Nejčastější úrazy a jejich ošetření

Tržné rány, pokousání

Nejprve zkontrolujte, zda nedošlo k poranění větších cév. V případě, že pes krvácí, začneme krvácení ihned zastavovat. U rozsáhlejších poranění neprodleně vyhledáme veterinární pomoc.

Zastavení krvácení:

Nejprve zastavíme krvácení, pak ránu ošetřujeme!

- ošetřující by si měl, pokud je to možné a neohrozí to psa na životě, důkladně umýt ruce, nejlépe teplou vodou

- lehké plošné krvácení nebo krvácení z malých ran se zastaví většinou samo (takové krvácení je užitečné, protože vyplavuje z rány nečistoty, příp. i choroboplodné zárodky)

- sraženou krev z rány neodstraňujeme

- silnější krvácení zastavíme využitím tlakového obvazu, obinadla nebo tamponu

- tlakový obvaz vystačí na mírnější rány, které je možno ovázat

- chomáč vaty obalíme obvazovou gázou, vtlačíme do rány a upevníme přiložením obinadla

- pružné obinadlo se používá nejčastěji při zástavě krvácení na končetinách

- končetinu ovineme nad ránou a opatrně utahujeme, až se krvácení zastaví

- obinadlo nesmíme ponechat na končetině déle než 1 až 2 hodiny

- tampon volíme pro silně krvácející rány na místech, která lze obtížně vázat

- nikdy nepoužíváme zásyp!!! – utvoří nad ránou neprodyšnou krustu znesnadňující hojení a podporující množení bakterií

Vlastní ošetření rány provádíme až po zastavení krvácení. Povrchové ranky a odřeniny ošetříme jodovou tinkturou nebo jinou desinfekční tekutinou, popř. sprejem (Septonex spray). Ránu znečištěnou prachem nebo hlínou apod. nejprve vyčistíme 3% roztokem peroxidu vodíku, nouzově alespoň čistou vodou. Rány, které se mohou snadno znečistit (na končetinách apod.) ošetříme a kryjeme obvazem. Při vážnějším poranění je nutné neprodleně zajistit ošetření u veterinárního lékaře.

Popáleniny a poleptání

Bezprostředně po popálení postižené místo sprchujeme chladnou vodou asi 15 minut. Musíme však zabránit podchlazení psa. Po ochlazení ránu překryjeme čistým obvazem nebo gázou.

Drobné popáleniny zasahující pouze pokožku můžeme ošetřovat sami. Zpočátku dvakrát denně, později jedenkrát denně místo očistíme, odstraníme nečistoty 0,5% dezinfekčním roztokem. Pokud je rána suchá, můžeme použít dezinfekční mast.

Rozsáhlejší popáleniny vyžadují každodenní ošetřování lékařem.

Poleptání kyselinou – ránu opakovaně oplachujeme roztokem sody bikarbony (do 1 litru čisté vody přidáme čajovou lžičku sody). Poté ihned kontaktujeme veterináře!

Pohmožděnina

Pohmožděnina vzniká nárazem tupého a tvrdého předmětu na tělo. Ten poškodí měkké části těla a neprorazí kůži. Postižené místo oteče, je teplejší a bolestivé. V případě, že je zhmožděna končetina, objevuje se u psa kulhání různé intenzity. Menší pohmožděniny se mohou projevit jako krevní podlitiny, poruší-li se větší cévy a podkožní krvácení roztáhne tkanivo, vzniká krevní výron.

Na malé a čerstvé pohmožděniny, příp. krevní výrony, přikládáme studené obklady. Dalším opatřením je zajištění klidu psa. V případě, že kulhání neustoupí do několika dnů, je třeba navštívit veterinárního lékaře.

Zlomenina

Příznakem zlomeniny je velká bolestivost, změna polohy končetiny, silné kulhání nebo chůze po třech končetinách, následný otok postižené oblasti. Při pohybu třecích ploch je slyšitelný charakteristický chřestící zvuk, tzv. krepitace. V případě otevřené zlomeniny je viditelná otevřená rána se zlomenou kostí.

Nutným opatřením první pomoci je znehybnění postižené končetiny dlahou a obvazem a dopravení postiženého psa k veterinárnímu lékaři. V případě otevřené zlomeniny je nutné nejprve provést zástavu případného krvácení.

Tonutí

Nejprve odstraníme co nejvíce vody z dýchacích cest.

- U malého zvířete zvolíme vytřepání hlavou dolů, ale musíme dát pozor na trauma krční páteře.

- Velkého psa přehneme přes koleno nebo židli a opakovaným tlakem na hrudník vodu vymačkáme.

Pokud zvíře nedýchá, zahájíme umělé dýchání, pokud nenahmatáme ani puls, zahájíme masáž srdce

Otrava

Různé jedy vyvolávají různé příznaky. Většina jedů způsobí krátce po pozření zvracení nebo průjmy, kterými se organizmus snaží zbavit nežádoucích látek. U většiny jedů probíhají příznaky otrav ve dvou základních fázích:

· První fáze probíhá bezprostředně po příjmu jedu

· Druhá fáze po jeho vstřebání do krve a zanesení do orgánů a tkání

· První fáze často nebývá tak výrazná, o to výraznější pak bývá fáze druhá, kdy dochází k postižení různých orgánů a léčba většinou už není úspěšná.

Hlavními příznaky otrav je:

- zvracení

- průjem

- skleslost a malátnost psa

- nechutenství

- u některých jedů slinotok, rozšíření nebo zúžení zornic, snížení tělesné teploty

- u jedů na bázi warfarinu příznaky vnitřního krvácení (bledost sliznic, malátnost, skleslost, krvácení z přirozených tělních otvorů a do podkoží, srdeční slabost).

Při podezření na otravu je důležité co nejdříve vyvolat u psa zvracení, čímž dojde k vyprázdnění žaludku. K tomu je možné použít silný roztok kuchyňské soli (do vody jedna polévková lžíce soli na psa). Po vyprázdnění žaludku a odeznění dávivých příznaků je vhodné podat projímadlo (např. 20 až 30 g jedlého oleje) a následné podání 2 až 5 tablet živočišného uhlí (celkem až 25 30 tablet na psa) bud' ve formě prášku (navlhčený) nebo v tabletách (navlhčené nebo rozpuštěné ve vodě). Nutností je vyhledat odbornou pomoc veterinárního lékaře, vhodné je zajistit část podezřelého krmiva k chemickému vyšetření, které zprostředkuje veterinární lékař.

Uštknutí

Poraněné míso vydezinfikujeme a podle možností ostříháme nebo oholíme okolí rány.

Ránu nevysáváme, nechladíme ani nezaškrcujeme – jed v místě uštknutí způsobí pod rankou rozsáhlé nekrózy. Psa musíme neprodleně odvézt k veterinárnímu lékaři.

Dodržování klidového režimu poraněného zvířete je nezbytností!

Komplikace po uštknutí se mohou projevit i po 24 hodinách, po několika dnech se mohou dostavit příznaky selhání ledvin jako následek poškození tkáně toxinem, důležité je tedy neustále monitorovat pacienta.

Úpal, úžeh

Úpal a úžeh se vyskytují zejména v letních měsících.

Příznaky jsou:

- vysoká rektální teplota (nad 40,5 ºC)

- rychlé dýchání

- zrychlený slabý tep

- apatie

- odmítání pohybu

- třes

- svalové záškuby

- zvracení

Při poskytnutí první pomoci je nutné co nejdříve přerušit práci a odvést psa do stínu.

Důležité je:

- polévat tělo psa studenou vodou, ne však končetiny – chlad způsobuje zúžení cév, sníží se množství vypařovaného tepla

- na hlavu a srdeční krajinu klást studené obklady nebo sáčky s ledem

- nabídneme psovi malé množství tekutiny, ne ledovou! Velké množství vyvolá zvracení, což zhoršuje stav – křeče, dehydratace

- zajistit přepravu postiženého psa k veterinárnímu lékaři

- teplota by se měla snižovat pozvolna, asi o 1 ºC za hodinu

V případě, že je nezbytné nechat psa v zaparkovaném automobilu, je nutné najít pro parkování takové místo, na které v době během naší nepřítomnosti nezačne svítit slunce. Zajistíme dostatečné větrání vnitřního prostoru vozu (např. použitím okenní mřížky, pootevřením okýnka tak, aby pes nevylezl), vůz i psa pravidelně kontrolujeme a zajistíme pro psa přísun čerstvé vody.

Podchlazení

Příznaky: - rektální teplota pod 36 ºC, delší pobyt v chladném prostředí

Důležité je:

- zahájit postupně vnější ohřívání

- na povrch těla přiložit deky, termofory, rukavice naplněné teplou vodou, elektrické podložky (ale pozor na popálení)

- u mírnějších forem popálení je možnost zvíře ponořit do vody o teplotě 40-45 ºC, avšak nesmíme tento způsob použít u těžkého podchlazení – rozšíří se povrchové cévy a tím se zvýší ztráty tepla

- tělesná teplota by měla stoupat o jeden stupeň za hodinu

- nezapomeňte kontaktovat veterinárního lékaře, kontaktujte ho ihned, pokud se vám nepodaří zvednout teplotu psa nad 36 stupňů celsia.

- Podchlazení může vést k nepravidelnostem srdečního rytmu až k selhání srdce

Úraz elektrickým proudem

Nejdříve ze všeho dáme psa z dosahu elektrického proudu. Dejte pozor aby jste i vy nebyli zasaženi proudem. Pokud pes nedýchá a nemá puls, zahájíme umělé dýchání a masáž srdce. Pokud se nám zvíře podaří oživit, ihned ho přepravíme k veterináři. Pokud je poranění tepelné, má podobu popálenin a pes nejeví známky celkových potíží, ošetříme ránu 0,5% dezinfekčním roztokem.

Poranění hlavy a páteře

Psa položíme na pevnou (tvrdší) podložku vhodnou pro transport – např. prkno, lepenka, složená deka.

Hlavu umístíme výš než tělo, nejlépe v úhlu 45º, úhel hlavy a krku by měl být asi 20º. Tělo podložíme postupně už od lopatek, aby nebyla hlava zalomena.

Při transportu zabráníme zvířeti v pohybu.

Pokud jsme u nehody a při transportu sami, psa k podložce zafixujeme obvazy, dekou nebo třeba izolepou.

Poranění vnitřních orgánů

Poranění orgánů a se rozpozná velice těžko, záleží na intenzitě poranění orgánu jaké se objeví příznaky.

Většinou se objeví:

- náhlé blednutí sliznic

- snížení tělesné teploty

- malátnost a únava

- při těžkém postižení brzy pes zkolabuje a uhyne

Pokud máme jen podezření na poranění vnitřních orgánů, zajistíme psovi klid, dostatek tekutin a co nejrychleji jej dopravíme k veterináři.

Podezření na krvácení do dutiny břišní nesmíme podceňovat. Nejčastěji se pozná tak, že se dutina břišní zvětšuje, pes má bledé sliznice a namáhavě dýchá.

Jak zabránit krácení?

- vyvineme protitlak z vnějšku – břicho zabandážujeme

- obvaz nesmí být příliš utažen – musíme pod něj bez problémů vložit prst

- nadměrný tlak může zhoršit dýchání

- psa uklidňujeme a co nejrychleji transportujeme k veterináři

Text foto: Ivana Pospěchová