Kočičí teritoria

Nikoho asi nepřekvapí fakt, že kočky jsou teritoriální zvířata „vlastnící“ kus svého území. Dokonce i domácí micky mají svoje „revíry“ – třeba určitou část místnosti nebo oblíbené křeslo.

Pokud doma žije několik koček, tak teritoriální práva uvnitř domu postupně zanikají, až nakonec společně ovládnou dům a hájí ho proti vetřelcům z řad jiných koček. Venku mají teritoria všechny kočky bez ohledu na sociální postavení. Samice a kastráti mají teritoria poměrně malá a musí je obhajovat s mnohem větším úsilím a tvrději než vysoce postavený kocour své rozsáhlé území. Naopak dominantní kocouři mají zase problém s tím, že hranice jejich teritoria jsou moc dlouhé. Samozřejmě záleží především na hustotě populace koček. Dominantní kocour na území s řídkou kočičí populací může mít teritorium o velikosti 20 i více hektarů, teritorium kocoura ve městě může být třeba jen dvorek. Uvnitř teritoria má kočka svá oblíbená místa, kde odpočívá, spí nebo pozoruje okolí.

Značkování

Existují tři hlavní způsoby, jakými si kočičí „majitel“ značkuje svá území. Prvním způsobem je rozstřikování moči na hranici teritoria. Další možností jsou stopy po drápech na určitých místech společně se značkami potních žláz. Třetím způsobem je tření hlavy o předměty, při kterém se na ně přenášejí stopy sekretu kožních pachových žláz.

Stěhování

Jestliže jste se přestěhovali a chcete své kočce ulehčit získání svého teritoria, pak můžete ostatní kočky plašit a rozhánět jejich boje. Místní kočky pak přenechají vašemu kočičímu kamarádovi takový kus území, který odpovídá jeho uznanému sociálnímu postavení.

Veřejná teritoria

Kromě osobních teritorií zahrnuje určité území také společné úseky. Jsou to „loviště“, „shromaždiště“ a „země nikoho“ (obvykle tam, kde jsou psi). Tato území lemuje síť cest, ať už jsou soukromé (vládne na nich jedna kočka) nebo společné. Některá území užívá v určité hodiny kočka A a v jiné hodiny kočka B, C nebo další. Tento promyšlený systém zabraňuje konfliktům. Dokonce zde fungují i dopravní pravidla. Například každá kočka, která jde po hlavní cestě, má přednost před kočkou jdoucí po vedlejší cestě, která hlavní cestu křižuje (bez ohledu na vzájemné sociální postavení). Tzv. shromaždiště zase slouží k vzájemným sociálním kontaktům. Přicházejí tam jednou za čas kočky i kocouři a sedí mírumilovně ve skupinách. Udržují mezi sebou vzdálenost většinou okolo 1 až 6 metrů. V době říje zde může dojít i k páření, ale za normálních okolností nemají tato shromáždění sexuální charakter. Nikdo nezná pravý důvod, proč se kočky tímto způsobem setkávají. Pravděpodobně je to důležitá součást jejich sociálního života a zřejmě si zde vyměňují informace, nebo jen tiše vychutnávají společnost kočičích přátel.

Zdroj: Velká kniha o kočká, David Taylor, Gemini, 1992