Nácvik čistotnosti psa v bytě

Nácvik čistotnosti patří mezi vůbec první dovednosti, které budeme chtít bytového pejska naučit. U dospělého útulkového pejska je to téměř vždy neznámé, nevíme, kde žil a pouze z jeho návyků v kotci se dá odhadnout jeho čistotnost. Některý to pochopí okamžitě bez jediné loužičky v bytě, jinému to trvá třeba tři týdny.

Každý pochopil dříve či později, že v bytě se nakálí, nemočí a neznačkuje. Několik pejsků jsem viděla připravovat na pobyt v bytě přímo v útulku a ani deprimovaným pejskům, kteří nepřišli příliš do styku s člověkem a chovali se zpočátku v bytě jako demoliční četa, to nedělalo velký problém. Netvrdím, že to nemůže být dílem štěstí, ale myslím, že to zdaleka není tak velký problém, aby se toho lidé museli ve výběru dospělce příliš obávat. Častější problém je spíše nečistotnost způsobená separační úzkostí, kdy ke znečišťování bytu dochází pouze v nepřítomnosti páníčka vlivem strachu psa ze samoty.

Někdy se majitelé mylně domnívají, že jim pes toto dělá naschvál a přičítají psu lidský motiv pomsty, což je chyba. Separační úzkostí a jejímu postupnému odstraňování se budu věnovat v některé z dalších kapitol o psech.

Při výchově štěněte k čistotnosti v bytě nás čeká větší práce, malé štěně se vyprazdňuje daleko častěji a spontánně dozrává k potřebě se vyměšovat mimo nejužší teritorium později. Někteří majitelé učí vyprazdňovat se štěně na hadr nebo na noviny v bytě. Zdá se to pochopitelné a pro psa výhodné - když pes bude mít potřebu, použije tento bytový záchůdek, aniž by musel čekat na příchod majitele.

Někteří majitelé mají to štěstí, že jejich pes používá bez problému kočičího záchůdku, ale je také velké procento těch, kteří to navzdory úsilí a snaze svého psa nikdy nenaučili a zkomplikovali si tím, že mu tolerovali vyprazdňování v bytě pozdější nácvik vyprazdňování venku. Pokud tedy máte možnost se psem chodit často ven, doporučuji vám spíše psa rovnou učit se vyprazdňovat pouze tam, vyhnete se pozdějším komplikacím.

Psa po probuzení a po žrádle vyneste ven ještě dříve, než stačí svou potřebu vykonat doma. Kromě toho ho v intervalu 3 až 4 hodin noste k vykonání potřeby ven. Samozřejmě ho venku pořádně pochvalte, když se vymočí či vykálí.

Můžete zkusit i slovní pobízení povelem "Loužička". Pokud to nestihnete a štěně vám nějaké nadělení udělá doma, netrestejte ho a okamžitě ho vyneste znovu ven. Pokud ho nachytáte přímo při činu, použijte povel Fuj a zamračte se. Sledujte také jeho přípravné chování, signalizující, že pes se doma bude vyprazdňovat; u stolice je to často otočení se na místě dokola, u močení je to čichnutí k podlaze v místě, kam se chce vymočit.

Loužičku či výkal ukliďte tak, aby to štěně nevidělo a nenaučili jste ho tak nežádoucímu spojení, že loužička mu zprostředkuje nějakou pozornost a akci (i když negativní) a snažte se překrýt pach saponátem nebo ředěným Savem. Pokud by štěně cítilo svou moč z podlahy, snažilo by se příště se vyprázdnit na stejném místě. V žádném případě nepraktikujte metodu, kdy se vymáchá čumák štěněti v loužičce, většinou ještě se řvaním a bitím, případně vytřepáním za kůži na krku a vyhodí se pak ven. Jediné, čeho docílíte, bude strach štěněte z vás a otřesená důvěra ve vás, zhoršený vzájemný kontakt a neochota k vám přijít a vykonávat vaše povely. Samozřejmě tak štěně kýžené čistotě nenaučíte ani za tuto cenu.

Některé štěně může venku jevit obavy z vyprázdnění, majitelé popisují, jak chodí venku dlouhé desítky minut, aniž by se pes vyprázdnil, což ovšem učiní okamžitě po návratu do bytu. Zde je potřeba si uvědomit, že v hierarchii smečky je štěně až na nejnižší příčce a nepřísluší mu přeznačkovávat značky dospělých psů. Pokud ho venčíme na místech, kde se často venčí jiní psi, štěně si prostě nedovolí vyprázdnit se tam, kde cítí značky jiných, silnějších psů, kteří by pro něj mohli znamenat hrozbu, když by porušilo pravidla. Proto takové štěně vezměte na místo, kde neucítí značky ostatních a může beze strachu nechat značku svou. Situaci mu můžete ještě usnadnit tím, že na místa, kde je žádoucí, aby se vyprazdňoval, dáte hadr vytřený v jeho moči, případně ho tam vyždímáte.

Pro štěně je při nácviku čistoty důležitá vaše psychická pohoda, srdečný a uvolněný přístup. Úzkostně neuroticky reagující majitele víc vyvede z míry, když jsou svědky naprosto přirozeného pudového chování psa a reagují přísněji, což v psovi vyvolává podráždění a konflikt.

Nikdy se nenechte strhnout k dostihům čistotnosti s ostatními pejskaři, kdy pod tlakem historek, jak si někdo druhý přinesl domů štěně, které okamžitě pochopilo, co se od něj chce, se začalo vyprazdňovat výlučně a přesně tam, kde chce jeho majitel, v nejhorším případě do týdne či měsíce si dokázalo zakňučet v případě potřeby u dveří.

I když nepopírám, že takové případy jsou možné, nácvik čistotnosti je naprosto individuální u každého štěňátka a nervozitou a zklamáním z toho, že váš pejsek zaostává za čistotnějšími pejsky, můžete štěně maximálně zneurotizovat a celý proces sobě i jemu prodloužit a zkomplikovat.

Někdy mi podobné závody připomínají závody matek ve vysazovaní miminka na nočníček, kterými někdy později mohou způsobit daleko vážnější psychické problémy dítěte. Počítejte s tím, že se jedná o dlouhodobější proces, a i když štěně pochopí, co se od něj žádá, nějaká ta loužička se většinou i později sem tam vyskytne. Buďte trpěliví, přirozenost pejska opravdu není se vyprazdňovat v bytě a dříve nebo později to opravdu pochopí drtivá většina z nich.

Pokud byl pes již naučený čistotě a najednou se začne v bytě pomočovat, může se jednat o psychický nebo fyzický problém, který byste měli konzultovat s veterinářem. Všímejte si rovněž souvislostí, ve kterých se tak děje, například vykastrovaná fena, která močí při vstávání z lehu nebo ve spaní si toho není ani vědoma, často se zde jedná o poruchu v důsledku anatomických změn poměrů v malé pánvi nebo hormonálních změn, který je pak třeba tlumit doživotním podáváním léku.

Náhlé pomočování dříve čistotného psa může kromě dalšího příčin signalizovat také záněty močových cest, močové kameny, v pozdějším věku psa je spojeno i s demencí. Pro návštěvu veterináře si rovnou s sebou vezměte k vyšetření vzorek moči. Někdy si majitelé nevědí rady s odběrem, kdy pes, než k němu doběhnou a sehnou se, je hotov nebo se lekne a s vykonáváním potřeby přestane - zde může výborně posloužit stará naběračka, případně nízká emitní miska.

Text Dana Bočková

www.utulky.estranky.cz