Příčinou spondylartrózy může být nedostatečnost ledvin

Už jste někdy slyšeli o spondylartróze, jinak také Bechtěrevově nemoci? Ač to na první pohled nevypadá, je mezi psy poměrně rozšířená...

Nejprve krátké zastavení, co to spondylartróza vlastně je. Slovy lékařského slovníku je tzv. spondylartritida „zánětlivé onemocnění kloubů včetně kloubů páteře, artróza meziobratlových kloubů. Projevuje se bolestmi zad, zejména po zátěži, zvýšeným napětím svalů páteře a omezenou pohyblivostí.“ Tolik tedy lékařský slovník. V životě psa to znamená, že se na jednom či více místech páteře vytvářejí výrůstky, které se postupně zvětšují na můstky, až nakonec dochází ke srůstům páteře, která se v inkriminovaném místě stává nepohyblivou. Při zvýšené zátěži mohou v těchto místech vznikat záněty.

Dalo by se říct, že pokud se srůsty utvářejí vně páteře, pak díky její vodorovné poloze (na rozdíl od lidí, kde se vzpřímená páteř deformuje) může mít pes relativně klidný a pohodový život. Bohužel z mé zkušenosti tomu tak často není. Potíže nepůsobí samotné srůsty, ale jejich projevy a také další nemoci, které se k nim mohou vázat. Ale abych to vzala popořadě...

Veterinární medicína hodnotí příčinu spondylartrózy jako: „degenerativní kloubní onemocnění s geneticky danou dispozicí“, čemuž samozřejmě není třeba oponovat. Stejně jako faktu, že trpí-li pes tímto onemocněním, pak jej nelze léčit (nemluvím-li o poměrně drahé operaci, při které se odstraní výrůstky, což je pouze částečné řešení, neboť většinou opět znovu vyrostou. Navíc zákrok představuje velmi vážný zásah do organismu psa, který může provázet dlouhá rekonvalescence, o finanční náročnosti ani nemluvě). Abychom však jakékoliv nemoci mohli předcházet, případně ji zpomalit, je třeba se vždy ptát po její pravé příčině.

Posílení ledvin je důležité

Podíváme-li se na celou záležitost z pohledu fungování organismu (i po konzultaci se zkušenými veterináři), dojdeme k závěru, že na počátku spondylartrózy je nedostatečnost ledvin. Jejich úkolem je, kromě jiného, odvádět přebytečné látky (například minerály, stopové prvky aj.) ze všech koutů organismu. Pokud tomu tak není, přebytečné látky se usazují a působí neplechu. To je i případ spondylartrózy, kde se zbytky minerálních látek usazují kolem páteře a tam postupně bytní, až se z nich časem stanou výrůstky a srůsty. Pokud mluvíme o nedostatečnosti ledvin, pak se z pohledu fyziologických hodnot organismu jedná o zcela zanedbatelnou disharmonii a není třeba se obávat, že má pes špatné ledviny (zde je však třeba dodat, že chronické selhání ledvin zaznamenají běžně dostupné diagnostické přístroje až ve chvíli, kdy může být již 80% ledvin nevratně poškozených. Velmi často ledviny fungující z pouhých 20% nemusí vykazovat žádnou navenek znatelnou poruchu). Proto pokud pes trpí spondylartrózou, je základem prevence posílení a harmonizace ledvin a to po celý život psa. Důležitý je dostatečný pitný režim, dostatek pohybu, kvalitní strava, případně byliny či potravinové doplňky na posílení ledvin (např. ruská medicína – Urolesan).

Nezapomínejte na pohyb a teplo

Velmi často se stává, že majitelé psa po zjištění, že jejich mazlíček trpí spondylartrózu, kterou bohužel provází i bolesti, omezí psovi pohyb na minimum a raději ho nechají ležet na pelíšku. To je ovšem zásadní chyba, protože pes pohyb potřebuje. Avšak je třeba jej nepřetěžovat, tzn. žádné náročné tréninky, ale pohodová procházka, kde si může jít svým tempem. Ideální jsou kratší a častější procházky. Omezit by se měla chůze do schodů a především častá chůze ze schodů má velmi nepříznivý vliv. V případě bolestí se mi osvědčil Rymadil (psí analgetikum, o výši dávek se poradíme s veterinářem) nebo zcela přírodní doplněk stravy Artrimax ve vysokých dávkách. Pokud pes dostává analgetika na bolest, pak je nanejvýš vhodné čas od času harmonizovat i játra (například jednou za čas přiložit plátky obyčejné cibule na dvě hodiny do oblasti jater, tím z nich „vytáhneme“ toxiny). Důležité při spondylartróze je rovněž teplo. Takže v chladnějších měsících se nesmíme stydět dát psovi deku nebo nějaký teplý kabátek na záda. Nejenže to zabraňuje prochladnutí postižených partií a předchází možnosti vzniku akutního zánětu, ale zároveň tím chráníme i ledviny, kde chlad putuje drahou ledvin od pacek k oblasti beder a oslabuje je.

Přetočení žaludku

Se spondylartrózou mohou souviset i další potíže, které na první pohled nejsou vůbec spojeny s páteří. Ovšem organismus je „spojená nádoba“ a vše souvisí se vším, a tak například potíže se žaludkem a časté torze či dilatace žaludku mohou být spojené právě s tímto onemocněním. Příčina je opět jasná a zcela logická. Kolem páteře jsou nervová zakončení jednotlivých orgánů, a jestliže je tam páteř srostlá, může pak docházet i k chronické poruše organismu a při zvýšené námaze či nestandardnímu zatížení dochází k potížím právě na orgánu, kde je proudění nervů blokováno. Takže má-li pes srůsty právě v místě nervového zakončení žaludku, může trpět častými potížemi se zažíváním či dokonce opakovanými torzemi (pozor, toto je pouze příklad, zažívací potíže mohou mít i celou řadu jiných příčin a je třeba je konzultovat s veterinářem).

Vytvářejí-li se výrůstky dovnitř páteře, což se nestává příliš často, pak mohou tlačit na míchu, omezovat pohyblivost a prognóza psa je ve většině případů smutná. V opačném případě, tedy když se výrůstky vytváří vně páteře, nemusí majitel ani zjistit, že jeho pes tímto onemocněním trpí. Velmi často se na to přijde dokonce náhodně, když se například dělá RTG kyčlí či jiných orgánů a veterinář si na snímcích všimne srůstů či výrůstků. Pokud tedy zjistíme, že pes trpí touto nemocí, pak s trochou námahy a kvalitní péčí si můžeme ušetřit mnoho starostí, umožnit psovi pohodový život a leckdy ho i prodloužit.

Text: Šárka Janouchová, www.krasnacarodejka.cz

Foto: Ivana Čelikovská - fotografování koní, psů a jiných zvířat, www.fotoivana.cz