Poslední rozloučení s milovaným Kennym

Černý kocourek Kenny byl do vrbičanského útulku přijat 26. 4. 2010 společně s mnoha dalšími černými kamarády ze Stochova.

Na Stochově žily kočičky u místního krámu a ne všichni lidé je milovali, a tak byly zatracovány, boudičky jim byly bourány a nakonec byly přijaty do útulku ve Vrbičanech. V rámci jara 2010 jsme přijímali kočičku Tessay, Missy, Fanny, Happy, Sunny, Miju a kocourky Olivera a Kennyho. Z celé kočičí smečky časem odešli do nových domovů kocourek Oliver a kočička Fanny. Kočky přišly ve špatném zdravotním stavu a téměř všechny porodily či potratily svá koťátka. S kočičkami ze Stochova jsme prožili první útulkové pády i vzestupy. Bezpochyby nás Stochováčci naučili vnímat útulek jako takový.

Jejich zdravotní stav byl natolik bídný, že nás pro různé zdravotní potíže postupně opouštěly. Kocourek Kenny byl poslední ze Stochováčků. Kenny býval často nemocný, trápily jej dýchací potíže. Když začal sípat, věděli jsme, že je čas vyrazit na veterinu. Tyto situace se opakovaly často. Kenny však stále s chutí papal, spokojeně odpočíval a čas plynul. Za poslední týdny se Kenny zhoršil, léky kocourkovi maličko pomohly, ale záhy to v něm opět bublalo, byl hubenější a hubenější, vystupovala mu páteř, pod víčky byl anemický a zdálo se, že i nažloutlý. V posledních dnech mu vystupovaly vrchní špičáky z tlamičky, působil jako pohublý upírek. Kenny měl být řádně vyšetřený včetně punkce z plic, k tomu však již nedošlo, neboť všechna potřebná před-operační vyšetření na klinice nedopadla dobře. Dne 22. 5. 2014 byl Kenny pro svůj velice vážný zdravotní stav uspán. Pitva, která proběhla ihned po uspání, poukázala na vážné komplikace a jeden z lékařů, kteří byli svoláni na sál, aby se podívali, v jak strašném stavu plíce jsou, se domníval, že kocourek byl přivezen na kliniku již po úhynu. Tak moc byly plíce a na sebe navazující orgány poškozeny.

Nikdy nezapomeneme na to, jak se Kenny ještě před tím, než nás nedávno opustily kočičky Miju a Missu (také ze Stochova), ke kočičkám v pelíšku tisknul. Jakoby zrovna kočičky ze Stochova i po letech věděly, že patří k sobě, že přišly spolu a zůstanou nerozlučnými přáteli. To se jim nakonec vyplnilo v momentě, kdy jsme se rozloučili s Kennym kvůli těžké nemoci. Kočičky se opět sešly, ale tentokrát coby bublinky bdící nad srdíčkovým útulkem pod ochranou Velké kočky.

Je to nezvykle zvláštní pocit, když se vrátíme do minulosti, vidíme kočičky, které byly tenkrát v útulku ve stejnou dobu, kdy jsme přijímali Stochováčky. Vybavuje se nám Smartík s polámanou tlapičkou, Puntíček se špatnou koordinací, Emilek s polámanou nožkou, ledvinář Míša a byla tady již nějakou dobu nezapomenutelná Růženka. Je to až neuvěřitelné, kolik vody uplynulo. Vybavují se nám staré časy, jak vypadal pokoj zagarážák – současná karanténa. Vzpomínáme na první obyvatele karantény, výběhů, jak jsme měli všechno dočasně přehrazeno, aby všechno fungovalo. Postupně jsme budovali a budovali. Některé skutečnosti předcházely i éře Stochováčků, ale za nich tady byly výše jmenované kočičky a jeden fakt zkrátka navazuje na druhý. Některé kočičky přichází, jiné odchází do nových domovů, do míst „za Velkou kočkou“. Kočičí světy se prolínají, útulek se mění.

Zápisek z webu:

* 22. 5. 2014 Máme dnes jednu velmi smutnou zprávu. S hlavami plnými smutných i veselých vzpomínek jsme se dnes naposledy rozloučili s milovaným kocourkem Kennym: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/posledni_sbohem_Kennymu_22.5.2014. Výsledky vyšetření kocourka byly velmi špatné. Kenny neměl téměř žádné červené krvinky, na plicích měl velké změny, ztěžka dýchal. Dlouhodobě ho sužovaly dýchací potíže. Prodloužit mu život o dny, týden či v lepším případě týdny, by znamenalo transfuzi krve s velmi nejistým výsledkem, několikrát denně by velmi plachý kocourek musel užívat léky s nutností hospitalizace v kleci. Nejenže bychom mu na dlouho již nepomohli, ale ještě bychom plašánka psychicky umořili. Všichni jsme souhlasně zvolili euthanasii jako vysvobození. Kenny byl poslední z celé řady Stochováčků, kteří nás opustili pro různé potíže - selhání ledvin a v mnoha případech pro nádorové bujení v oblasti tlamičky, jater atd. Vzpomínáme na partu bezva koček, o které jsme několik dlouhých let pečovali a postupně společně se Stochováčky vznikala velká kapitola dějin srdíčkového útulku. Nikdy na černou partu kamarádů ze Stochova nezapomeneme. Nikdy nezapomeneme na velkou životní kapitolu - kočičky tenkrát přišly nesmírně nemocné a my jsme v té době začali plně chápat, co to znamená přijímat marůdky z ulice a jak moc těžké to všechno je. S velkou úctu a láskou budeme vzpomínat na každý krok, který nás s těmito kočičkami spojoval. A tak nakonec i poslední Kennyho bublinka vystoupala nad srdíčkový útulek, aby bděla společně s dalšími bublinkami - Happynkou, Missynkou, Miunkou a dalšími a chránila klidné kroky a sny všech opuštěných kočiček. Vzpomínáme a nikdy nezapomeneme!

Všechna Tvá Srdíčka

Kristýna Kacálková

Přejato z http://kocky-utulek.cz