Orientační smysl

Věděli jste, že kočky vnímají okolní svět nejen svýma očima, ale vytvářejí si navíc jakýsi akustický diagram? Pamatují si zvukové signály, čímž si vytvářejí specifický „zvukový obraz" prostředí, které je obklopuje.

Mezi tyto akustické signály se řadí například štěkot psa ze sousedství, kokrhání kohoutů, zvonění zvonů, šumění přilehlého potůčku atd. Všechny charakteristické signály z vlastního teritoria jsou díky jedinečnému kočičímu sluchu pečlivě registrovány co do vzdálenosti, síly a úhlu dopadu. To vše si kočka pamatuje. Tím vzniká akusticko-optický obraz životního prostoru, který není totožný s žádným jiným. 

Neustále ve střehu

Kočky vnímají zvuky téměř 24 hodin denně. Když je budete chvíli pozorovat, zjistíte, že jakmile se ozve nějaký šramot, zbystří a uši se okamžitě otočí tím směrem. Jelikož je pro ně mnohem snadnější zjistit zdroj zvuku ve stoje, než v pohybu, často znehybní a bedlivě naslouchají. Pro kočky, jakožto noční šelmy, je jemně naladěný sluch velmi důležitý. Od lidského sluchu se liší především vnímáním tónů vyšší frekvence, které člověk neslyší. Kočky mají obdivuhodnou funkční horní mez slyšení 60 kHz, což je podstatně více, než je funkční horní mez psů (15-20 kHz) a díky tomu dokáží zaregistrovat i velmi vysoké pisklavé zvuky, které vydávají hlodavci (20-50 kHz). Také dokážou rozpoznat známé tóny na relativně velké vzdálenosti. Ve svém teritoriu se proto orientují nejen díky očím, ale i uším. Vyhledají si nějaký obzvlášť výrazný zvuk a jdou za ním, dokud se nedostanou tam, kam chtějí.

Nové prostředí

Jestliže jste se přestěhovali nebo si přinesli domů novou kočičku či ji poprvé prvně berete na prázdninový pobyt na chalupě, buďte velmi opatrní. Kočka v novém prostředí by měla být alespoň 14 dní jen v domě či bytě. Až si zvykne, prozkoumá a uzná ho za svůj nový domov, můžete zkoušet pozvolna pouštět mimo dům. Ideálně ji ale mějte pod dohledem.