Nenechá se pohladit

Mám štěně, fenku zlatého retrívra (5 měsíců). Se mnou jako se ženou komunikuje docela dobře, ale nesmím na ni zprudka, při rychlejším pohybu se schovává a zase jí chvilku trvá, než se mi odváží důvěřovat. Je vidět, že v období 0-6 týdnů nebyla vůbec socializovaná, protože se lidí velice bojí. K manželovi se skoro nepřiblíží, pouze když jsem poblíž, tak přijde nesměle a ne moc blízko. Sotva na ní dosáhne, aby ji pohladil. Na psy reaguje pozitivně. Zkoušíme kde co, manžel jí dává nažrat, pamlsky, a jak může, tak za mé pomoci ji  hladí a mazlí, ale stejně k němu nejde. Tento stav trvá již 1,5 měsíce. Máme jí od 3,5 měsíce. Také jsme zašli do kynologického kroužku, kde jsme se přihlásili do školičky, kam bude docházet manžel (školička ale bude začínat až za měsíc), a vzhledem k tomu, že je manžel méně trpělivý než já, mám strach, aby mu trpělivost nedošla. Je nepříjemné, když na ni mluví a konejší ji a ona se schovává pod auto. Potřebovala bych nějaký fígl, který by pomohl mně, ale hlavně té naší čubině. Prosím pomozte, jinak je krásná a milá.

Odpověď:

Nedostatečná socializace už se velice těžko napravuje. Tady to navíc vypadá i na nějakou špatnou zkušenost. Škoda, že jste nevybírali štěně opatrněji. Žádnou hrdinku z vaší fenečky nikdy mít nebudete, ale s jejím strachem se určitě pracovat dá. Nedoporučuji ale, aby s ní na cvičiště chodil manžel, když se ho tolik bojí, jděte tam s ní raději vy. Manželovi bych doporučila chovat se k ní jako k divokému neochočenému zvířeti. To znamená vůbec si jí nevšímat, nedívat se na ni, neoslovovat ji, nesahat na ni. Ale pravidelně ji krmit – tak, že přinese misku s jídlem, postaví ji na zem a odejde dost daleko, aby se fenka v klidu najedla. Tuto vzdálenost by pak mohl začít zkracovat, ale docela pomaličku, fenka musí zůstat v klidu. Manžel musí stále koukat do zdi, může potichu mluvit, ale ne směrem k fence, jen tak pro sebe. Nebo tiše zpívat, pobrukovat. Může trvat týdny, než si takto získá její důvěru. Také může zkusit nabídnout jí pamlsek, ale směrem dozadu, za záda, a neotáčet se přitom k ní, jen si tiše povídat. A postupně se otáčet bokem a nakonec i čelem. Ale opatrně, nesmí zradit její důvěru. Až fenku naučíte pár povelů, může manžel také zkoušet povely procvičovat – ale nepůjde to dříve, než s fenkou naváže důvěrný vztah. Přeji vám, ať se cvičení daří a ať máte brzy z fenky radost.

MVDr. Hana Žertová

Další odpovědi na nejrůznější dotazy naleznete na www.hanazertova.cz