Psincový kašel

Infekčnímu zánětu hrtanu a hltanu se říká také psincový kašel. Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění, které se rychle šíří v psí populaci kapénkovou infekcí. Častější výskyt bývá na podzim nebo na jaře.

Na jeho vzniku se obvykle podílí současně několik původců (virových i bakteriálních). Onemocnění je způsobeno směsí virů, které připraví cestu pro druhotnou bakteriální infekci. Z virových jsou to zejména virus parainfluenzy typu 2 a adenovirus typu 2, dále mohou být přítomny reoviry, herpesviry nebo i virus psinky. Virová agens jsou vysoce infekční a velmi rychle se pomnožují na sliznici nosu, průdušnice, někdy i sliznici dolních cest dýchacích, takže dochází k jejich zanícení. Poškozené tkáně pak osídlí bakterie Bordetela bronchiseptika, jejímiž „pomocníky“ mohou být nejrůznější streptokoky, pasteuerela či mykoplasmata.

Příznaky

Typickým příznakem onemocnění je záchvatovitý kašel a dávení hlenů. Mnohdy si majitelé myslí, že pes něco spolkl a snaží se to vyzvracet. Pes může mít výtok z očí i nosu. Teplota většinou není moc zvýšená. Potravu přijímá pes někdy s obtížemi, ale jinak je celkem veselý a nejeví jiné známky onemocnění. Průběh nemoci samozřejmě závisí na počtu původců, kteří se na něm podílejí, ale také na celkové kondici psa a jeho věku (těžší průběh je u štěňat a starších psů). Při nekomplikovaném průběhu nemoc obvykle odezní do 14 dnů. Někdy však zánět přechází na průdušky a plíce, kdy dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu. Obvykle se objeví i horečka, apatie, vlhký kašel a ztížené dýchání.

Jak se může pes nakazit?

Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí nebo přímým kontaktem mezi psy. Ideální pro šíření jsou místa s vysokou koncentrací psů (cvičáky, výstavy, útulky, psí hotely). V takovém prostředí dochází k přenosu velmi rychle a snadno. V posledních letech se však s onemocněním setkáváme stále častěji a objevuje se i psů, kteří žádnou kynologickou akci nenavštívili.

Jak probíhá léčba?

Základem je klid, můžete podávat navíc vitamin C. Lze krátkodobě podávat antitusika, ale jen v případech, kdy se vyskytuje u nemocných psů suchý kašel. V případě vlhkého kašle je naopak třeba podpořit vykašlávání hlenu. Pro úlevu od kašle lze podat jitrocelový sirup, v těžších případech codein. Antibiotika jsou veterinářem předepsána spíše v těžších (horečka, postižení dolních cest dýchacích) nebo déle probíhajících případech. Aspoň 14­21 dní by měl být pes v klidu a venčen odděleně od jiných psů.

Vakcinace

Proti onemocnění existuje očkování. Vakcíny působí jak proti virovým, tak i proti bakteriálním původcům. Aplikují se buď injekčně, případně i přímo do nosu.

Zdroj: MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie­ chov – výcvik, Mladá fronta, 2016