Kůže a délka srsti

Srst je kočičí chloubou, to nám dáte jistě zapravdu. Podle plemenné příslušnosti však vyžaduje různě náročnou péči. Jaké rozlišujeme typy chlupů?

Až na výjimky (plemeno sphynx) je naprostá většina kůže koček osrstěná. Holá místa najdeme pouze na tlapkách, trochu také v okolí čumáčku, konečníku, genitálií a struků. V těchto místech se totiž nacházejí málo početné potní žlázy. Na ostatních částech těla se nevyskytují, takže se kočka nemůže potit a termoregulaci si obstarává jinými mechanismy (především dýcháním). Kůže je kočkám jakoby velká, což mimo jiné zajišťuje jejich větší flexibilitu při soubojích a zabraňuje to hlubším poranění.

Bohatá srst

Vlasové folikuly, ze kterých chlupy vyrůstají, se nacházejí v hlubší vrstvě kůže – škáře. Obecně se rozlišuje několik typů chlupů – krycí chlupy, pesíky a podsadové chlupy. Krycí chlupy jsou nejdelší a nejsilnější, pesíky jsou jemnější a chlupy podsadové jsou nejkratší a nejjemnější. Je evidentní, že textura, délka a stavba srsti se u jednotlivých plemen velmi liší. Co se týče obyčejných koček domácích, tak v našich zeměpisných podmínkách mají kočky nejběžněji srst krátkou. Je dlouhá přibližně 2 -2,5 cm, na omak je měkká, má krátkou jemnou a bohatou podsadu, pesíky jsou trochu hrubší a delší. U plemen, jako je kočka siamská a orientální, se vyskytuje srst dlouhá 1,5 – 2 cm a podsada jim chybí. Z hlediska péče jsou tyto kočky nenáročné. U plemene cornish rex chybějí zase pesíky. Srst, která připomíná kudrnky, je velmi krátká a zvlněná. S dlouhou srstí se můžeme setkat především u koček perských, kde velmi jemné pesíky mohou dosahovat délky až 18 cm. Podsada je jen o něco kratší, je velmi bohatá a jemná. Tyto kočky vyžadují opravdu důkladnou péči, proto je nutné zvykat je na pravidelné rozčesávání už od kotěte. Dlouhou srst, avšak s jinou texturou, má třeba i plemeno norská lesní kočka. Její srst je poněkud kratší než srst perské, má hustou podsadu a tvrdé, dobře vyvinuté krycí chlupy, jež odpuzují vodu. Vzhledově jedinečná jsou také bezsrstá plemena, mezi nejznámější se řadí bezesporu sphynx, který má kůži lysou či pokrytou jen málo znatelným chmýřím na některých partiích.

Zdroj: Marie Říhová, Chov koček, Grada, 2007, www.grada.cz