Podle statistik chová jednoho nebo více domácích mazlíčků polovina českých domácností. V počtu chovaných zvířat na počet obyvatel jsme tak v Evropě na samé špičce. Mezi nejčastější domácí zvířata patří kočky, kterých je podle veřejně dostupných zdrojů v domácnostech asi milion. K nim je ale nutné připočíst několik set tisíc koček toulavých.
Na péči o zdraví koček v českých domácnostech se zaměřil průzkum společnosti GfK Czech, který proběhl v červenci 2018 na vzorku 500 majitelů koček. Podobný výzkum byl v roce 2017 proveden v USA a srovnání některých výsledků je velice zajímavé.
Jsou kočky zdravější než psi?
Více než dvě třetiny majitelů koček (68 %) se domnívají, že kočky jsou obecně zdravější než psi. Tento názor je nejsilnější ve skupině osob ve věku 51–65 let, naopak nejméně ho zastávají lidé mezi 25 a 39 lety a také obyvatelé menších obcí. Úplně stejná hodnota byla zjištěna v průzkumu v USA. I zde je 68 % respondentů přesvědčeno, že kočky jsou zdravější než psi.
92 % dotázaných deklaruje, že je samo schopno rozpoznat situaci, kdy je nutné jít se zvířetem k veterináři, a necelé tři pětiny respondentů (59 %) uvedly, že jsou samy schopny zkontrolovat kočce stav zubů a ústní dutiny. Nejvíce si v tomto ohledu věří lidé mezi 25 a 39 lety a také obyvatelé největších měst.
Jak často navštěvují majitelé koček veterináře?
Dvě pětiny osob chodí s kočkou nebo kočkami k veterináři pouze jednou ročně. V tomto případě se jedná častěji o osoby mající převážně bytovou kočku. Častější návštěvy veterináře deklarovala pouze necelá pětina osob, nejvíce obyvatelé největších měst. Necelé dvě pětiny majitelů koček (37 %) vyhledají veterinární pomoc pouze v naléhavých případech (častěji lidé z nejmenších obcí a majitelé venkovních koček). Pouze jedno procento všech dotázaných uvedlo, že k veterináři s kočkou vůbec nechodí. Nejčastějším důvodem toho, proč lidé kočku k veterináři neberou, je pocit, že zvíře je zdravé.
Polovina osob, která k veterináři s kočkou dochází, tak činí kvůli očkování, anebo když má kočka nějaký zdravotní problém. Jen kvůli očkování veterináře navštěvuje 8 % dotázaných (častěji majitelé bytových koček), čtvrtina pak pouze v případě, že kočka je nemocná. Na pravidelné prohlídky, které jsou častější než očkování, dochází s kočkou pouze 6 % osob (nejčastěji lidé z největších měst včetně Prahy). Naproti tomu v USA bere svou kočku na preventivní prohlídku, která je častější než očkování, 41 % majitelů.
Desetina dotázaných pravidelně se zvířetem k veterináři nechodí. Jedná se častěji o osoby s nižším vzděláním, obyvatele nejmenších obcí a majitele převážně venkovních koček. Nejčastějším důvodem toho, že lidé nechodí s kočkou k veterináři pravidelně, je jejich domněnka, že kočka takto časté kontroly nepotřebuje (66 %). Z dalších argumentů lze uvést finanční nákladnost těchto návštěv (28 %) a pak také skutečnosti související s cestováním a přepravou kočky (nesnášenlivost jízdy autem – 11 %, potíže s umístěním kočky do přepravky/tašky – 11 %).
V případě, že se kočka necítí dobře, vyčkávají tři pětiny dotázaných s návštěvou veterináře jeden den, jestli se její stav nezlepší. Více než pětina ostatních (22 %) čeká ještě déle (častěji lidé ve věku 51–65 let a také majitelé převážně venkovních koček). Pouze 16 % osob vyrazí s kočkou k veterináři okamžitě (častěji lidé s bytovou kočkou). Naopak 2 % dotázaných veterinární péči vůbec nevyhledají a nechají kočku, aby se o sebe postarala sama.
Lidé se veterináře nejčastěji ptají na konkrétní zdravotní problém své kočky nebo koček (59 %), na používání přípravků proti vnitřním a vnějším parazitům (45 % resp. 33 %) a na očkování (43 %). Pouze necelá pětina osob (19 %) řeší s veterinářem výživu kočky (častěji lidé s bytovou kočkou), 3 % poté obezitu či nadváhu zvířete (častěji opět lidé s bytovou kočkou a také obyvatelé největších měst). V USA se veterináře na význam výživy ptá 69 % majitelů koček a 20 % se dotazuje, jak řešit obezitu a přimět kočku k pohybu.
Kde hledají majitelé koček informace o výživě?
Téměř polovina dotázaných získává informace o výživě/krmení kočky od veterináře (častěji lidé ze středně velkých až větších měst), 38 % osob se pak řídí nebo inspiruje radou chovatelů či majitelů jiných koček. Internet, ať již ve formě vyhledavačů (30 %) nebo různých diskusních fór a blogů (29 %), využívají zejména obyvatele největších měst a také lidé s bytovou kočkou. Čtvrtina majitelů koček hledá informace na webových stránkách zaměřených na zdraví zvířat, pětina poté na produktových internetových stránkách (obojí častěji využívají osoby s nejvyšším stupněm vzdělání).
Tři pětiny dotázaných vybírají krmivo pro svoji kočku na základě předchozí pozitivní zkušenosti s daným výrobkem (častěji lidé z Prahy). Více než třetina se při výběru řídí radou veterináře (častěji lidé z menších měst a také majitelé bytových koček), čtvrtina poté doporučením jiných chovatelů či majitelů koček a pětina radou v potřebách pro chovatele (častěji nejmladší lidé ve věku 25–39 let). Pouze desetina osob se s nikým neradí a deklaruje, že žádné doporučení ohledně výživy nepotřebuje.
Lidé krmí kočku nejčastěji průmyslově vyráběným krmivem v suché formě. V průměru se tyto produkty uplatňují ve 46 % případů. Průmyslově vyráběné krmivo v mokré formě pak reprezentuje 37 % výživy a pouze 17 % činí doma připravovaná strava včetně masa.
Lidé v průměru za rok utratí za očkování jedné kočky 448 Kč, za antiparazitika pro jednu kočku 476 Kč a za jiné přípravky na podporu zdraví jedné kočky 478 Kč.
Text: RNDr. Barbora Večerková, GfK Czech s.r.o.
Foto: pixabay.com
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.