Koně a psy můžou uzdravit jejich vlastní kmenové buňky

Léčba pomocí kmenových buněk se v současnosti úspěšně využívá v humánní i veterinární medicíně. Tento druh léčby totiž zaručuje efektivnější proces uzdravení oproti konzervativním metodám léčby. Využití kmenových buněk ve veterinární medicíně oceňují zejména majitelé sportovních koní nebo psů.

Kmenové buňky jsou schopné dělení a přeměny na jiný buněčný typ. Znamená to, že se umí obnovovat a opravují poškozené buňky či tkáň. Kmenové buňky nejčastěji získáváme z kostní dřeně, ale nalezneme je i v jiných částech těla. Ne každá nemoc se však dá za současného stavu poznání a klinických zkušeností léčit kmenovými buňkami. Léčba je osvědčená a běžně aplikovatelná například na nemoci pohybového aparátu a na autoimunitní onemocnění. Pokud tak kůň nebo pes trpí poraněním pohybového aparátu, jako jsou záněty šlach, kloubů, vazů, nebo autoimunitními chorobami, léčba kmenovými buňkami je úspěšná.

Léčba bez bolesti a vedlejších účinků

Samotný proces léčby kmenovými buňkami začíná odebráním patřičného množství kostní dřeně ze zvířete, nejčastěji z výběžku kyčelní nebo hrudní kosti. Zvíře se podrobuje lokální anestezii a analgezii, a tak je pro něj odběr bezbolestný. Odebrané kmenové buňky jsou pak izolovány, analyzovány a následně kultivovány za přísných aseptických laboratorních podmínek s využitím špičkové technologie. „Proces kultivace trvá přibližně 14-21 dní. Kmenové buňky se aplikují buď do poškozené tkáně, nebo u autoimunitních nemocí do žíly. Doba hojení závisí především na velikosti léze, regeneračních schopnostech organismu a na individuálních faktorech. K úspěšné terapii je vždy třeba individuální přístup ošetřujícího lékaře a jeho úzká spolupráce s laboratoří připravující buněčný produkt,” vysvětluje MVDr. Miroslav Trunda z Medicínského centra Praha, který se pod projektem Avecell specializuje na léčbu koní pomocí kmenových buněk.

Léčba kmenovými buňkami je bezbolestná a nevykazuje vedlejší účinky, které se objevují v případě farmakologické léčby. Doposud nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky spojené s léčbou pomocí aplikace kmenových buněk. Zvířeti se totiž poskytuje výhradně jeho vlastní tkáň, čímž se minimalizuje odmítnutí léku imunitním systémem zvířete, jak je tomu například u transplantací, kde je příjemce jiný než dárce.Zatímco u zvířat už jsou veterináři schopni pomocí kmenových buněk léčit celou řadu nemocí, u člověka je proces zavedení léčby složitější. „Zkušenosti z oblasti veterinární medicíny jistě vnáší nové poznatky i do humánní medicíny. To, jak funguje léčba poranění šlach u koní nebo psů, nám může dát naději, že se tomu tak bude dít i u člověka,” uzavírá MUDr. Radek Klubal, zakladatel a vedoucí lékař nestátního zdravotnického zařízení Medicínské centrum Praha.