I psi mohou darovat krev

Daruj krev, zachráníš život! Tak zní jeden ze sloganů kampaně programu dárcovství krve. O prospěšnosti a účelu dárcovství není potřeba spekulovat. Ale věděli jste, že darovat krev není pouze výsadou člověka a zachraňovat životy podobným způsobem mohou i psi?

Klinika chorob psů a koček Veterinární a farmaceutické univerzity Brno měla v roce 2014 registrováno přibližně 20 potenciálních dárců. Potíž však spočívá v tom, že psi stárnou a při dosažení určitého věku přestanou být pro dárcovství krve vhodní. Dárci, kteří se zaregistrovali před šesti lety, nejsou pro účely transfuze aktuální. Proto je potřeba registr pravidelně doplňovat o nové dárce. Pokud uznáte, že jste se svým čtyřnohým přítelem vhodní dárci krve, přijďte se zaregistrovat do programu dárcovství krve na Kliniku chorob psů a koček VFU Brno.

Chovatel, který chce zapojit svého psa do programu dárcovství krve, se může informovat na Klinice chorob psů a koček Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Pracovníci Oddělení vnitřních chorob majitele zaregistrují, zapíší údaje o plemeni, věku a váze psa. Následně zapíší telefonní číslo chovatele i s poznámkou o tom, jak rychle a kdy je k dispozici, případně za jak dlouho se může na Kliniku dostavit. „Klinika nedisponuje vlastní krevní bankou, proto je potřeba mít zaregistrované dárce, kteří jsou ochotní pomoct v okamžiku, kdy se objeví pacient, který potřebuje transfuzi. Když je krev potřeba, obvoláváme registr a zjišťujeme, jestli se může majitel se svým psem dostavit na odběr," vysvětluje MVDr. Kateřina Kacetlová z Kliniky chorob psů a koček. Odměnou za darování je poukaz na očkování zdarma, čímž může majitel psa ušetřit okolo 400 Kč ročně. Zároveň si může odnést dobrý pocit, že pomohl někomu jinému.

Čím větší pes, tím je pro darování lepší. Vhodná váha začíná přibližně na 25 kilogramech. „Vzhledem k tomu, že předem nevíme, kolik bude pacient potřebovat krve, je lepší, když se jedná o velkého psa. U větších psů lze odebrat větší objem. V registru jsou tak kromě irských vlkodavů také labradorští retrívři, cane corso nebo velcí kříženci," popisuje Kateřina Kacetlová, jejíž vlastní pes je také jedním z dárců.

Podle tabulek může veterinář psovi odebrat 15-20 mililitrů krve na jeden kilogram váhy. U zvířete vážícího 40 kilogramů je to 600-800 mililitrů. „Obecně se snažíme držet spodní hranice. Velkým psům můžeme bez problémů odebrat půl litru krve, u těch největších plemen nedělá potíž odebrat i litr," doplňuje Kateřina Kacetlová. Zaměstnanci kliniky vedou údaje o každém dárci a pečlivě dohlížejí, aby jeden pes nedaroval více než dvakrát ročně.

Dalším vhodným parametrem je věk psa, který by neměl být mladší 2 let. Maximální stáří psa je různé v závislosti na rase, avšak obecně by se mělo pohybovat mezi 6 a 7 lety života. Samozřejmě musí být očkovaný, zdravý a bez jakékoliv medikace, současně by se mělo jednat o psa, který sám transfuzi nikdy nepřijal.

Krev u psů má podobná specifika jako u lidí. Psi mají dokonce více krevních skupin, než mají lidé. První transfuze však bývá bezproblémová bez ohledu na krevní skupinu. „Na první transfuzi by psi neměli reagovat imunitní reakcí, protože běžně nemají protilátky. Přesto před každou aplikací transfuze provádíme křížovou zkoušku, abychom měli jistotu, že pacient dárcovu krev přijme," vysvětluje veterinářka.

Odebraná krev je použita pro konkrétní pacienty kliniky. Týkat se to může například psů po operaci. „U nás na interně se to týká především pacientů s chronickým krvácením, při onemocněních krve, kdy dochází k rozpadu červených krvinek vlivem infekce nebo autoimunity," podává výčet potenciálních příjemců transfuze doktorka Kacetlová.

V některých případech je potřeba obvolat pro získání krve více majitelů psů v registru, jelikož jim návštěvu kliniky mohou znemožnit pracovní povinnosti nebo jiné neodkladné záležitosti. Z těchto důvodů je dobré registr neustále doplňovat o nové ochotné dárce z Brna a okolí, jejichž psi splňují podmínky pro dárcovství.

Zdroj: www.vfu.cz