Herpesviróza psů

Jedná se o virové onemocnění psů, které je rozšířené po celém světě. Způsobuje ho Herpesvirus canis. Infekce je častou příčinou neplodnosti, potratů a úhynů celých vrhů malých štěňat.

U starších štěňat a dospělých psů onemocnění většinou probíhá bez příznaků, nebo jako zánět horních cest dýchacích či pohlavních orgánů. Uvádí se, že protilátky proti herpesviru má v sobě 40 až 93 % psů, což je důkazem, že se za svého života setkali s infekcí. Herpesviry obecně napadají všechny tkáně, především však sliznice dýchacího a pohlavního ústrojí. V organismu přežívají celoživotně a mnohdy bez zjevných klinických příznaků s občasným vylučováním viru. Nemocí se mohou nakazit pouze psovité šelmy, není přenosná na lidi či na jiná zvířata.

Inkubační doba

Je velmi krátká: 4-6 dní. Jedná se o kapénkovou nákazu, která se šíří na a krátké vzdálenosti kašlem a kýcháním. Většina psů se nakazí přímým kontaktem při olizování či vzájemném očichávání. Šíření herpesviru podporuje například sdílení misek na vodu a krmivo.

Onemocnění u štěňat

Štěňata se mohou od matky nakazit již v děloze, během porodu průchodem přes infikované porodní cesty nebo později vdechnutím, při sání a olizování fenou. Herpesvirus způsobuje potraty, nebo porod mrtvých či málo životaschopných štěňat. Novorozená štěňata, která se nakazila již před porodem, často hynou už po několika hodinách, maximálně do dvou dnů. Léčba u novorozených štěňat je málo úspěšná. Jestliže se některé štěně podaří zachránit, většinou má celoživotní následky. U štěňat, která se nakazí během porodu nebo krátce po něm, onemocnění vypukne zpravidla ve věku 1-3 týdnů. Nemoc se projevuje ztíženým dýcháním, bolestmi břicha, zvracením, štěňata ztrácí sací reflex. Zvířata bohužel většinou během krátké doby uhynou. Jako částečná prevence se doporučuje pro první dva týdny po porodu zvýšit teplotu prostředí, kde jsou štěňata odchovávána, alespoň na 37°C ( virus se totiž lépe množí při teplotě 35-36°C ). Štěňata, která jsou zhruba tři týdny stará, mají již částečně vyvinutý imunitní systém a funguje jim tělesná termoregulace, proto infekci zpravidla překonají.

Onemocnění u dospělých psů

U dospělých psů infekce většinou probíhá zcela bez příznaků nebo se objevují celkové nespecifické příznaky infekce horních cest dýchacích, doprovázené zvýšenou teplotou, nechutenstvím, výtokem z nosu a očí. U fen se mohou objevit puchýřky na sliznici pochvy, u psů výtok z předkožky. Příznaky nemoci po čase samy odezní, virus je potlačen imunitním systémem a nakažené zvíře přestává být infekční. Léčba není nutná. Při oslabení imunitního systému se však herpesvirus může začít znovu množit a pes může být opět krátkodobě infekční, i když nevykazuje žádné známky onemocnění.

Vakcinace

Proti herpesvirové infekci lze fenu očkovat. Vakcína se aplikuje ve dvou dávkách (první v průběhu hárání, nebo 7-10 dní po krytí, druhá 2 týdny před porodem). Vakcína je určená pouze pro feny a očkování je potřeba opakovat před každým porodem.

Zdroj: MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie- chov – výcvik, Mladá fronta, 2016

Foto: www.publicdomainpictures.net