Kočka a hmat

Hmat je jeden z vysoce vyvinutých kočičích smyslů. Zprostředkovávají ho hmatové receptory v kůži a vousky u tlamičky a na tlapkách.

Vousky

Kočičí vousky jsou vlastně prodloužené specializované chlupy, které mají kořínek zakotvenu hlouběji v pokožce. Růstová cibulka vousů sahá třikrát hlouběji do kůže, než je tomu u nejdelších chlupů. Kořínky jsou uloženy v samostatných vazivových váčcích, které jsou napojené na vlastní velké vzpřimovače chlupů. Nejdelší a nejnápadnější jsou vousky na horním pysku, díky nimž může kočka vnímat řadu vzruchů z vnějšího okolí – pohybuje-li jimi, získává jistotu, stabilitu, prostorovou orientaci a další informace. Když je kočka v blízkém kontaktu s malou kořistí, pomáhají jí tyto vousy analyzovat pohyb a tvar kořisti. Mimo jiné jí umožňují také lov kořisti v noci.

V kořínku vousu jsou uloženy čtyři typy nervových zakončení, takže když se vous ohne, dokáže přesně rozpoznat míru tlaku, jeho směr, rychlost a dobu trvání. Vousky jsou velmi citlivé na detekci pohybu vzduchu, a proto kočce umožňují prolézt malými mezerami, např. skrz plot.

Hmatové vousky stále dorůstají a na konci se „obrušují“ nebo ulamují, takže „nepřelínávají“ jako chlupy srsti. Najdeme je nejen na tvář, ale i v obočí a po stranách hlavy. Spodní strana předních tlapek je rovněž opatřena těmto hmatovými chlupy, které kromě získávání vjemů při stopování a lovu kořisti, slouží i při orientaci v terénu. Také pomáhají při vyměřování doskoku.

Při „ohmatávání“ nového předmětu k němu kočka přistupuje s vousy napřímenými dopředu. Pohyb vousů na čumáku odráží kočičí náladu a úmysly. Jiné kočky dokážou tyto signály bez problémů rozeznávat. Při obraně například kočky vousky sklápí k lícím. Bylo dokázáno že hmatovými chlupy je kočka schopná rozeznávat i změny atmosférického tlaku.

Kůže a srst

Receptory pro hmat má kočka uložené především kolem čenichu v tlapkách. Množství smyslových receptorů se pohybuje od 25 na cm2 na hlavě až po pouhých 7 na cm2 na hřbetu, ocasu a uších. Nejcitlivější jsou nos, jazyk a polštářky na tlapkách. Chodidlové polštářky kočka používá při seznamování s neznámou věcí. Opatrně k ní přistoupí a jednou packou předmět jemně ohmatá, posléze věc důkladně očichá.

Na rozdíl od člověka není osrstěná kočičí pokožka vybavena příliš četnými receptory pro registraci zevní teploty, navíc tyto receptory snesou o několik stupňů vyšší teplotu než lidské. Tím se dá vysvětlit, proč mohou kočky sedět například na horkém topení, kde člověk jen stěží udrží ruku.

Srst tvoří až 200 chlupů na mm2, z nichž 150 je podsadových, 47 osinatých a 3 ochranné chlupy – tzv. pesíky. Ochranné a osinové chlupy slouží jako ochrana před přírodními živly. Zatímco ochranné chlupy rostou samostatně, osinové i podkladové chlupy rostou v chomáčích, které vystupují z jednotlivých vlasových pórů. Všechny tyto chlupy jsou napojené na hmatové receptory. Proto se nedivte, že poté, co kočku dohladíte, si musí jazykem učísnout chlupy zpět do původní polohy.

Kočka si reguluje hustotu srsti línáním (v zimě ji má o poznání hustší). Nové chlupy přitom vyrůstají kanálkem stejného folikulu a nutí tak staré chlupy, aby vypadly.

Zdroj: 100 způsobů jak rozumět vaší kočce, Roger Tabor, Mladá fronta; Marie Říhová, Chov koček, Grada, 2007; Kočky, kocouři a koťata, Albert Pintera, Práce