Podchlazení

Za normálních okolností jsou psi i kočky schopni bez problémů udržovat svou tělesnou teplotu i při velké zimě, přesto jsou situace, kdy může dojít k podchlazení.

U zdravých dospělých jedinců dochází k podchlazení spíše výjimečně a to při náhlém poklesu teplot, který je spojený se sníženou možností pohybu. Více ohrožená jsou mláďata a mladá zvířata do 8-10 měsíců věku, protože jejich termoregulační mechanismy nejsou ještě plně vyvinuty. Ohrožená jsou také stará zvířata, zejména ta s krátkou srstí.

Jak poznat podchlazení?

Zvíře, které je pochlazené, má teplotu nižší než 35 stupňů, třese se nebo je apatické. Dalším z možných příznaků je ztráta vědomí, křeče či problém udržet se na nohou. Někdy mohou být příznaky podobné neurologickému onemocnění.

Co dělat?

• Zvíře co nejrychleji zahřejte (je-li teplota nižší než 35 stupňů je po určitém čase ohroženo na životě)!
• Záleží na míře podchlazení – u lehčích případů stačí zvíře přemístit do vyhřáté místnosti, těžší případy zabalte do vyhřáté deky a obložte je lahvemi s teplou vodou (výborně poslouží i elektrická dečka).
• Pokud je zvíře těžce podchlazené, což se projevuje apatií a teplotou pod 32 stupňů, položte ho do teplé vody. Veterinární pomoc vyhledejte v případě, že i po zahřátí na teplotu 37-38 stupňů přetrvávají křeče či nemožnost pohybu.
• Pozor, snížení tělesné teploty se může vyskytnout i u některých závažných onemocnění (akutní selhání ledvin, šok, otrava, úraz, ucpaná močová trubice atd.) V takových případech ohřívání nepomůže a zvíře co nejrychleji transportujte k veterináři!

Rady:

Během mrazů zvíře nekoupejte, protože srst dokonale vysychá až po 48 hodinách.

U krátkosrstých psů, kteří žijí v bytech, je namístě pořídit jim na venčení nějaký funkční obleček. To platí obzvlášť u malých plemen.

Pokud má žít zvíře celoročně venku, je nejlepší začít s přivykáním a otužováním na jaře.

Zdroj: Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček, Renata Popelářová, Grada, www.grada.cz