. Od roku 1990 se chov t u nás začal více rozvíjet a vzrůstal počet odchovů. Mezi špičku patří výše zmiňovaná chovatelská stanice Rosa Glauca, která do dnešní doby odchovala desítky kvalitních koťat a pyšní se nejvyššími výstavními tituly a chovatelskými úspěchy. Například v roce 1998 vyhrála modrá habešanka EC Isabeau Rosa Glauca na světové výstavě v Poznani a získala titul Světové vítězky FIFe.

Vzhled

Habešská kočka patří do skupiny krátkosrstých koček. Má střední postavu. Její tělo musí být štíhlé, nevelkého vzrůstu a ne těžkopádné. Na pohmat je pevné, pružné a svalnaté. Nohy má dlouhé, štíhlé a elegantní s malými tlapkami s černými prsty. Ocas je dosti dlouhý a sbíhá se do špičky. Hlavu má dlouhou a klínovitě zašpičatělou, ale je přeci jen kratší a méně špičatá než u siamky. Americké habešanky mají kratší hlavu a zaoblenější profil než evropské kočky tohoto plmene. Nos mají jen mírně prohnutý, z profilu nesmí být ani přímý, ani s hlubším prohloubením (stopem). Brada je silná a dobře vyvinutá. Uši jsou velmi nápadné, poměrně veliké a v nasazení široké a napjatě vztyčené. Na špičce jsou úzce zakulacené a s chloupky vybíhajícími do špičky. Oči má velké, výrazné, mandlovitého tvaru, umístěny jsou daleko od sebe. Barva je buď zelená, jantarová nebo žlutá. Oči jsou jasně zářivé a lemované jsou stejnou barvou, jakou je lemován i čenich.

Srst

Je celkově krátká, hustá, dosti jemná a přiléhavá. Jejím charakteristickým znakem je ticking neboli habešská kresba. Vyznačuje přítomností 2 – 3 tmavě zbarvených příčných pásků na každém jednotlivém krycím chlupu. Je žádoucí tmavé zakončení. Chlupy s tickingem jsou po těle rovnoměrně rozmístěny. U původních habešských koček se vyskytovala kresba v podobě kroužků na nohách, tyto znaky byly ale v průběhu generací odstraněny selekcí chovných jedinců. U dnešních habešanek se jediné projevy kresby nacházejí na hlavě, dále jako tzv. úhoří pruh (tmavé stínování podél páteře přecházející na ocas) a tmavá špička ocasu. U habešských koček je ticking jediným typem zbarvení, stejně jako u koček somálských.

Somálské kočky jsou vlastně dlouhosrstá varieta koček habešských.Ty stály u zrodu tohoto plemene, podle FIFe jsou obě plemena stejná v typu, liší se pouze délkou srsti.

Barevné variety

Habešské kočky mají dvojité zbarvení, tmavší ticking se nachází na svrchní části těla. Spodní části těla (hruď, břicho) a vnitřní strany nohou jsou jednobarevné a tyto partie jsou zbarveny v souladu se zbarvením variety. Bílá barva je povolená pouze nad pysky, kolem nozder a na bradě, nesmí se ale šířit na hruď. Podle základního zbarvení srsti a zbarvení tickingu se rozlišuje několik variet habešských koček. Světové organizace uznávají u tohoto plemene čtyři základní barvy.

Divoce zbarvená (ruddy) – svrchní části má kočka zbarveny rezavěhnědou barvu s výrazným černým tickingem na těle i končetinách. Základní barva, která zbarvuje spodní stranu těla, hruď a vnitřní stranu nohou je tmavě meruňková/oranžová. Podél páteře se táhne tmavé stínování, které pokračuje po celém ocase a je zakončeno černou špičkou.

Červenohnědá (sorrel) – svrchní srst má teplou měděnou červenou barvou s čokoládově hnědým tickingem. Základní barva je tmavě meruňková.

Modrá (blau) – tato barevná varieta má modrošedou srst. Barva je teple písková s tmavým, ocelově modrošedým tickingem na svrchní srsti. Špičky uší a ocasu jsou tmavě ocelově modré. Základní barva spodních partií je světle plavá až krémová.

Plavá (beige fawn) –je charakteristická matně béžovou svrchní barvou s teple krémovým tickingem a světle krémovou až plavou základní barvou. Chov této barevné variety není jednoduchý.

Od roku 1983 uznává FIFe i stříbřité variety těchto základních barev. Chov stříbrných habešanek je velice komplikovaný a na výstavách je lze spatřit jen výjimečně. U všech stříbřitých variet habešských koček je základní barvou srsti čistě stříbřitě bílá, ticking je v barvě příslušné variety. Existuje černě stříbřitá (black silver), modře stříbřitá (blue silver), červenohnědě stříbřitá (sorrel silver) a plavě stříbřitá (beige fawn silver).

Povaha

Kočky jsou to velmi milé, temperamentní, sebevědomé, inteligentní, hravé a zvědavé. Tyto vlastnosti nejlépe popíší povahu těchto okouzlujících šelem. Jsou to společenští tvorové, kteří jsou svém pánovi velmi oddaní. Od svého člověka vyžadují pozornost a kontakt, rádi se chodí pomazlit. Habešanky jsou velmi aktivní kočky, které dokážou neúnavně běhat a skákat. Velmi rády také šplhají. Jejich hravost jim vydrží i do dospělosti. Dokáží si neúnavně hrát se svými hračkami, ale i se špuntem od vína, papírovými kuličkami nebo brčkem. Jsou to kočky učenlivé, které můžeme naučit různým dovednostem. Mnohé také rády aportují. Jsou nehlučné, ale přesto velmi komunikativní. Rozhodně nejsou líné a neustálé povalování je jim cizí. Pokud nespí či nejí, jsou stéle ve střehu a pozorují, co se děje v jejich okolí. Pro svůj temperament, hravost a zvědavost by měly mít k dispozici dostatek místa a podnětů na hraní. Aby byly tyto kočky spokojené, je vhodné jim pořídit vysoké škrabadlo či škrabací strom s různými vodorovnými plochami na hraní, škrábání a odpočívání. Jinak hrozí nebezpečí, že si kočka najde náhradu v podobě nábytku, křesel či záclon. Z polic raději odstraňte cenné a křehké předměty, protože skákání na police je pro ně velkou zábavou.

Závěrem

Habešské kočky bývají často přirovnávány k různým šelmám hlavně díky svému specifickému zbarvení. Jsou to velmi půvabné kočky nejen svým vzhledem ale i pohyby. Mnoha chovatelům učarovala také jejich specifická povaha. S habešankou se jistě nikdy nebudete nudit. Pozorovat její důmyslné hry bývá velmi zábavné. A lidé, kteří si habešanku pořídí, často už jiné plemeno nechtějí.