Procházky jsou noční můrou

Mám dotaz ohledně svého psa, kterému jsou přibližně tři roky. Pochází z útulku. Byl nalezen jako úplně malý na ulici, takže v útulku strávil první rok svého života, a to sám, nebyl ve styku s jinými psy. Jedná se voříška. Podobou se blíží nejvíce knírači, avšak je menší, váží 21 kg. Ze začátku, to znamená asi v roce stáří, kdy jsem si ho z útulku vzala, byl velmi plachý. Bál se úplně všeho, před lidmi i psy utíkal. Postupně se to začalo zlepšovat. Psům jsme se vědomě nijak nevyhýbali, vím, nebo alespoň si myslím, že je dobré u psů nechávat je volně a v 99 % případů si to oba vyřeší a není problém. Spíše je to pak horší, pokud je jeden na vodítku a druhý ne. To jsou mé zkušenosti, je to už můj čtvrtý pes. Ovšem bydlíme na vesnici a je pravda, že styk se psy nebyl každodenní. Nějakým způsobem, nestačila jsem ani postřehnout, jak se stalo, najednou místo aby se bál a utíkal před ostatními psy a lidmi, se začal chovat agresivně. To znamená, že vidí-li psa, běží k němu a okamžitě na něj začne vrčet a štěkat. Stejně tak u lidí se mi stává, že jde v pohodě (na volno i na vodítku) a člověk projde, a on mu zezadu vyjede po nohách. Nestalo se (zatím), že by někoho kousnul – ani psa, ani člověka. Je i možné, že by toho nebyl schopen. Avšak nerada bych dospěla do stadia, že bych to zjistila… Celé to vypadá, že pouze sám ze svého strachu takto „straší“ ostatní. Resp. tak mi to alespoň bylo vysvětleno na cvičáku, kam jsme loni docházeli. Prý to vše má původ v tom, že neprošel jako malý socializací. Byl úplně izolovaný od možnosti poznat jiné psy. Bohužel ani cvičák nám na to nepomohl. Naučil se plno šikovných věcí, a pokud v dohledu není žádný jiný pes, tak krásně poslouchá na slovo. To se ale mění, pokud se nějaký pes objeví. Pokoušela jsem se to minulé léto řešit tak, že jsem s ním často chodila do města, kde je hodně lidí a hodně psů. Bohužel většinou jsme naráželi na to, že lidé nechtěli nechat svého psa volně. A když už pak docházelo k očuchání na vodítkách, tak vždy po chvíli po druhém psovi vyjel. Ještě považuji za důležité zmínit pár věcí. Se psem bydlím sama, ale často (skoro denně) k nám přes den dochází i otec, který je s ním na zahradě – zahradničí. Také ho bere ven na procházky. Občas přijde sestra či mamka se svými psy – s nimi vychází v pohodě. Tedy přijde-li cizí člověk, štěká, vrčí, ale pak si zvykne. Co se týče výchovy, neřekla bych, že bych ho nějak rozmazlovala. Naopak se snažím být důsledná. Co nechci, to mu nepovoluji (na rozdíl od otce). Vzhledem k tomu, že jsem si ho vzala z útulku a bydlím sama, hodně se na mne upnul. Až moc. Tím myslím, že například když jsme-li někde venku a dám ho někomu pohlídat a jen si odskočím, hodně vyvádí, než se vrátím. Toto mne mrzí, avšak není to tak důležité, jako agrese, kterou projevuje. Jinak vyloženě napaden psem byl jen jednou. A to na cvičišti, kdy se daný pes majitelce uvolnil a vrhl se na něj. Jeho reakce byla, že nestačil utéct, tak se docela aktivně bránil. Bohužel poslední dobou pro mne vycházky již nejsou potěšením, ale velkým stresem. Musím neustále hlídat, zda se při venčení někde poblíž nenachází jiný pes či lidé. Jak jsem již psala, zatím se nestalo, že by někoho kousnul. Zaráží mě, že vyjíždí i na malé pejsky. A opravdu vyvádí takovým způsobem, že při štěkání a vrčení vypadá jako nepříčetný a působí dojmem, že kdyby se mi z vodítka utrhl, je schopný psa i zakousnout. To jsou tedy jen spekulace, nevím, co by ve skutečnosti udělal, ale raději to (upřímně) ani vědět nechci. Nutno podotknout, že stejným způsobem se chová, i když ho venčí můj otec. Dospěla jsem do stadia, kdy si myslím, že už zde nepomůže socializace. Navštívila jsem našeho veterináře a po konzultaci nám byla navržena klasická kastrace. To ovšem beru až jako úplně poslední řešení. Doktor mu tedy předepsal Alavis Calming. To ale na pejska vůbec nepůsobí. Ani po ztrojnásobení dávky, ani když jsem ji překročila. Je proti tomu naprosto imunní. Navíc tam píšou, že se podává před očekávanou stresovou událostí. Já s ním však chodím ven 3x denně, potřebovala bych něco, co na něj bude působit neustále. Tak nějak celkově bych řekla, že se potřebuje zklidnit… Mohla byste mi doporučit nějaký lék, který by nám mohl pomoci?

Odpověď:

Tohle není řešitelné léky. Musíte psa naučit, jak se má chovat, když potkáváte jiné psy a lidi. On se už nebude se psy kamarádit. Je dospělý a nikdy si k nim nevytvořil hezký vztah. Stejně tak k lidem je nedůvěřivý. Tak to respektujte a do žádných kontaktů ho nenuťte. Ale naučte ho, že kdykoli máte někoho potkat, bude nejlepší, když přijde k noze a zachová klid. Přivolání za pochodu k noze jste se určitě naučili na cvičáku, tak to jen někde v klidu dopilujte, aby to bylo naprosto spolehlivé. Naučte ho nosit na vycházkách pohodlný, dostatečně prostorný náhubek, ať máte jistotu, že nemůže nikomu vážně ublížit. Kdykoli vidíte, že se někdo blíží, musíte psa přivolat – ještě dříve, než je uvidí on. Jestli ho udržíte u nohy povelem (tak by to mělo být, na tom pracujte), nemusíte ho uvazovat. Pokud povel nerespektuje dostatečně, raději ho uvažte, ale trvejte stále na tom, aby šlapal vedle nohy na prověšeném vodítku, soustředěný na vás. Jestliže je to pro něj i pro vás zatím příliš náročné, držte se od psů, popřípadě i lidí tak daleko, aby byl schopen povely respektovat. Proběhnutí s nějakou oblíbenou fenečkou bez košíku a na volno mu můžete dopřát, ale stále hlídejte, aby se nepřiblížil jiný pes. Kdyby se přes všechna opatření začal s cizím psem očichávat, přidejte do kroku směrem od nich a vesele ho přivolejte a odměňte – dřív než dojde ke konfliktu. Kdyby už došlo ke konfliktu, tiše přiběhněte, popadněte ho za zadní nohy, přizvedněte ho a křikněte rychlé rázné NE! Uvažte ho a rychle ho odveďte, netrestejte, nevyčítejte, snažte se situaci co nejrychleji uklidnit. Jakmile je schopen vnímat vaše povely, dejte mu třeba povel SEDNI, a když sedne, velikou pochvalu a odměnu, aby se soustředil na vás a na to, co má pro vás udělat, a nepokukoval po nikom jiném. Chce to být neustále ve střehu a všechny procházky řídit, kontrolovat každý jeho pohled, nenechat ho jednat, jak on uzná za vhodné, ale naučit ho, že po spatření psa, člověka, cyklisty, auta atd. má přiběhnout k vám, protože jedině to se vyplácí, vždycky to oceňte nějakou malou dobrůtkou. Uvidíte, že při tomto přístupu a pečlivém dopilování prvků poslušnosti přestane mít problém. Zkuste se podívat na další mé odpovědi na toto téma, třeba tam najdete ještě nějakou inspiraci, například: http://www.hanazertova.cz/proc-napada-psy

MVDr. Hana Žertová

Další odpovědi na nejrůznější dotazy naleznete na www.hanazertova.cz