Hra na přetahovanou

V obecném povědomí pejskařů dlouho přetrvával názor, že přetahování člověka se psem je nevhodné, jelikož by u zvířete mohlo vzbuzovat agresivní chování. Je to pravda, nebo jen pověra?

Úplně jednoznačná odpověď neexistuje, protože každý pes je individualita, ale pojďme se na celou situaci podívat blíže…
Zákaz přetahovacích her je ve většině případů bezpředmětný. Při výcviku psů dochází často k dezinterpretaci významu hry pro ustanovení dominance a agresivity ve vztahu k člověku. Majitelé psů bývají varováni před tím, aby nikdy nenechali zvítězit psa ve hře, která zahrnuje soutěžení mezi účastníky. Takovou hrou je právě přetahování. Předpokládá se, že pokud člověk nechá psa vyhrát, tak pes bude mít tendenci stát se dominantním nad svým pánem. Dle výzkumu Rooneye a Bradshawa (2002) však hra s člověkem postrádá pro psa soutěživý podtext, který je typický pro hru s ostatními psy. Psi berou hru s člověkem prostě jinak než hru s ostatními příslušníky svého druhu, takže se nedá předpokládat, že by důsledky byly stejné jako při hře se psy. Nechávat psa vyhrát v přetahování o bavlněný uzel tedy samo o sobě nepřináší žádné riziko, že pes bude uplatňovat dominantní postavení nebo se chovat agresivně. To mohou zapříčinit jiné chyby v lidském chování, nikoliv „vítězství“ psa ve hře.

Jody Rosengartenová (cvičitelka psů, behaviorální terapeutka a autorka knihy Alíku, nech toho povyku) na tvrzení, že přetahování může u psů vzbuzovat agresivitu, odpovídá, že je to pravda do jisté míry. Nevychovaný pes díky přetahování může být nadměrně stimulován. Důsledkem toho by pak například mohl člověka vláčet po místnosti… Hra na přetahovanou tedy není příliš vhodná pro děti a starší osoby. Na druhou stranu je to pro psy přirozené, už i třítýdenní štěňata se s ostatními sourozenci tahají o hadříky a moc je to baví. Proto zakazovat psům přirozené chování skrývá nebezpečí, že se u nich projeví jiné (náhradní) chování, jímž si svou potřebu kompenzují. Autorka radí: „Místo toho, abyste štěněti hru odmítali, naučte ho, jak se přetahovat bezpečně.“ A jak na to? Než se s vaším štěnětem začnete přetahovat, mělo by už umět povely „sedni“ a „dej“ nebo „pusť“. (Povel pusť se nejlépe učí výměnou za pamlsek.) Uzlíkem z textilu zamávejte štěněti před čumákem, jistě hned pochopí, co po něm chcete a s chutí se do hračky zakousne. Nyní se můžete začít tahat o hračku. Berte v potaz, jestli má pes ještě mléčné zuby, v tomto případě omezte sílu tahu. Po chvíli zavelte „sedni“ a psa pochvalte, když povel splní. Posléze zavelte „pusť“ a pokud štěně povolí stisk, odměňte ho pamlskem. Několikrát vše zopakujte a hračku odložte. Principem je to, že vy řídíte kdy, jak dlouho a s čím se bude hrát. Když nebudou platit jasná pravidla, začne je určovat pes. Jestliže se pes začne chovat moc divoce, hru ukončete. Tím, že určíte jasná pravidla hry, omezíte výpadům například na ručník, šálu, nebo vodítko při společné procházce. Nevychovaný pes se s vámi bude přetahovat o nejméně vhodné věci i mimo hru, případně nebude respektovat, že hra skončila. Psi, kteří zvládli pravidla přetahování, budou držet hračku volněji a když už omylem sevřou vaši ruku, nezanechá to žádné následky. (Jiná je situace, kdy se spolu přetahují dva psi. V těchto případech může vést nevinné přetahování až k rvačce.)

Varování, že při přetahování s člověkem pes nikdy nesmí vyhrát, je neprůkazné. Naopak pro plaché a mírné psy to může být velmi prospěšné cvičení. Posiluje to jejich sebevědomí a snižuje plachost a ustrašenost. Proto pro psy, kterým je potřeba zvednout sebevědomí, jsou takové hry žádoucí. Dejte si však pozor u psů, kteří mají problémy s agresivitou. U nezvladatelných a agresivních zvířat nic neriskujte a přetahovacím hrám se raději vyhněte. Jednoduše i v tomto případě záleží na charakteru a individuálních vlastnostech každého psa.

Závěrem jen zmíním, že hra na přetahovanou se využívá také v canisterapii, kde pacientům pomáhá tím, že posiluje rovnováhu a také se zatěžují svaly. Stejně tak je tato hra prospěšná při nácviku aportování. Pro většinu psů je to totiž velká legrace a to, že občas vyhrají, je základ. Posilujte se tím jejich sebevědomí a tím i vyrovnanost. Takže s chutí do toho! :-)


Použitá literatura:Alíku, nech toho povyku, Jody Rosengarten, Ten Speed Press
Zooterapie ve světle objektivních poznatků, Kolektiv autorů, Dona
Rooney, N.J. – Bradshaw, J.W.S. (2002): An experimental study of the effects of play upon the dog-human relationships Appl. Anim. Nebav. Sci. 75 (2): s.161-176.