Věděli jste, že i i ropucha může pro psa představovat nebezpečí? Na jejím těle, zejména v oblasti hřbetu a horní části hlavy, se totiž nacházejí jedové žlázy, které produkují hlenovité sekrety. Jedovatost těchto látek poskytuje ropuchám pasivní ochranu před predátory. Pokud se skákající žába stane terčem lovecké vášně vašeho psa, měli byste být obezřetní.
U nás žijí tři druhy těchto žab: ropucha obecná (je nejběžnější), ropucha zelená, a ropucha krátkonohá (ohrožený druh). Látky vylučované ropuchou mají jednak srdeční a jedna hlaucinogenní účinky. Při požití jedu se nejprve projeví místní podráždění zažívacího ústrojí, později zvracení a průjmy. Zpomalí se pulz, srdeční činnost začne být nepravidelná, dýchání je obtížné a mohou se objevit poruchy vidění. Smrt může nastat v důsledku zástavy srdce. Výhodou je, že ropuchy nejsou chutné, naopak jsou odporně hořké, takže málokdy je pes sežere. Ale i to se někdy může stát, takže si dejte pozor obzvlášť u malých plemen. Většinou však pes vezme žábu do tlamy a pak ji vyplivne, jako následek si odnese silné slinění a zvracení. Je proto vhodné jako první pomoc při kontaktu s ropuchou psovi vypláchnout tlamu a podat živočišné uhlí, které vyvazuje toxiny z trávicího traktu. Ve většině případů se stav zlepší během několika hodin. Vždy je však lepší zavolat veterináři a poradit se, jestli je nutná kontrola. A jako prevenci do budoucna psa naučit, aby si žab nevšímal.
Foto: pixabay.com
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.