Pravidelná péče o psa - podrobněji

Některá plemena potřebují mnohem více každodenní péče než jiná. Je jasné, že jinou péči bude vyžadovat malý pes narozdíl od velkého, dlouhosrstý nebo naopak hladkosrstý. Pravidelnou péčí o psa lze předcházet mnohým problémům. Tím chci říct, že pokud si budete všímat, jak se váš pes chová normálně, jak vypadají jeho změny nálady a budete provádět základní péči, budete chodit k veterináři na pravidelná očkování, která je třeba brát i jako každoroční preventivní prohlídku, protože tou očkování bezesporu je, a v případě potřeby budete schopni odpovědět na otázky, které povedou ke stanovení správné diagnózy, protože bez zodpovědné spolupráce majitelů je naše práce složitější, můžete odhalit mnohá onemocnění již v jejich počátku, kdy jejich řešení bývá jednodušší.

Množství času, který budete muset na pravidelnou péči a svého pejska vynaložit, bude záležet na plemeni a velikosti psa a na tom, jestli ho budete předvádět na výstavách, cvičit nebo s ním sportovat a podobně. Není mým úkolem podrobně rozebírat péči o jednotlivá plemena. Na to bych Vám doporučil pořídit si publikaci, která se daným tématem zaobírá nebo navštívit zkušeného chovatele. Rád bych na tomto místě popsal některá ošetření, která můžete doma provádět sami. Je důležité, abyste na ně vašeho miláčka zvykali od mládí.

Oči

Tvorba tzv. ospalků každé ráno není problém. Suché útvary lehce odstraníte. Je lepší je dávat pryč, jinak se hromadí v srsti, zalepují koutky očí a mohou se podílet na vzniku potíží. Na péči o okolí očí existují přípravky, které čistí i desinfikují. Některé jsou i na bázi bylinek a mohu je jen doporučit.

Dbejte aby do očí nezasahovaly přerůstající chlupy a nedráždily je. Je dobré je ostříhat (pozor, aby ostré ostříhané konce naopak nedráždili oko), dát do gumičky nebo i upravit gelem apod. Některá plemena trpí tzv. entropiem, což je stav, kdy dochází k vtočení víčka v takovém rozsahu, že se srst dostává do kontaktu s rohovkou, kterou poškozuje nebo naopak ektropiem, zde se naopak jedná se o „vychlípení“ víčka, které může vést k zánětu spojivek a rohovky, spojené s výrazným výtokem. Oba stavy je nutno řešit operativně.

Pokud přijdete z prašného prostředí, můžete oči vypláchnout borovou vodou. Jiné preparáty, např. s obsahem antibiotik (Ophtalmo fymykoin) doporučuji do očí podávat až po poradě s odborníkem. Pokud se objeví nažloutlý výtok, otok, zarudnutí, svědění, krusty nebo jiný problém, např. zákal nebo poranění oka, určitě vyhledejte veterináře, u komplikovaných případů je lépe navštívit specialistu, oftalmologa.

Uši

Péče o uši, stejně jako o oči, pokud je všechno v pořádku, je čistě v pravidelných kontrolách. Pokud je ucho hladké, růžové, bez zápachu a výtoku, nebolestivé, pak je zdravé. Čisté a zdravé ucho nečistěte, mohli byste klidný zvukovod mechanicky podráždit a vyvolat problémy.
Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné, i my si uši čistíme. Ucho zašpiněné ušním mazem vyčistěte následujícím způsobem: pořiďte si roztok na rozpouštění mazu v uších, ten aplikujte do zvukovodu klidně ve větším množství a chrupavčitou trubici zvukovodu promasírujte, až je slyšet šplouchání. Pak už jen vytírejte papírovým kapesníkem namotaným na prstu, co pes vyklepe do ústí zvukovodu. Stejným přípravkem můžete očistit i záhyby boltce. Tímto způsobem dokážete ucho vyčistit spolehlivě a bezpečně. Čistěte nejdřív ucho čistší a před čištěním druhého ucha očistěte vždy kónus kapek. Předejdete tak riziku zavlečeni infekce z ucha nemocného do zdravého. Nikdy nečistěte psovi uši vodou, borovou vodou ani jakýmkoliv olejem. U pejsků nepoužívejte tampónky do hloubky ucha. Hluboké čištění nechte na nás. Můžete udělat víc škody než užitku jednak možným poraněním nebo zatlačením případné nečistoty hlouběji do zvukovodu.
U některých plemen je třeba pravidelně vytrhávat chloupky rostoucí ve zvukovodu, a to především u pudlů, kníračů, bišonků, maltézáčků, jokšírů a dalších plemen s jemnou srstí. Pokud se chlupy ponechají ve zvukovodu, vytváří často společně s ušním mazem ušní zátku, která brání větrání zvukovodu a vede ke vzniku zánětu. Mechanické vytrhávání chloupků můžete dělat ručně, na trhu jsou k dispozici i přípravky k tomuto účelu.

V letním období jsou častými problémy u psů, především s převislým uchem, záněty zvukovodu, kvasinkové infekce, ale i osiny zapadlé do zvukovodu. Osina je obal semene trávy či obilí, má ostrý hrot a výstupky, které se zachytávají v srsti či dutině zvukovodu. Po každé procházce přírodou, především ve vysoké trávě či obilí, po koupání v přírodních zdrojích vody apod. uši psa zkontrolujte. Pokud ostříháte srst na vnitřní straně ušního boltce nakrátko, výrazně snížíte pravděpodobnost vniknutí osiny do zvukovodu. V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, jeho povrch je zarudlý nebo zdrsnělý, pozorujete výtok nebo si pes nezvykle často drbe ucho, třepe hlavou, tře uši o koberec apod., určitě s návštěvou veterináře neotálejte. Včas zahájená léčba či odhalená osina ušetří vašemu mazlíčkovi mnoho trápení. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může dojít až k perforaci (proděravění) bubínku. Osina ponechaná ve zvukovodu několik dní zcela jistě způsobí zánět zvukovodu, který může její odhalení zcela znemožnit a celá léčba se tak zkomplikuje. Také „samoléčba“ zánětů zvukovodu může při nesprávné volbě léčiva způsobit rezistenci a přechod problému do chronického stádia, které může ve vážných případech končit i operací zvukovodu.

Zuby

Péče o zuby a ústní dutinu je úloha na dlouhou trať, resp. na celý život psa. Prosím za Vaše miláčky, věnujte tomuto problému dostatek pozornosti. Zdálo by se, že se jedná o banalitu, ale zubní kámen není jen otázka estetiky a hygieny, viz. článek Vznik zubního kamene a jeho působení.

V útlém věku kontrolujte výměnu mléčných zubů za trvalé. Zdvojené a nevypadlé mléčné zuby je třeba odstranit z mnoha důvodů. V tomto období kontrolujte také správné postavení zubů, špatný skus je dnes již možno v některých případech korigovat rovnátky, některé vady vývoje chrupu, které znemožňují příjem potravy, je nutné řešit operativně.

Již od štěněčího věku zvykejte pejska na to, že mu zuby prohlížíte a čistíte např. gázou namotanou na prst nebo můžete zakoupit zubní kartáček pro psy, dnes je jich již velký výběr. V době, kdy má pejsek již trvalý chrup, měl by čištění bezproblémově zvládat, abyste tento úkon mohli bezpečně provádět. K čištění zubů používejte pouze pasty na zuby určené pro psy, nikdy ne lidské nebo dětské, které dráždí sliznici žaludku. Zubní pasty pro psy obsahují enzymy, které výrazně omezují usazování zubního kamene. Vhodné je také využívání různých enzymatických pamlsků, např. kostiček, žvýkacích plátků nebo krmení granulemi, které kromě toho, že jsou komplexním krmením, jsou speciálně upraveny pro omezování tvorby zubního kamene. Především u toy, trpasličích a ostatních malých plemen je prevence vzniku zubního kamene velmi důležitá, protože se u nich vytváří již velmi brzy.

Volte hračky, které neobrušují sklovinu zubu. Jsou poddajné, žvýkatelné a měkké a hlavně odpovídající velikosti. Nenechte pejska aportovat kameny, jednak kvůli možnému porušení skloviny, ale i kvůli možnému spolknutí.

Pokud u pejska zpozorujete zvýšený zápach z tlamy, zarudnutí dásní, zubní kámen nebo jakékoliv změny v dutině ústní, nechte pejska prohlédnout veterinářem.

Tlapky

Je třeba je prohlížet nejen když pes kulhá. Podívejte se mezi prsty i mezi polštářky. Kůže by neměla být zarudlá, mokvavá nebo zhrublá. Chlupy v meziprstí pravidelně vystřihávejte nejen kvůli snadnějšímu mytí, ale i kvůli plstnatění srsti.

Zvýšenou pozornost věnujte tlapkám v období zimy, kdy se chodníky hodně solí. Vidíte na botách, jak sůl poškozuje kůži. Váš pes je na tom hůř. Jeho kůže je živá, může být velmi vysušená a pálit. Ochranou je promazávání kůže např. vazelínou. V případě potřeby připadá v úvahu i ochranná obuv, i když může vzbuzovat úsměv. Sůl není v zimě jediným problémem, který může vašeho pejska trápit. Především u dlouhosrstých plemen mohou problémy v těchto místech vycházet z namrzlého ledu mezi polštářky, vystříháním srsti a kontrolou po procházce tento problém zmírníte.

Ani v létě na tlapky nezapomínejte, dlouhá chůze po rozpáleném betonu může způsobit popáleniny, osiny, které jsme popisovali již v péči o uši, často působí problémy i v meziprstí, kde se postupně „zavrtají“ do kůže a způsobí zánět, otok a bolestivost, často doprovázené výtokem z místa vpichu. Jejich vyndávání se pak často neobejde bez narkózy.

Veškeré řezné rány nebo jiné úrazy na tlapkách nenechávejte bez odborného ošetření veterinářem, většina z nich vyžaduje antibiotickou clonu. Pokud o tom nejste poučeni, sami tlapky nezavazujte, je zde velké riziko sesunutí obvazu a zaškrcení cév, což může mít nepříjemné následky. Pokud má pes tlapku pod obvazem, udržujte ji v suchu a čistotě, aby nedošlo k zapaření kůže pod obvazem. K tomu dobře slouží již zmiňované ochranné botičky.

Drápky

Kontrolujte drápky pravidelně. Za normálních okolností při dostatku pohybu po tvrdém povrchu, se drápky obrušují samy. Drápy, které se svým koncem nedotýkají země, když pes stojí, není třeba zkracovat. Pozor na páté prsty, tzv. paspárky, které má pes uloženy výše na tlapce z vnitřní strany a země se při pohybu nedotýkají. Někteří psi mají paspárky i na zadních nohách. U psů s dlouhou srstí je můžete (pokud o nich nevíte) snadno přehlédnout. I na těchto paspárcích rostou drápy, které se často zatáčí a mohou snadno zarůst do kůže. Je třeba je krátit častěji než jiné. Pokud jsou paspárky svojí polohou náchylné ke zranění, chirurgicky se odstraňují. U některých plemen jsou naopak ve standardu plemene a tedy žádoucí.

Prosím kontrolujte délku drápů! Když se bojíte, že byste mohli drápky, jak se říká, zastřihnout, zajděte za námi a nezlobte se na nás, když se nám to stane taky. U černých drápků není rozmezí mezi lůžkem, které po zastřihnutí krvácí patrné vůbec a i u světlých průhledných drápku se může při pohybu psa drápek zastřihnout. Zastřižený dráp není žádná tragédie. Krvácí to občas hodně, ale bez následků...

Důležitá je také kvalita drápu jako takového a drápkového lůžka. Pevnost, lomivost, třepení, způsob růstu nám hodně vypovídají o zdravotním stavu. Můžou být příznakem nedostatku vitamínů, plísňového onemocnění …

Anální žlázky (paraanální pachové váčky)

Anální žlázky, nebo také paraanální pachové váčky, jsou párový orgán uložený pod ocasem dole po stranách řitního otvoru (podle ciferníku na úrovni čtyřky a osmičky). Je to pachová žláza obsahující silně zapáchající látku. Za normálních okolností je žláza naplněná nažloutlou zakalenou silně zapáchající tekutinou, která odchází spolu se stolicí, nebo ji může pejsek pustit při strachu. Problémy se projeví jako ucpání žlázek, nebo jako abscesy, které se tvoří přímo ve žlázách. Na problémech s vyprazdňováním análních váčků se podílí několik faktorů, především zácpa, málo častá stolice nebo řídká stolice, ale i nedostatek pohybu nebo nedostatek prostoru pro vytváření teritoria (původní účel sekretu análních žláz).

Když dojde k ucpání nebo zhoustnutí sekretu, pes má pocit nespecifického dyskomfortu a může např. jezdit zadkem po zemi, tzv. sáňkování nebo si může paradoxně začít vykusovat srst v jiných částech těla, jako jsou např. hrudní končetiny nebo kůže na břiše či ocase. Sekret stagnující ve žlázkách je velmi agresivní. Pokud nedojde včas k jeho vyprázdnění, dochází k zánětu žlázek a někdy až k tvorbě píštělí, které vypadají jako hnisavé ranky do kůže vedle řitního otvoru. Pokud je sekret ve žlázkách zadržován dlouho, může se to projevit i celkovými příznaky.

Pokud se váš pes bude chovat, jak jsem již říkal, je nutné sekret z váčků mechanicky odstranit. Tento úkon si nechte ukázat u veterináře nebo zkušenějšího chovatele. Není dobré žlázky vyprazdňovat bezdůvodně, dochází tak zbytečně k jejich dráždění. U psů, kteří trpí na ucpávání análních váčků, je frekvence vymačkávání individuální v řádu měsíců.

Péče o kůži a srst

Česání - slouží k odstranění starých vypadlých chlupů, je to výborná masáž kůže.Záleží na plemeni psa, jak často ho budete česat, ale i hladkosrsté zvíře bude mít kvalitnější srst, když o ni budete pravidelně pečovat. Jsou různé typy hřebenů a kartáčů. Stačí si z té záplavy vybrat a hlavně to dělat. Stimulujete prokrvení kůže, tvorbu mazu, obnovování a obranyschopnost kůže. Nehledě na to, že když to postavíte, jako že to je něco navíc, může se to pro psa či kočku stát chvilkou kdy ví, že se o něj pečuje. Ne vždy to tak ale je. Další úpravy srstí jako stříhání a trimování je závislé na plemeni.

Koupání – na povrchu lidského i zvířecího těla se tvoří tuková ochranná vrstva.Je to jakýsi film, který má celou řadu ochranných vlivů a který má svůj nezastupitelný význam. U psů, narozdíl od lidí, nejsou v kůži potní žlázy( s výjimkou tlapek). Proto je nutné vyvarovat se přílišného používání šampónů, které smývají povrchovou ochrannou vrstvu a kůži vysušují. Doporučuji koupat psa v čisté vodě, když to potřebuje. Oplachovat v zimě packy a břicho od soli a nečistot z chodníku je nutné i po každé vycházce. Nevhodné je ale každodenní používání mýdla nebo šampónů, byť i určených pro psy. Vysušují kůži a ta se stává citlivější a svědivou. Je dobré po koupání v zimě packy promazat.

Kontrolujte občas psovi kůži, jestli nemá pupínky, mokvavá ložiska, svědící okrsky s vypadanou nebo řídnoucí srstí. Jsou to projevy onemocnění kůže a stojí za návštěvu u specialisty. Když uvidíte v srsti malé černé tečky, nebo pohybující se, jak to jeden pán nazval, mravence, jedná se, pokud pejsek před chvilkou neseděl v mraveništi, s největší pravděpodobností o trus a dospělce blech. Je nutno odblešit psa i jeho okolí. Nemusí to být vždy jednoduché, protože když se vám nepodaří asanovat prostředí, budou blechy vašeho mazlíka osidlovat znovu a znovu. Kromě blech patří mezi nejčastější parazity klíšťata. Nejvhodnějším řešením je preventivní použití antiparazitárních přípravků, které většinou působí na blechy i na klíšťata zároveň.(viz. Text Vnější paraziti psa).

Bílé lupy, pokud se pohybují, jsou s největší pravděpodobností také parazité a pokud se nepohybují, jde pravděpodobně o kožní šupinky- lupy, které jsou u štěňat častější a u psů jsou projevem nadměrného vysušení kůže nebo projevem poruch rohovatění kůže, např. v důsledku nedostatků ve výživě atd.

Očkování

Očkování je popsáno podrobně na jiném místě těchto stránek. Zde bych rád zdůraznil, že se jedná o prevenci nebezpečných onemocnění, která právě díky tomu, že se už léta zodpovědně vakcinuje, mají malý výskyt, nebo jako vzteklina, která se u nás u domácích zvířat už mnoho let nevyskytuje. Návštěva veterináře při vakcinaci je zároveň pravidelnou kontrolou zdravotního stavu a je prostorem pro otázky, které vás trápí.

Odčervení

Očervení patří mezi základní preventivní opatření, které je u štěňat velmi důležité. Informace o této problematice popisuje článek Vnitřní parazité psa, podrobněji je téma zpracováno v článcích na www.vet-centrum.cz.

Jak rád říkám svým klientům: „Raději přijďte s něčím, z čeho se vyklube banalita, než něco zanedbat.“ Pamatujte, že včasné rozpoznání zdravotních problémů vašeho pejska záleží především na vaší všímavosti a pozornosti.

Autor článku: MVDr. Roman Musálek a redakce Vetcentra

© 2007 VETCENTRUM Duchek s.r.o.

www.vet-centrum.cz