Prašivina

Určitě jste už slyšeli někoho říkat „ten pes je prašivej“. Co to ve skutečnosti znamená?

Prašivina je lidový název vysoce nakažlivého onemocnění, jedná se o tzv. sarkoptový svrab způsobený parazitem zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabieii). Tento parazit o velikosti 0,2 mm nemůže žít mimo tělo hostitele. Žije těsně pod povrchem kůže, kde se živí tkáňovým mokem napadeného zvířete. Do chodbiček ukládá vajíčka, ze kterých se později líhnou larvy. Zákožka svrabová parazituje u lidí a asi 47 dalších savců ze sedmi různých řádů po celém světě. Z domácích zvířat se vyskytuje nejčastěji u psů a prasat. U loveckých psů jsou nejčastějším zdrojem infekce lišky, ale i divočáci a jiná zvěř. U psů, kteří se nedostanou do kontaktu se zvěří, jsou to toulavé kočky nebo jiní psi. Nákaza se přenáší kontaktem s napadeným zvířatem nebo nepřímo přes předměty (kartáč, pelech). Onemocnění má inkubační dobu 3 týdny.

Příznaky

Objevuje se silně svědící zánět kůže, vypadává srst, tvoří se strupy po celém těle, které si zvíře rozškrábe do krve. Především na hlavě (na nose a uších) se utvářejí typické zapáchající krusty, dále jsou hojně napadeny i končetiny. Nemocní psi jsou velmi neklidní, škrábou se a lížou, vykusují si srst, mohou i hubnout. Svědění se zhoršuje v teple. Neléčený svrab se nakonec může rozšířit na celé tělo a způsobit až úhyn zvířete.

Léčba

Nutná je návštěva veterináře, který předepíše speciální spot-on preparát k nakapání na kůži nebo koupele. Je nutné přeléčit všechna zvířata, které přišla s nemocným psem do kontaktu.

Svrab u člověka

Vzhledem k tomu, že se jedná o zoonózu, je toto onemocnění dočasně přenosné i na člověka. Projevuje se svědivou vyrážkou. Po vyléčení psa dojde k samovolnému vyléčení i člověka (chybí zdroj).

Zdroje: MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie- chov – výcvik, Mladá fronta, 2016

Renata Popelářová, Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček, Grada, 2011