Jídelníček pro kočku

Kočka není malý pes. Touto obligátní poučkou začíná výuka studentů veterinární medicíny bezprostředně po jejich příchodu na fakultu. A platí to i ve výživě a potravních návycích. Kočka je na rozdíl od psa „čistý“ masožravec. Znamená to, že se neobejde bez bílkovin živočišného původu, dobře metabolizuje tuky, vyžaduje jen minimum sacharidů a vůbec nepotřebuje zeleninu nebo ovoce. To ovšem neznamená, že by si měla potravu nalovit sama.

Nemoci toulavých koček

K tomu, aby kočka průměrné velikosti pokryla potřebu bílkovin a energie, musí denně odchytit a sežrat sedm myší, a to rozhodně není málo. Když si uvědomíme, že každý třetí drobný hlodavec bývá infikován cystami Toxoplasma gondii a každá pátá myš v sobě nosí vývojová stádia tasemnice kočičí (Taenia taeniaeformis), tak je infekce lovících koček spíše pravidlem než výjimkou. Toulavý způsob života jim přináší vážná zdravotní rizika, kromě parazitóz, přenášených drobnými hlodavci nebo blechami, se smrtelné nebezpečí skrývá také v kočičích virózách typu leukémie a imunodeficience.

Krátký život tulaček

Před 30 lety žilo toulavým způsobem života 78 % koček. Kastrace a sterilizace se prováděly v mnohem menší míře a komerční krmiva pro malá zvířata u nás prakticky neexistovala. Tomu odpovídal i průměrný věk koček, který nedosahoval ani pěti let. Nutno však podotknout, že mnohé kočky s volným pohybem hynuly pod koly automobilů nebo se stávaly snadným terčem myslivců. Nyní je situace naštěstí úplně jiná. Postupně se daří prosazovat trend, aby každá kočka měla svého majitele. Značná část kočičí populace je nyní kastrována, dramaticky ubylo zvířat vysloveně toulavých a v případech, kdy je kočka vášnivým lovcem drobných hlodavců, existují účinné antiparazitární programy.

Hotová krmiva prodlužují život?

Ze srovnávacích studií vyplývá, že průměrný věk dožití koček žijících v České republice roste snad nejrychleji v Evropě. V současnosti se pohybuje mezi 12–14 roky. Kromě kvalitní chovatelské a veterinární péče se na tom ve značné míře podílí obrovský pokrok ve výživě. Používáním hotových krmiv se podařilo výrazně snížit výskyt onemocnění z poruch metabolismu. Mnohé speciální diety doporučené veterinárními lékaři jsou schopny dlouhodobě předcházet nebo mírnit závažná onemocnění, např. výskyt močových kamenů, cukrovku, chronická onemocnění srdce, ledvin, jater, slinivky, gastrointestinálního traktu apod. Speciální diety se používají u pacientů po závažných zákrocích, onkologických pacientů, ale také u stále početnější skupiny zvířat trpících obezitou.

Pozor na syrové maso a vejce

Přes oblibu hotového krmiva má hodně lidí pocit, že kočka potřebuje maso v přírodní podobě. Majitelé se snaží kočkám nahradit lovenou zvěř podáním syrového masa v domnění, že jim prospívá. Kočkám moc chutná a je radost sledovat, s jakým zájmem se kolem vás kočka točí, když chystáte oběd nebo večeři. Pokud krmení koček syrovým masem nemůžete odolat, tak dbejte na to, aby předtím bylo maso nejméně po 3 dny zmražené při teplotě minimálně -18 °C.

Rizika jednostranné stravy

Pokud chcete svou kočku krmit doma připravovanou stravou, nastudujte si co možná nejvíc informací o výživových potřebách koček. Výlučné krmení masem či masnými produkty může způsobit zdravotní komplikace. Kromě skutečnosti, že se u zvířat krmených syrovým, ale i vařeným masem neustále potýkáme se zvýšeným výskytem průjmů nejrůznějšího původu, existuje řada konkrétních onemocnění z chybné nebo jednostranné stravy. Nejčastější problémy domácích receptur souvisí s nadměrným obsahem bílkovin, převahou fosforu v poměru k vápníku a nedostatkem tuku. Další typické chyby:

· Krmení syrovými mořskými rybami kočkám škodí, protože tyto ryby obsahují enzym thiaminázu, který rozkládá vitamin B₁ (thiamin). Důsledkem bývají závažné změny v mozku a v srdečním svalu s následky, které mohou být až fatální.

· Syrová játra nejenže vyvolávají u koček průjmy, ale pokud se jimi krmí dlouhodobě, může nadbytek vitaminu A obsažený v játrech způsobovat závažné pohybové potíže počínající ztuhlostí krku (kočky zaujímají polohu sfingy) a pokračující omezenou hybností kloubů končetin v důsledku patologických kostěných výrůstků.

· Kravské mléko dospělým kočkám nesvědčí. U většiny koček mizí v období dospívání schopnost produkce enzymu laktázy. Mléčný cukr (laktóza) obsažený v mléku není u těchto jedinců trávena a logickým důsledkem jsou chronické vysilující průjmy. A pak že je čerstvě nadojené kravské mléko pro kočky to nejlepší...

Příklad domácí vařené stravy

Příprava domácí stravy vyžaduje velké znalosti ve výživě a dostatek času. Laik nedokáže jen tak podle oka sestavit kočce nutričně vyvážený recept a připravit podle něj biologicky vstřebatelnou a stravitelnou dávku. Z toho plynoucí problémy jsou odmítání krmiva, chronické selhání ledvin, opakovaná pankreatitida, hypertriglyceridemie, diabetes mellitus. Příkladem nesprávné domácí stravy může být recept používaný laiky pro redukci močových kamenů:

• 1 kus = 33,4 gramů vařených vaječných bílků
• 1 stonek brokolice s lístečky = 37 gramů
• ½ pohárku (55 gramů) vařeného zadního jehněčího
• ½ pohárku (79 gramů) vařené bílé rýže
• 14 kusů (70 gramů) zelených hroznů

Laboratorní rozbor takového krmiva: 335 kcal, 25 % bílkovin, 31 % tuku, 44 % bezdusíkatých látek, Ca:P = 0.06. Při krmení touto recepturou bude kočka trpět nedostatkem následujících důležitých složek potravy: vápník, fosfor, draslík, hořčík, železo, měď, mangan, zinek, vitamin D, vitamin E, vitamin B 12 a kyselina pantotenová.

Vegetariánství škodí

Rovněž vegetariánství je pro kočky zcela nevyhovující. Kočky vegetariánky zaostávají v růstu, ztrácejí schopnost reprodukce a trpí poruchami až ztrátou zraku. Bez masa se u koček dostavují další komplikace dlouhodobě neslučitelné s životem. Nejsou totiž schopny syntetizovat esenciální aminokyselinu taurin ani kyselinu arachidonovou obsaženou v tucích. V praxi to znamená, že se na rozdíl od většiny dalších živočichů včetně člověka neobejdou bez bílkovin a tuků živočišného původu. Správné množství všech potřebných živin je obsaženo v kvalitních komerčních krmivech připravených speciálně pro kočky.

Vymoženosti moderní doby

Průmyslově připravená krmiva se v České republice využívají 20 let a jejich obliba mezi chovateli každým rokem roste. Navíc kočky krmené suchým krmivem mají zdravější zuby a dásně než kočky, kterým je předkládána domácí strava. Bylo prokázáno, že jedním z hlavních problémů vařeného masa je rychlejší tvorba zubního plaku, zubního kamene a výrazně horší hygiena dutiny ústní, což se vedle zdravotních problémů (záněty dásní, parodontóza apod.) projevuje i nevábným zápachem.

Současná nabídka průmyslově vyráběných krmiv je velmi široká. Liší se recepturou, způsobem zpracování, účelem, dietním zaměřením, cenou a samozřejmě i kvalitou. Podle údajů o obsahu živin, minerálů a vitaminů uvedených na obalech a prezentovaných v reklamách by se mohlo zdát, že kvalita krmiv je ve všech případech prvotřídní, což samozřejmě není pravda. I zde je třeba pečlivě vybírat. Kromě ceny, která by měla reflektovat kvalitu použitých surovin, zkoumejte i úroveň výzkumů výrobce, publikační výstupy a výsledky nezávislých studií…

Častá strava v malých dávkách

Ke zdravému růstu a vývoji koček patří kvalitní chutné krmivo a jeho správné podávání. Ve svých potravních návycích jsou poměrně konzervativní a není vůbec lehké najít krmivo, které lahodí jejich chuťovým pohárkům. Pokud jim něco nechutná, tak dokáže krmivo dlouho odmítat. Psovi v dospělosti většinou stačí krmení jedenkrát denně, kočka jej přijímá v menším množství, ale ke své stravě se vrací až 20krát v průběhu 24 hodin. Slupne pár granulí a pokračuje ve své oblíbené činnosti, např. hře nebo spánku. Potravní návyky úzce souvisí se způsobem života koček, ale samozřejmě také záleží na preferencích majitelů.

Jak poznat zdravou kočku?

Většina chovatelů koček jsou lidé zvídaví a mají s výživou koček své vlastní zkušenosti. Určitě potvrdí, že jedním z nejlepších ukazatelů kvality použitého krmiva je zdravotní stav jejich vlastní kočky charakterizovaný kvalitou a leskem srsti, výživným stavem, fyziologickými projevy, tělesnou aktivitou a chutí do života i ve vysokém věku.

Text: Prof. MVDr. Miroslav Svoboda, CSc.

Klinika chorob psů a koček Fakulty veterinárního lékařství

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno