Plachá kočka

Každý živočich se učí již od dětství rozlišit ohrožující a neškodné podněty. Všechna koťata reagují na něco, co neznají a co jim připadá ohrožující stejně: přitisknou uši k hlavě, nahrbí hřbet a naježí srst. Tento postoj jistě všichni známe. Avšak jak kotě dospívá, seznamuje se stále s novými podněty, zvyká si na ně a učí se jim čelit. Snáze přijímá okolní svět a dokáže se vyrovnat s novými zážitky, aniž by reagovalo ustrašeně.
S postupem času získává kotě schopnost vyrovnat se se vším, co život přináší, ale vrozenou reakci na šok neztrácí, jen se k ní uchyluje pouze v obzvláště překvapivých situacích. Z většiny koťat vyroste tolerantní a přizpůsobivá kočka, jsou ale výjimky…
Pro některé kočky je život trvalým zdrojem úzkosti a nikdy se bez naší pomoci nenaučí jim čelit. Tyto kočky tráví svůj život zalezlé pod skříní, odkud s rozšířenýma zorničkami sledují dění v místnosti a doufají, že si jich nikdo nevšimne. Jakmile se ujistí, že jsou v bezpečí, klidně si lehnou a vyčkávají. K miskám s jídlem a vodou, nebo na toaletu si pak dojdou až ve chvíli, kdy je v domácnosti absolutní klid a kdy předpokládají, že je už nic nemůže překvapit. Také se vyhýbají kontaktu s lidmi, ať už vlastními nebo návštěvami. Při zazvonění zvonku u dveří prchají co nejrychleji do své skrýše, aby tuhle, pro ně stresovou, situaci nějak přečkaly. Jestliže kočka reaguje takovýmto způsobem, je jisté, že život je pro ni jeden velký stres.
Abychom pochopili proč kočka reaguje na běžné podněty tímto nervózním chováním, je nutné zjistit jaké měla dětství a jak se seznamovala s okolním světem ve svém kotěcím věku. Zjistilo se, že nedostatek kontaktu s lidmi v období mezi druhým a sedmým týdnem věku koťat významně ovlivní jejich schopnost vyhledávat lidský kontakt v dospělosti. Dále se zjistilo, že dispozici k nervozitě u mláďat může ovlivnit i matčina povaha. Zjednodušeně řečeno, nezkušená a málo psychicky odolná matka produkuje další generaci ustrašených a nervózních koček. Tohle je sice pravda, ale nikdy není nic jenom černé nebo bílé. I v jednom vrhu se mohou vyskytovat jedinci odvážnější, kteří se do všeho vrhají po hlavě a nadšeně zkoumají všechno nové a bázlivější, kteří se drží v pozadí a vyčkávají, až novou věc prozkoumá někdo jiný, pokud ji uznají za bezpečnou opatrně ji prozkoumají. V některých případech se však raději takové situaci zcela vyhnou a navzdory tomu, že všechna koťata měla v dětství stejné podmínky, z těchto vyrostou méně psychicky odolné kočky.
Některé kočky se chovají nervózně a ustrašeně za všech okolností, což pramení z jejich neschopnosti vyrovnat se se životem, ale u jiných má strach konkrétnější příčinu.

Krátkodobý strach

Kočky, které pociťují strach v důsledku změn v životní situaci, např. stěhování do nového prostředí, poznávání nových lidí, nebo delší nepřítomnost oblíbeného člověka, ho po krátké době obvykle přemohou. Vystrašená kočka se může vyklubat i z jinak velmi sebevědomého jedince při návštěvě veterináře, při jízdě v hromadných prostředcích, při seznamování se s novým kočičím členem domácnosti. Takovéto kočky je třeba uklidnit. Majitelé se často snaží kočku vzít do náruče, uklidnit ji hlazením a mazlením, aby jí dokázali, že svět je přátelským místem. Bohužel, kočka ve stavu úzkosti a strachu nedokáže takovou útěchu přijmout a to, že se jí majitel věnuje právě ve chvíli, kdy by chtěla prchnout, nebo se aspoň někde schovat, může vnímat jako další zatěžkávající zkoušku. V některých případech může kočka ze strachu zareagovat agresivně a svého majitele i ošklivě poškrábat a při nepřiměřené reakci majitele na tuto událost se celá situace může jen zhoršit.

Stavy strachu

Kočky, které prožívají dlouhodobější fáze strachu, jež mohou vzniknout například zanedbáním zvířete, nebo týráním, potřebují podstatně delší dobu na to, aby se uklidnily nebo si zvykly na nové prostředí nebo lidi. Čím delší je strachový stav, tím delší bývá i fáze uzdravování.

Jak kočkám pomoci

Nutit kočku násilím, aby překonala strach, je naprosto nevhodné. Také příliš velká pozornost, věnovaná kočce, která byla do té doby zanedbávána, může zvíře vystrašit. V prvé fázi stačí nabídnout kočce kontakt a počkat, až další krok udělá ona. Nevěnujte se stále jen kočce, dodržujte svou denní rutinu, tak kočka nejlépe pozná, jak to u vás vlastně chodí. Pokud se kočka bojí cizích lidí, neznamená to ještě, že budete bez přátel a návštěv. Pokud při zazvonění zvonku prchá se rychle ukrýt, zazvoňte i vy, dřív, než si otevřete dveře, nebo počkejte až vám někdo, pokud je doma, otevře. Tak kočka pozná, že z druhé strany dveří nemusí nutně přijít někdo naprosto neznámý. V další fázi je dobré umístit doprostřed pokoje větší klec, ve které by se kočka cítila bezpečně. Musí si však do klece vlézt sama. Nejlépe toho docílíte, když dáte do klece oblíbenou deku a misky s krmením. Pokud kočka bude na klec zvyklá, domluvte si návštěvu. Kočku umístěte do klece dříve, než se ozve zvonek. Návštěva by v této fázi neměla s kočkou komunikovat, stačí, když budou společně v jedné místnosti a kočka pozná, že se jí nic nestalo. Pokračujte pomalu, hovořte na kočku při další návštěvě a zkuste ji přes mříže podat pamlsek. Příště už to může zkusit i někdo z hostů. Bude to asi trvat trochu déle, než si kočka zvykne na cizí lidi, ale jestliže vše půjde dobře, můžete zkusit dát kočce kšíry a držet ji v náručí, i když máte hosty. Zpočátku jen na chvíli, potom se doba může prodlužovat. Pokud si budete jistí, že tuto fázi zvládá kočka bez problémů, zkuste požádat někoho z hostů, aby na kočku mluvil, podal jí pamlsek a současně s vámi ji zkusil pohladit. Nesmí to však být násilné. Tím byste se dostali zase na začátek. Pokud kočka překoná strach z cizích lidí, bude s vámi i s návštěvou klidně ve stejné místnosti. Čekat od ní, že se bude s cizími lidmi mazlit od ní, ale nemůžete.
Pomoci bázlivé kočce může i druhá kočka v domácnosti, jestliže je to kočka, která vyhledává kontakt s vámi a vaši blízkost. Názornými příklady, je třeba bázlivé kočce ukázat, jak vztah mezi kočkou a člověkem může být krásný. Bázlivá kočka bude pozorovat a hodnotit. Bude sledovat, jak se chová ta druhá klidná kočka a jak se těší z kontaktu s vámi. Pokud dojde k závěru, že z tohoto kontaktu nehrozí žádné nebezpečí, je možné, že začne rovněž vyhledávat kontakt s vámi. Zpočátku to bude velmi opatrné, možná jen otření se o nohu, nebo lehnutí poblíž vás. I toto je už úspěch. Pokud nebudete na kočku naléhat, pozná, že jí opravdu žádné nebezpečí nehrozí a kontakty budou častější i bližší.

Léky…

Samozřejmě kočkám lze podávat léky utlumující strach jako užitečné ochranné opatření, tyto léky však nikdy nepodávejte bez vědomí veterináře a podle vlastního uvážení. Podávání léků by měla být až poslední možnost, když už nestačí samotná trpělivost a pozornost. O takovéto terapii se vždy poraďte s veterinárním lékařem. Dnes se k léčbě úspěšně používají i homeopatika, u koček se jedná především o uklidňující léky, např. Bachovy kapky. Dále o přípravek Felliway, který je k dostání jako elektrický difuzér do zásuvky a má uklidňující účinky. Felliwey je bezpečný a nemá žádné účinky na jiná zvířata nebo lidi. Jeho pořizovací cena je však vyšší.

Nevzdávat se

Když se z plaché a ustrašené kočky stane mazlivé zvíře, není to zázrak. Je za tím spousta práce a trpělivosti. Blaho kočky nepřivoláte podáním pár pamlsků a bezmyšlenkovitým hlazením. Kočce se musíte skutečně věnovat a je možné, že do té chvíle na to opravdu nebyla vůbec zvyklá. Nevzdávejte se, když se vám bude zdát, že už to trvá nějak dlouho. Při dostatečné trpělivosti se i z vaší plaché a bázlivé kočky stane časem klidné zvíře, které vaši námahu odmění láskou, kterou vám věnuje.

Text a foto: Jana Ožanová
Chovatelská stanice Jastycat.CZ