Pomůže proti toulání fenky kastrace?

Máme doma fenu křížence labrador-německý ovčák (2,5 roku). Bydlíme na samotě uprostřed lesa a za lesem (asi 0,5 km) je vesnice. Bohužel tu nemáme žádný plot a kotec pro psa jsme zrušili už dávno, protože předchozí fenka a zároveň matka současné feny přesně věděla, jaké je její teritorium, a dobře hlídala. Vždy nás na příchozí i přijíždějící lidi upozornila a byla připravena chránit. Pokud utekla, tak se procházela jen po lese. Jenže její dcera ne. Začala také utíkat, ale bohužel vždy do vesnice a tam si celý den hraje s ostatními psy nebo s dětmi, občas jí i někdo něco hodí. To vše se dozvídám posléze z vyprávění sousedů, nikdy jsem u toho nebyla. Větší problém je v tom, že se neumí vrátit, vždy si počká, až ji někdo přiveze, nebo si pro ni sjedeme sami, pokud zjistíme, kde přesně se nachází. Snažíme se jí co nejvíce věnovat, má ráda aportování, ráda leží u naší babičky na gauči v kuchyni, kde předtím spávala stará fena, k žrádlu dostává maso, po kterém se může utlouct. Ale dříve utíkala tak jednou za 14 dní a z jednoho výletu si „dotáhla“ štěňata. Když byla měsíc březí, stará fena pošla, takže tu zůstala sama. Během březosti a měsíc se štěňaty tu vydržela neutíkat a držela se doma. Jen co štěňata odstavila, vyrazila nanovo, ale teď utíká pomalu každý den. Jen ji na chvíli spustíme z očí a zavčasu nezavřeme buď domů, nebo neuvážeme. Jako trest, kdykoli jsme pro ni museli do vesnice, mě bohužel nenapadlo nic jiného, než ji uvázat na úplnou samotu, stranou veškerého dění u nás na dvoře, většinou do večera a večer si ji vezmeme zpátky. Zkoušela jsem i výcvik, ale bohužel jedinou odměnu, kterou je schopna akceptovat, je aport. Pamlsky jí nic neříkají, takže jsme nepochodili ani na cvičáku. Tudíž základ, který umí, je sedni, lehni, zůstaň, víc jsme nezvládli. Navíc jí hlídání taky dělá problém, když už je na dvoře, na cizí skoro ani neštěkne, tedy jak kdy, a hned si nese cokoli na aport, klacek, hračku. Zato na domácí by se kolikrát uřvala, ale protože se spíše vždy lekne. Jakmile jí dojde, kdo to je, přestane. To notorické utíkání nás trápí. Pomohla by kastrace?

Odpověď:

Útěky vaší fenky a její podivné chování mají zřejmě mnoho důvodů.
1. Otcem vaší fenky je, jak píšete, labrador. Asi má povahu po něm. Tito psi nehlídají. Potřebují a vyhledávají neustále společnost lidí a druhých psů, jsou velmi hraví a „pracovití“, musí stále něco dělat, nejlépe aportovat. K tomu byli vyšlechtěni. Takže fenka asi nikdy nebude psem hlídacím, nýbrž vítacím.
2. Fenka vyrostla a dlouho žila se svou matkou, měla tedy stále společnost druhého psa. Nyní jí chybí sociální kontakt. Chodíte na časté procházky, aby si mohla se psy pohrát? Potřebuje to minimálně jednou denně. K tomu bych jí pořídila druhého psa jako kamaráda, třeba nějaké menší plemeno.
3. Pokud jste ji nenaučili, kde je hranice jejího teritoria, nemůže to sama od sebe vědět. Chce to vytyčit nějaké viditelné hranice (alespoň např. klády, kameny kolem pozemku) a naučit ji, že sama za hranici nesmí. To znamená mít ji stále na očích, chodit kolem hranice a kdykoli by chtěla hranici překročit, křiknout ostré NE. Jakmile se lekne a vrátí se na správné místo, pochválit a říci např. slovo DOMŮ. Po několika takových cvicích jí dejte aportek – ale házejte si zase jen doma, ne přes hranici. A pak znovu procházet kolem hranice a důsledně opravovat její chování, chválit, aportovat, mazlit se. Doma je nejlíp – za hranicí je ošklivé NE. Mimo cvičení a procházky je třeba ji mít stále zavřenou nebo uvázanou. Až když stoprocentně chápe, že je žádoucí, aby nepřekračovala hranici, lze ji pustit ven s nějakou hračkou (plnicí kong, míček na granule, velká okusovací kost apod.), aby měla stále co dělat a neměla cukání utéct, a sledovat ji jen po očku. Stále korigovat. Až když je to naprosto zřejmé, že fenka hranice respektuje, může zůstat venku sama, ale ne dlouho. Jakmile by se začala nudit, půjde ven.
4. Labradoři i němečtí ovčáci jsou pracovní plemena. Potřebují denně práci, která jim bude dělat radost. Nestačí jen házet míček nebo klacky. Chtělo by to vymýšlet další úkoly, které zaměstnají hlavu – třeba ji odložit nebo uvázat a míček jí schovávat do trávy nebo za strom a pak ji poslat místo prohledat. Nebo ji naučit míček chytat do huby. Rozlišovat různé hračky. Rozlišovat předměty paničky od cizích atd.
5. Fenka vyhledává děti, zřejmě tedy touží po kontaktu s lidmi. Toho si na samotě moc neužije. Chtělo by to tedy co nejčastější procházky a návštěvy známých, co mají rádi psy.
6. Motivace aportem je přece stejně dobrá jako motivace pamlsky. Nechápu tedy, proč byste s fenkou nemohli cvičit. Myslím, že to co umí (jestli to umí dobře), jí docela stačí. Soustředila bych se ještě na přivolání a na zákazový povel NE, následovaný hned něčím, co je správně. Např. venku při nácviku chůze u nohy bez vodítka bude povel K NOZE (řeknete ho ve chvíli, kdy fenka hezky šlape vedle vás soustředěná na míček ve vaší ruce a budete ho opakovat a chválit, nakonec jí míček dáte – musí pochopit význam povelu). Kdyby fenka zrychlila a předbíhala vás, řeknete kratičké NE a hned na to K NOZE a pochvalu, míček. Stejně budete postupovat při přivykání na hranici teritoria, jak je popsáno výše.
7. Zastavte všechny tresty! Doma musí být nejlíp. Tím, že ji uvážete mimo veškeré dění, jen podpoříte její touhu po společnosti. Ale bohužel ne po té vaší – vy jste v jejích očích ti, co trestají a zakazují, zatímco sousedé si s ní hrají. Otočte to! Domluvte se s někým ve vsi, ať ji trochu vystraší a dožene třeba koštětem nebo házením plechovek až k hranici pozemku. Jakmile bude na svém, měli byste na ni čekat s nějakou dobrůtkou a hezky ji přivítat a pochválit.
8. Kastrace bude určitě prospěšná k tomu, aby fenka nepřišla domů zase březí. Ale od útěků mimo dobu hárání ji neodradí – nežene ji ven přece sex, ale nuda a touha po společnosti.
Věřím, že najdete čas a trpělivost pro cvičení a společné aktivity a že se fenečka bude více držet doma.

MVDr. Hana Žertová

Další odpovědi na nejrůznější dotazy naleznete na www.hanazertova.cz