Proč si kočky hrají s kořistí?

Možná máte někdy pocit, že kočky si se svou kořistí jakoby pohrávají. I když se to někomu může zdát kruté, protože se tím nebohé myši prodlužuje její trápení, je za tím víc, než by se na první pohled mohlo zdát…

Odborníci přišli s teorií, že kočka si tímto způsobem snižuje pravděpodobnost svého zranění. Jedná se o jakousi formu sebeobrany. Lovená zvířata se totiž dokážou bránit a kočka s tím počítá. Krysy, myši, rejsci i hraboši mohou kočku nepříjemně pokousat. I když samozřejmě rána není velká, tak infekce, jež může z takového pohryzání vzejít, by se mohla stát kočce osudnou. Proto je výhodnější se pokousání pro jistotu vyhnout.

Jednou z hlavních funkcí, proč si kočka se svou kořistí pohrává, je učinit jí zranitelnější vůči prokousnutí krku (účinné je to zejména u rejsků). Když je totiž rejsek poprvé chycen a pak ho kočka znovu pustí, spíše se rychle rozběhne, než by zůstal nehybný. Je však připraven kousnout kočku do čenichu. Při opakovaném chytání uprchlého rejska musí kočka jednat rychle a dávat si pozor na jeho kousnutí. Jak se rejsek postupně unaví, jeho rychlost i vzdálenost odběhnutí se zmenšuje.

Jestliže chce kočka svou kořist usmrtit, musí ji většinou pustit a kousnout do krku. Kočka má krátkou tlamu umožňující silný stisk, jenže její plochý „obličej“ zapříčiňuje, že je pro ni oblast kolem tlamy prakticky neviditelná. Samozřejmě může napřímit vousky směrem ke kořisti, jenže tím neodstraní to, že nevidí, co dělá. To je hlavní důvod, proč je pro kočku omráčení kořisti prostřednictvím „pohrávání si“ nezbytně nutné. Kočka se jednoduše musí ujistit, že je kořist doopravdy omráčená, než bude riskovat kontakt. Její zdánlivě nezúčastněné posedávání, nezájem a rozhlížení se kolem má tedy hlubší význam. Pokud kořist není omráčená, pochopitelně využije tento čas k útěku. Kočka pak bude kolem ní obíhat a znovu ji pronásledovat a celý proces se bude několikrát opakovat, dokud nebude kořist dostatečně omráčená, nebo se jí nepodaří uniknout.

Zdroj informací: 100 způsobů jak rozumět vaší kočce, Roger Tabor, Mladá fronta