Možnosti vakcinace psů

Tento text by vás měl seznámit s nejzákladnější problematikou očkování psa. Byl sestaven tak, aby v krátkosti zodpověděl nejčastější otázky, které kladou na toto téma chovatelé svým veterinářům. Věříme, že bude i pro vás užitečný a pomůže vám se v této důležité problematice lépe orientovat.

Chovatelé psů jsou většinou dobře informováni o nutnosti očkování. Není však vždy zcela jasné, proti jakým nemocem vlastně nechat očkovat svého svěřence, jakými očkovacími látkami a jak často.

Očkování je součástí takzvané preventivní medicíny, tj. zabránění vzniku nemoci dříve, než má možnost vzniknout. I když jde vždy o poměrně velkou investici, a to zvláště ve štěněcím věku pejska, zabraňuje často tragickým následkům při propuknutí infekčního onemocnění u neočkovaného psa či značným nákladům na jeho dlouhodobé léčení.

Která infekční onemocnění ohrožují mého psa?

V našich podmínkách jde o poměrně velký počet různých virů, bakterií a parazitů. Očkovací látky byly vyvinuty proti těm relativně nejčastějším a svým průběhem nejhorším psím onemocněním. Jde o psinku, parvovirózu, infekční hepatitidu, psincový kašel, leptospirózu a vzteklinu. Dále je na trhu očkovací látka proti lymské nemoci.

Jak se zmíněná onemocnění projevují?

• Psinka je virové onemocnění, na něž jsou psi nejnáchylnější ve věku od 3 do 7 měsíců. Nemoc má v podstatě tři formy projevu: kožní (malé vřídky v mezinoží), "chřipkovou" a nervovou (tik, škubání končetinami, náklon hlavy apod.) Jde o těžkou chorobu, která končí v 90% případů smrtí zvířete.
• Parvoviróza je virové onemocnění ohrožující především štěňata ve věku od 2 do 6 měsíců. Hlavními projevy tohoto náhle se objevujícího onemocnění jsou těžké zvracení a krvavý průjem vedoucí bez rychlé léčby k dehydrataci a smrti zvířete.
• Infekční hepatitida neboli infekční zánět jater je virové onemocnění projevující se horečkou, zvětšením mízních uzlin, zvracením krve a krvavým průjmem.
• Psincový kašel připomíná svým průběhem zánět průdušek u lidí a je problémem především v místech, kde se vyskytuje více psů pohromadě (útulky, chovatelská zařízení apod.). Kašel mnohdy přechází až do dávení.
• Leptospiróza je nebezpečné bakteriální onemocnění projevující se horečkou, zvracením, akutním selháním ledvin a jater a často rychlým úhynem. Baktérie se vylučuje z těla močí. Hlavními přenašeči tohoto onemocnění na psy jsou hlodavci.
• Vzteklina je nejnebezpečnější z uvedených onemocnění a očkování proti ní je povinné.
• Lymská nemoc je bakteriální onemocnění přenášené především klíšťaty. Hlavním projevem onemocnění u psů je kulhání v důsledku postižení kloubů.

Jsou tato onemocnění přenosná na člověka?

Člověk je ze strany zvířete ohrožen především vzteklinou a leptospirózou. Žádné jiné ze zmíněných onemocnění není ze psa na člověka přenosné.

Jaká rizika plynou pro neočkovaného psa?

Neočkovaný pes je zejména v mladém věku značně ohrožen.

Jaké očkovací látky si vybrat?

Na trhu je dnes velké množství firem vyrábějící očkovací látky a v tomto ohledu lze spoléhat na veterináře, že používá ty spolehlivé a osvědčené.

Jaké očkovací látky nabízíme na naší klinice?

1. Nobivac R proti vzteklině.
2. Rabisin proti vzteklině.
3. Eurican DHPLR proti psince, parvoviróze, hepatitidě, leptospiróze a vzteklině.
4. Nobivac DHPL proti psince, parvoviróze, hepatitidě a leptospiróze.
5. Nobivac DP Puppy proti psince a parvoviróze u 6-7týdenních štěňat
6. Merilym proti lymské nemoci.
7. Pneumodog proti psincovému kašli.

Jaké jsou u nás ceny za jednotlivá očkování? (ceny doplníme v ordinaci)

Jaké je nejvhodnější očkovací schéma?

Nejlepší je začít s prvním očkováním ve věku 6 týdnů (s přeočkováním v 9. a 12. týdnu) v případech, kdy nebyla očkovaná matka nebo chceme se štěnětem chodit co nejdříve ven. Chybou není začít až v 8. týdnu věku a přeočkovat ve 12. týdnu. Obecné očkovací schéma je vždy obtížné vyslovit, nejlepší je vždy po vzájemné poradě s veterinářem vypracovat konkrétní očkovací postup „na míru“ pro vašeho psíka.

Jsou lepší monovalentní nebo polyvalentní vakcíny?

Polyvalentní očkovací látky obsahují v jedné dávce očkovací látku proti více nemocem, monovalentní obsahují v jedné dávce očkovací látku proti jedné nemoci. V tomto směru je dobré zohlednit garance výrobců očkovacích látek, že šestivalentní vakcína navodí stejnou imunitu, jako šest dávek píchnutých zvlášt. Také pro psa je návštěva u veterináře značně stresující a je jistě rád, že jí nemusí několikrát opakovat. Nezanedbatelné není ani hledisko finanční. Proto doporučujeme používat polyvalentní očkovací látky.

Je nutné očkovat i starší psy?

Imunita vyvolaná očkovací látkou není celoživotní a je vhodné pro její udržení očkovaní každoročně opakovat.

Je možné začít očkovat i staršího psa, který dosud nebyl očkován?

Ano. Je to možné, a to podle stejného schématu jako u štěněte, tzn. dvakrát v průběhu jednoho měsíce a potom každoročně jednou.

Je pro majitele očkování psa dobrovolné či povinné?

Nechat očkovat svého psa je pro chovatele zcela dobrovolné. Výjimku tvoří každoroční očkování proti vzteklině, které je nařízeno zákonem.

Jakým způsobem provádí veterinář očkování?

Většinou vpichem očkovací látky pod kůži v místě mezi lopatkami nebo za nimi.

Je možné nechat očkovat nemocného psa?

Ne. Pes by měl být v čase očkování zdráv, tzn. bez poruch a nemocí, které zatěžují jeho imunitní systém.

Chci si pořídit štěně. Kdy je možné začít s prvním očkováním?

Obecně se začíná s očkováním u štěněte v 8 týdnech věku, pak následuje ve věku 12 týdnů přeočkování. Očkování se pak obnovuje jedenkrát ročně. Výjimku tvoří vzteklina, proti které se nemá očkovat dříve než ve 3 měsících věku a očkuje se vždy pouze jedenkrát ročně.

Proč není vždy vhodné štěně očkovat dříve než v osmi týdnech?

Pokud byla fena řádně očkovaná, přijímají štěňata protilátky proti těmto nemocem v mateřském mléce a jsou jimi bezpečně chráněna přibližně do 6. týdne věku. Pokud by byla v této době naočkována, dojde prostřednictvím vpíchnutí oslabených či mrtvých virů a bakterií do těla štěněte k vzájemné neutralizaci matkou předaných protilátek a očkovací látky. Protilátky jsou tak všechny navázány na očkovací látku a ta není takto schopna vyvolat u štěněte imunitu. Účinnost mateřských protilátek i očkovací látky je tedy vyrušena a štěně se stává náchylné k nemocem.

V kterém období je štěně nejvíce ohroženo?

Jde o období mezi 6. a 8. týdnem života (tzv. "okno"). Přirozeně mizející protilátky z krve štěněte, které mu mateřským mlékem předala matka, již nedosahují takového množství, aby byly schopny při případné infekci štěně ochránit, ale stále je jich dost na to, aby neutralizovaly podanou očkovací látku. Očkování se tedy stává v tomto období dosti problematické a veterinář i chovatel stojí v tomto období před problémem, zda spoléhat na mateřské protilátky v krvi štěněte či riskovat případným očkováním neutralizaci očkovací látky a protilátek.

Jaké jsou možnosti řešen tohoto problému?

1. Nejideálnějším řešením by bylo několikanásobné odebrání krve štěňatům v období "okna" a změření hladiny protilátek v krvi. Podle toho by pak bylo možno nejlépe posoudit, kdy je nejvhodnější doba k očkování. Tato metoda je však značně nepraktická a nákladná a proto se neprovádí.
2. Vhodnou alternativní metodou je podání speciálních očkovacích látek, které jsou schopny i přes přítomnost mateřských protilátek se v krvi štěněte prosadit, nebýt neutralizovány a vyvinout imunitu. Takovéto očkovací látky jsou vyráběny proti parvoviróze a psince. Mohou se podávat již v 6. týdnu věku.
3. Možnou, spolehlivou a nejlevnější metodou je držení štěňat v období okna (14 dní) v určité izolaci, tj. nevenčit je v místech výskytu jiných psů, což je poměrně snadné pro ty chovatele, co mají vlastní zahradu.
4. Za nejméně vhodnou metodu považujeme aplikaci hyperimunních sér, tj. vyrobených protilátek, v 6. týdnu věku. Dojde tak ke stavu, kdy se ztrácí přehled o hladině protilátek v krvi štěněte a tím i o správném načasování očkování. Skutečnost, že mateřské protilátky mizí do 8. týdne věku štěněte, je věc známá a výzkumy dobře potvrzená. Nikdo však není schopen říci, jak dlouho budou v krvi štěněte setrvávat uměle podané protilátky.

Je možné nechat očkovat gravidní fenu?

Ano. Je to možné u fen dříve neočkovaných či s nejistým původem a to nejlépe mezi 10. a 40. dnem gravidity. U fen pravidelně očkovaných není očkování v době gravidity doporučitelné.

Autor textu: MVDr. Martin Grym, veterinární klinika AVETUM, www.avetum.cz