12.03.22 Život s kočkou

Počet neuronů a inteligence psů a koček

Ve věčném sporu o to, zda jsou chytřejší kočky, nebo psi, toho bylo řečeno už mnoho. Z výsledků studie, která počítala počet neuronů v mozku, vyplynulo, že psi jich mají výrazně více než kočky.
Charakteristický znak inteligence – myšlení, plánování a komplexní chování souvisí s mozkem, konkrétně s počtem neuronů v mozkové kůře. Tyto „malé šedé buňky" odpovídají za úroveň myšlení. Ve studii z roku 2017 vědce zajímalo srovnání různých druhů masožravců. Zjišťovali, jak počet neuronů souvisí s velikostí jejich mozků. Výsledky jsou popsány v článku s názvem „Dogs have the most neurons, though not the largest brain: Trade-off between body mass and number of neurons in the cerebral cortex of large carnivoran species“, který byl publikován v v časopise Frontiers in Neuroanatomy. (https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnana.2017.00118/full).
Počet neuronů
Pokud jde o psy a kočky, studie zjistila, že psi mají přibližně 530 milionů neuronů v mozkové kúře, zatímco kočky asi 250 milionů. Pro srovnání, lidský mozek jich má 16 miliard. Vědci se domnívají, že absolutní počet neuronů, které zvíře má (zejména v mozkové kůře), určuje složitost myšlení a jeho schopnost předvídat na základě minulých zkušeností. Dle těchto zjištění mají psi biologicky danou schopnost dělat mnohem složitější a flexibilnější úvahy než kočky. 
Různí masožravci
Výzkumníci vybrali ke studiu masožravce kvůli jejich rozmanitosti a velkému rozsahu velikostí mozku a také proto, že zahrnují jak domestikované, tak divoké druhy. Analyzovali mozky jednoho nebo dvou jedinců od každého z osmi druhů masožravců: fretky, mangusty, mývala, kočky, psa, hyeny, lva a medvěda hnědého. Očekávali, že jejich měření potvrdí intuitivní hypotézu, že mozky masožravců by měly mít více neuronů než mozky býložravců. Lov je totiž z kognitivního hlediska náročnější ve srovnání s primární strategií býložravců, kteří hledají bezpečí v početném stádu. Ale ukázalo se, že tomu tak není. Vědci zjistili, že poměr počtu neuronů k velikosti mozku u malých a středně velkých masožravců je přibližně stejný jako u býložravců, což naznačuje, že na býložravce je vyvíjen stejný evoluční tlak na rozvoj mozkové kapacity pro útěk před predátory jako na masožravce pro jejich lov. Ve skutečnosti je u největších masožravců poměr neuronů k velikosti mozku nižší. Výzkumníci zjistili, že mozek zlatého retrívra má více neuronů než mozek hyeny, lva nebo medvěda hnědého, přestože větší šelmy mají mozek až třikrát větší. Extrémním příkladem je medvěd. Jeho mozek je desetkrát větší než mozek kočky, ale má přibližně stejný počet neuronů.
Domestikovaná vs. domácí zvířata
Výsledky studie také zpochybňují převládající názor, že domestikovaná zvířata mají menší mozek než jejich divocí příbuzní. Poměr velikosti mozku k tělesné hmotnosti analyzovaných domácích druhů - fretky, kočky a psa - se výrazně nelišil od jejich divokých příbuzných - mangusty, mývala, hyeny, lva a medvěda hnědého. Analýza také odhalila, že mýval se vymyká. Má mozek o velikosti kočičího mozku, přitom má stejný počet neuronů jako u psa. Pro neurovědce je studium mozků důležité, protože odhaluje obrovskou rozmanitost mezi jednotlivými druhy zvířat. 
Zdroj: materiály Vanderbilt University 
Foto: hippopx.com