12.10.20 Život s kočkou

První den v novém domově

Přivezli jste si domů malé kotě, nebo dospělou kočku z útulku? Dopředu vše potřebné nachystejte a nechte novému členu rodiny dostatek času na „rozkoukání“. Den příchodu je důležitý, od této chvíle musíte nastavit mantinely vašeho soužití. 

Po příchodu domů odneste přepravku do klidné místnosti, otevřete ji  nechte kočičku nerušeně objevit neznámé prostředí. Kočka potřebuje svůj čas, aby prozkoumala svůj nový domov. Hodně záleží na povaze a temperamentu zvířete, jak rychle se s domácností seznámí. Některé kočky jsou zvědavé, takže se okamžitě vrhnou do průzkumu a nedělá jim problém adaptovat se na nové prostředí a lidi, opatrnější zvířata postupují s rozvahou. Ideální je, když seznamování s dalšími členy rodiny proběhne v klidu a bez zbytečného povyku. Máte-li děti, vysvětlete jim, že nemají hlasitě křičet a skákat kolem kotěte nebo dospělé kočky. Malé děti, které to ještě nechápou, mějte pod kontrolou. Tahání, dráždění nebo intenzivní hlazení je kočce nepříjemné a může to v ní zanechat špatný zážitek. Určitě nechcete, aby pak před dětmi utíkala a stranila se jim. Na bojácné kočky v žádném případě nevyvíjejte nátlak. Naopak jim poskytněte možnost kdykoli se stáhnout do úkrytu a nechte na nich, kdy s vámi vyhledají kontakt. Nikdy kočku nedržte proti její vůli ani ji násilně nevytahujte zpod nábytku. Samozřejmě ji ale podněcujte ke hře, když je čilá (třeba taháním tkaničky, máváním kočičího mávátka atd.).Na kočku také mile mluvte, nabízejte jí pamlsky a další zajímavé hračky. Tím si s ní vybudujete co nejdůvěrnější vztah. 

Prvních 24 hodin s kotětem
Když si přinesete kotě, vyhraďte mu nejprve jednu nebo dvě místnosti. Teprve, až se seznámí s prostředím, „usadí“ se a bude vědět, kde má svůj pelíšek, kde se může schovat, kde má svůj záchod a misky s krmivem, můžete mu dovolit, aby se seznamovalo s dalšími prostory. Malé kotě dosud vedlo chráněný život s matkou a sourozenci, takže bude potřebovat čas a trpělivost, než si zvykne. Vedle pelíšku by mělo mít připravenou misku s vodou a krmivem. Nechte ho v klidu chvíli o samotě, aby se mohlo občerstvit, pravděpodobně pak usne vyčerpáním. Za pár hodin mu můžete z ruky nabízet pamlsky. Stále si však zachovávejte odstup, pokud se projevuje nedůvěřivě. Při kontaktu s ním poklekněte, abyste kotě neděsili svou výškou. Promlouvejte na něj tichý, klidným hlasem a nehlaďte ho proti jeho vůli. Pokud kontakt a hlazení vyhledává, máte vyhráno. Ukažte mu, kde má záchod. Kočky jsou v tomto ohledu chytré a rychle se to naučí.

Prvních 24 hodin s dospělou kočkou
I dospělá kočka může být na začátku z nového prostředí vyděšená. Záleží na předchozích zkušenostech a její povaze. Některé kočky, které už několikrát změnily domov, si mohou udržovat odstup a trvá jim delší dobu, než k vám získají důvěru. Informujte se u předchozího majitele, jaké má zvyklosti a co má ráda, abyste jí první dny co nejvíc ulehčily (např. stejné stelivo v kočičím wc, oblíbené hračky, pamlsky atd.) Nenaléhejte na kočku, jestliže první pokusy o sblížení odmítá. Chovejte se vyrovnaně a nevtíravě. Kočce nabízejte pamlsky a hračky, ale když je odmítne, do ničeho ji nenuťte. I pro kočku, která měla doposud volný přístup ven, platí, že během prvních dvou týdnů byste ji měli držet uvnitř domu. Dokud si u vás pořádně nezvykne, riziko, že uteče, je vysoké. 

Tvůj, nebo můj pelíšek?
Vymezte kočce vhodný prostor na spaní. Kočky většinou rády spí v posteli, proto si dopředu rozmyslete, jestli jí umožníte přístup do vaší ložnice. Záleží jen na vašem rozhodnutí a preferencích, jestli se s ní budete chtít dělit o postel. Myslete však na to, že když jí to povolíte na začátku, později ji to budete těžko odnaučovat. 

Krmení
Dopředu se u předchozího chovatele informujte, na jaké krmivo je kočka zvyklá a předložte jí ho. Pokud chcete změnit typ krmiva, přechod na nové provádějte postupně. Moc rychlá změna s sebou může přinést trávicí problémy. Pokud kočka žebrá a vy jí nabídnete kousek masa od stolu, vsaďte se, že žebrání příště zopakuje. Proto pokud se škemrání chcete vyhnout, buďte důslední a nekrmte ji od stolu. Nevytvářejte si problémy do budoucna. Představa, že všechny chyby odstraníte snadno a rychle, je většinou mylná. Kočky jsou zkrátka mazané. 

Pravidla
Vytvořte si soubor pravidel pro všechny členy rodiny a dodržujte je. Určete si, kdo je hlavní „páníček“, kdo za kočku zodpovídá. První dny by se měl o kočku starat jen jeden člověk. Ujasněte si, kam kočka nesmí (například spíž, dětský pokoj, balkón atd.), v jaké místnosti bude spát, kde bude mít záchod, kdo ho bude čistit, kdo bude zajišťovat péči o kočku (česání, stříhání drápků), kdo bude dohlížet na pravidelná očkování a odčervení. Vždy zavírejte domovní dveře a ventilace, také balkon mějte zajištěný. Pozor na jedovaté pokojové rostliny, potřebu okusu kočce zajistí tráva nebo šáchor. 

Přivykání na jméno
Chcete-li kočku upoutat, oslovte ji jménem. Kočka slyší nejlépe na krátká jména s jednou nebo dvěma slabikami (např. Míca, Macek). Nejvhodnější jsou jména s jasnými vokály „a“ a „i“.  Nepoužívejte jména, která znějí jako běžná slova. Držte se jednou zvoleného jména a snažte se nepoužívat zdrobněliny. Jméno propojujte s příjemnými situacemi (krmením, hrou, podrbáním), jinak na ně nebude slyšet. Můžete použít pár pamlsků za odměnu ve fázi přivykání na jméno, kočka pak při jeho vyslovení nastraží uši a rozeběhne se směrem k vám. 

Zdroje: Gerd Ludwig, Kočičí řeč, Euromedia, 2016
Bruce Fogle, Kočka hravá společnice, příručka pro chovatele, Knižní klub, 2006
Renate Jonesová, Kočky síla a elegance, Knižní klub, 2012  
Fotka od Antonios Ntoumas z Pixabay