Nečistotnost

Pokud pes vykonává potřebu či značkuje doma nebo na návštěvě, je to nepříjemný problém, který trápí snad každého pejskaře. Jaké jsou příčiny psí nečistotnosti a co dělat? 

Někdy se může stát, že nečistotnost je neblahým důsledkem nedostatečného vedení a aktivit ze strany páníčka, případně si tak pes snaží vynutit pozornost. Značkováním a nečistotností si ji totiž zaručeně získá každý pes. Nebo to může kombinace různých faktorů. V úvahu přicházejí i různé fobie. Ať už močí v důsledku strachu z odloučení, z hlasitých zvuků, z ostatních lidí či psů nebo z nepřiměřeného trestu. Pes jednoduše dostane strach a může dojít ke spontánnímu vypuštění moči nebo trusu. Někdy může být problém dokonce i v přetížených teritoriích. Jestliže bydlíte ve městě, kde je velká koncentrace psů, a k venčení využíváte stále stejná místa, může dojít k tomu, že tam zanechali své značky větší a silnější psi. Menší psi se tam pak ze strachu nevyprázdní. Dále může být příčinou nějaké onemocnění, jako jsou záněty močového měchýře nebo nějaké zranění. Jakmile zpozorujete, že pes pije více než obvykle, močí nebo kálí častěji než je běžné, objevíte v moči či výkalech neobvyklou barvu nebo stopy krve, případně se pes začne častěji pomočovat doma, i když to nikdy dříve nedělal, kontaktujte veterináře. Další možnou příčinou je inkontinence po kastraci. Bohužel u některých kastrovaných fen se může stát, že nevědomky vypustí menší dávku moči. Tento problém postihuje především feny nad 30 kg. Příčinou je snížená hladina pohlavních hormonů společně s nedostatečnou pevností a pružností svěrače močového měchýře. Problém se nevyhýbá ani kastrovaným samcům, ale je u nich mnohem vzácnější. Další možnou příčinou je dlouhá doba, po kterou se pes neměl možnost vyprázdnit. Ať už proto, že byl dlouho zavřený doma, nebo byla procházka moc krátká. Za ideální frekvenci vylučování se považuje interval po čtyřech až pěti hodinách, v noci až po osmi hodinách, samozřejmě však záleží na plemeni a individuálních potřebách psa. Jestliže jste celý den v práci a pes je zavřený v bytě, domluvte se s někým, kdo psa během dne vyvenčí. 

Psa trénujte na venkovní vylučování
Nejlepší je problémům předcházet, proto je dobré psa odmala trénovat na venkovní vylučování. Zvlášť psi malých plemen, které byli od štěňat učená na na plenku, si pak mohou hůř zvykat. Zaveďte pravidelné časy procházek a pes by měl mít venku dostatek času vyprázdnit se. Jestliže je štěně zvyklé jen na plenku, obrňte se trpělivostí. Psa venčete ihned po vyspání, po krmení nebo po hraní. Kus plenky je možné zpočátku brát s sebou ven a položit ji na trávník. Za pár dnů se štěně naučí toto místo používat i bez plenky. Pokud se pes venku odmítá vyvenčit, někteří odborníci doporučují „zdvojené“ vycházky. Když se pes venku na procházce nevyprázdnil, do pěti minut po příchodu s ním jděte na skok opět ven, jen na jedno určité místo, kde se má vyčurat. Pokud se to povede, náležitě ho pochvalte. Jako domácí pomůcku lze využít také domácí toalety, které jsou tvořené čtvercem trávníku. Pes si tak místo plenky zvykne na přirozenější povrch.

Vsaďte na pozitivní motivaci
Při submisivním močení se vyhýbejte dominantním gestům, vychovávejte psa pomocí pozitivní motivace a podporujte jeho sebedůvěru. Ale pozor, pokud se něčeho bojí, nechlácholte ho, tím byste ho utvrdili v tom, že je důvod se bát (např. hlasitých zvuků). Močení z rozčilení nebo při divoké hře je typické hlavně u štěňat, ale může se objevit i u dospělých psů. Obecně se pokuste snížit úroveň rozčilení, bouřlivě psa po příchodu nevítejte, divoké hry směřujte hlavně do doby, kdy má prázdný měchýř. Při močení z rozčilení nebo podřízenosti psa netrestejte, jen ho ignorujte. Při vítání si k němu dřepněte, odvraťte pohled a nechte ho, aby k vám přiběhl. Pokud na vás skáče, ignorujte ho. Hoďte mu aport, požadujete po něm známý povel sedni a za splnění cviku ho odměňte pamlskem, následně ho vyvenčete. Po vyprázdnění ho pochvalte a odměňte pamlskem. 

Odstraňte pachy
Psa rozhodně netrestejte za „nehodu“ a bez řečí ji ukliďte. Pachy dobře odstraňuje ocet, kyselina citronová a líh. Nepoužívejte přípravky obsahující amoniak, které by pes mohl mít tendence přeznačkovat. Štěně nebo dospělého psa z útulku, který není naučený na čistotnost v bytě, musíte naučit základům správného chování. A jedním z nich je právě výuka čistotnosti. Zpočátku byste psovi měli věnovat dostatek času. Každé dvě hodiny přes den, po krmení, po probuzení nebo při neklidu, odveďte psa ven na trávu a po úspěšném vyprázdnění ho pořádně pochvalte a odměňte pamlskem. 

Problém se značkováním
Obecně mají psi přirozené tendence přeznačkovávat, protože se dorozumívají pachovými značkami. Pokud v cizím teritoriu žije nějaký pes, dochází ke značkování častěji. Zvláště nekastrovaní psi, vzácněji i feny, značkováním uvnitř teritoria vyjadřují své sebevědomí. Na druhou stranu i nejistí jedinci se díky zanechaným pachovým značkám cítí jistější a dávají tak najevo své zařazení v hierarchii, aniž by museli mít přímý kontakt s ostatními zvířaty. Psi častěji značkují tam, kde jsou (nebo byli) jiní psi. To platí jak pro domov, tak cizí teritoria (veterinární ordinace, výstavní hala). Ale příčinou značkování může být i pes procházející kolem domu na ulici, jehož váš čtyřnohý kamarád pozoruje oknem. Často značkují psi, když jsou silně rozrušení. Typické je to pro nekastrované samce, když zjistí přítomnost hárající feny. U některých psů pomůže problém vyřešit kastrace, ale rozhodně to neplatí vždy (úspěšnost se uvádí do 50 procent). Někdy psi značkují ve stresu, když byli potrestání, někdy je to i důsledek narušeného vztahu s majitelem a problémem v hierarchii. Značkování má signalizovat i demonstrativní chování, že mi něco „patří“. Opět zde platí, že se psem je nutné soustavně trénovat dodržování čistotnosti. Než jdete k někomu na návštěvu, dejte mu dostatečnou možnost vyprázdnit se a zaměstnejte ho, aby se nenudil. Vyvarujte se fyzických trestů, protože hrozí, že stres a napětí u něj ještě vzroste. Pachové značky odstraňujte bez komentáře, snažte se zbavit všech pachů. Doma ke značkovacím místům umístěte misku nebo pelíšek, protože tato místa většinou psi neznačkují. Pokud jdete se psem někam do cizí budovy nebo k přátelům na návštěvu, pak ho mějte na vodítku, vezměte mu s sebou vlastní deku, na kterou se může položit vedle vás. Se psem trénujte vhodné alternativní chování, které by mělo nahradit to problémové. V momentě, kdy pes intenzivně čichá předměty nebo osoby, ještě než zvedne nohu, přivolejte ho k sobě a nechte ho provést cvik sedni a odměňte ho. V případě, že nic z obecných rad nezabírá, kontaktujte psího psychologa, který vám dokáže individuálně poradit. 

Zdroj: Ronald Lindner, Co pes skutečně chce, Knižní klub, Euromedia Group, 2010
Fotka od Gianni Crestani z Pixabay