Kočičí vs. kocouří teritoria

Věděli jste, že kočky mívají zpravidla menší teritoria než kocouři? Skutečná velikost kočičího revíru závisí na tom, zda se nachází na venkově, nebo ve městě, zda jsou v blízkosti otevřené plochy, jako pole, jestli se místo nachází mezi frekventovanými ulicemi nebo třeba potokem. Také je samozřejmě ovlivňuje hustota kočičí populace.

Velikost průměrného kočičího (samičího) teritoria zřídka převyšuje kilometr čtvereční (mohou částečně překrývat s teritoriem kocourů). Kocouři mívají své teritorium třikrát až pětkrát větší. Jejich revír může dosahovat i několika desítek hektarů, velikost se řídí tím, jaké je v lokalitě možnost obživy a kolik tam žije koček (samic). Kocouři také pravidelně obchází hranice teritoria samiček, zvlášť v období říje jsou stále v pohybu. Kočky si své území střeží s větší intenzitou než kocouři. Vůči cizím kočkám si ho brání nekompromisněji, obzvlášť v době, kdy mají koťata. Bylo zjištěno, že kočky, které žijí s člověkem a mají volný výběh, si nárokují menší teritorium. Centrum tvoří místo ke spaní, které je důsledně bráněno před vetřelci. K němu přiléhá lovecké území, do něhož může příležitostně proniknout i cizí kočka. Kočičí teritoria jsou propojena určitými ochozy, kde někdy dokonce existuje určitý časový rozvrh, při jehož dodržování se kočky na těchto místech míjejí bez jakýchkoli potyček. Hranice teritoria si kočky (samci i samice) označují pachovými i optickými signály (rozstřikování moči, trus, který je schválně na povrchu nezahrabaný, aby si ho ostatní kočky všimly, poškrábaná místa – kočka má na tlapkách pachové žlázky).

Zdroje: Marie Říhova, Chov Koček, Grada, 2007,

Gerd Ludwig, Kočičí řeč, Euromedia, edice Esence, 2017

Foto: pixabay.com