Jedná se o onemocnění, které je dědičné. Mezi chovateli je tato choroba velmi obávaná, protože při ní dochází v konečné fázi k selhání ledvin.
Ledviny jsou při tomto onemocnění porostlé cystami různých velikostí, čímž ubývá normálně funkční ledvinné tkáně. To se bohužel projevuje zhoršenou funkcí ledvin. Podle stupně postižení ledvin se určuje závažnost onemocnění. V těžkých případech hynou kočky už v mladém věku (okolo 2 let). Čím větší jsou cysty, tím dříve a závažněji se nemoc projeví. S věkem se cysty zvětšují (až na 2 cm) a zvyšuje se i jejich počet. V jedné ledvině může být až 200 cyst. Současně se mohou nacházet i cysty v játrech. Příznaky onemocnění se projevují obvykle ve stáří 3–7 let. Jestliže je zničeno 75 % ledvinné tkáně, dochází k selhání ledvin, které je doprovázeno apatičností, nechutenstvím, nadměrným příjmem tekutin, nadměrným močením a hubnutím. Vzhledem k dědičné povaze není toto onemocnění léčitelné. U postižených zvířat se provádí léčba při příznacích ledvinného selhání, úspěšnost není příliš vysoká a nemocná zvířata se obvykle nedožívají vysokého věku. Při zjištění polycystických ledvin není nutné nemocné kočky utrácet, je vhodné nechat je kastrovat a v klidu a bez zátěže prožít zbytek života. PKD je nevyléčitelné chronické onemocnění, míra závažnosti se však liší případ od případu. Kočky, které nemají žádné závažné zdravotní potíže (např. počet cyst v ledvinách je minimální) se dožijí často i vysokého věku. Mezi režimová opatření patří podávání speciálních diet.
Jak se nemoc diagnostikuje?
Nemoc se prokazuje buď pomocí ultrazvuku, nebo genetickým testem. U plemen, která mají k nemoci větší predispozice (např. perské kočky, birmy, britské kočky, ragdoll) chovatelé nechávají kočky často testovat, aby se předešlo šíření nemoci v chovu. Nejčastěji se však objevuje u perských a exotických koček a jejich kříženců a příbuzných plemen. Kvůli dědičnosti choroby je důležité nemoc diagnostikovat včas.
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.