Kočky a myši

Kočka domácí je od přírody lovcem. I ostatní kočkovité šelmy jsou výborně uzpůsobeny k lovu kořisti. Lvi, tygři, gepardi či levharti, kteří žijí ve volné přírodě, to potřebují, aby uživili nejen sebe, ale i svá mláďata, která v nízkém věku nejsou schopna sama se zmocnit kořisti.

Přirozenost
Domácí kočka loví podle svého pudu – řídí se zkrátka instinkty. Hlavním důvodem je především potěšení, narozdíl od divokých kočkovitých šelem, které loví pouze tehdy, když mají hlad nebo potřebují nakrmit mláďata. Lovení je instinktivní pud, který se zdokonaluje cvikem. Ano, téměř všechny kočky jsou lovci. Je to tím, že to mají zapsané v genech. Již malá koťata napodobují chování své matky a učí se od ní umění lovu. Koťátka narozená a žijící ve venkovním prostředí mají řadu možností ke zdokonalování.
A co kočky se svými úlovky dělají? Pokud kočka chycenou myš sežere, hlavním důvodem je to, že má nejspíš hlad. Kočka, která dostává dostatek potravy, myš uloví, zakousne a přinese domů svému páníčkovi. Ten ji totiž krmí a tak mu to chce oplatit. Člověk přece lovit vůbec neumí:-)

Potěšení z lovu
Jestliže vidíte kočku, která si s myší hraje, pak věřte, že to tak docela hra není. Kočka má z úlovku radost, poskakuje kolem něho a raduje se, než ho definitivně zakousne. Nikdy ji nehubujte, protože přinést myš, je od kočky projevem náklonnosti. Kočky, které zrovna mají koťata, přinesou často pouze ochromenou myš, která slouží jako kořist pro mladé. Matky – kočky tímto přirozeným chováním učí mláďata lovit. Metoda pokusu a omylu je jediný způsob, jak se kotě může v lovu zdokonalovat. Musí to zkoušet pořád a pořád dokola, dokud nebude úspěšné. Nejlepším učitelem je, jak už jsme řekli, sama jejich matka. Pokud kočičí mámu nemají, ať už z jakéhokoliv důvodu, přichází v úvahu starší a tedy zkušenější kočka. Jestliže budou mít dobrého učitele, stanou se z nich dobří lovci a později i dobří učitelé dalších kočičích výrostků.

Důležité hry
Kočky loví stejně dobře jako kocouři, kastrovaní jedinci loví stejně jako nekastrovaní. Existují vzácné případy, zejména u uměle odchovaných koček, které nejeví o lov pražádný zájem. Je to zejména proto, že za svou kočičí mámu považují člověka, který jim bohužel nedává příležitost se lovu naučit. Faktem ale zůstává, že lov je pro kočku stejně tak zábava jako vrozený instinkt. Domácí kočka se vrhá na vše malé živé a tím nemusí být jenom myši, ale třeba také křečci. Dobrého a spolehlivého lovce myší dělají z kočky dědičné dispozice. Povídání o tom, že najedená, vykastrovaná nebo tlustá kočka nebude lovit, je fáma, která ale přetrvává dodnes. Kočky žijící výhradně v bytě jsou přece také dobrými lovci, loví mouchy a jiný hmyz, který se do bytu dostane. Některé bytové kočky, které dostávají pravidelně krmení a nemají potřebu lovit myši, v dospělém věku postupně ztrácejí o lov zájem. Můžeme ho ale udržovat hrou. Již malá koťátka loví, číhají na sebe, chytají si ocásky a loví hračky. Techniku lovu zdědily kočky od svých divokých předků. Udržujte proto svého pokojového tygra v kondici pomocí společných her. Výborně vám k tomu poslouží různé hračky – kočičí mávátko, myšky, míčky… Kočky takové hry náramně baví a pomáhá to zlepšovat vzájemný vztah.

Jak lov probíhá?
Kočka nejprve pomocí svých smyslů zaregistruje kořist a zbystří. Přibližuje se k ní pomalu a opatrně. Nesmí jí přece vyplašit. Využívá při tom všechno možné krytí, které se naskytne. Pro překonání otevřeného prostoru se přikrčí k zemi a rychlým, avšak tichým krokem, se proplíží kupředu. Takto se dostane až do posledního úkrytu, který je kořisti nejblíže. Kočka kořist upřeně pozoruje a číhá. Pak náhle podnikne výpad. To znamená, že jako šíp vystřelí z úkrytu. Když je dostatečně blízko, skokem přepadne kořist. Smrtelné kousnutí kočky domácí i jiných kočkovitých šelem je velmi přesné. Je vedeno do vazu, kde poruší krční obratle kořisti.