Pyometra - hnisavý zánět dělohy

Pyometra neboli hnisavý zánět dělohy je plíživě probíhající onemocnění a majitelé jej často zaznamenají až v rozvinutém stádiu. Představuje potenciálně smrtelné onemocnění charakterizované nahromaděním patologického obsahu v děloze s následnou celkovou intoxikací, případně sepsí (otravou krve). U fen toto onemocnění patří k nejčastějším a nejvážnějším poruchám reprodukčního systému.

Vznik
Pyometra vzniká jako komplikace předchozí nadměrné hormonální stimulace děložní sliznice estrogeny projevující se tzv. glandulární cystickou hyplerplazií endometria, což představuje zmnožení a zvětšení žlázek vnitřní výstelky dělohy - endometria. Následně dochází účinkem progesteronu k nadměrné produkci děložního sekretu, jeho hromadění v děloze a následně k infikování obsahu.
· Zánět dělohy se vyskytuje především u starších fen, které nikdy nerodily.
· Je častou komplikací po aplikaci estrogenů např. při umělém přerušení gravidity během prvního týdne po nakrytí nebo po opakované aplikaci hormonálních preparátů pro oddálení říje.
· Pyometra se sekundárně může vyskytnout i při odumření plodu v děloze, při zadrženém lůžku po porodu, vzácně i při extrauterinní (mimoděložní) graviditě.

Projevy
Příznaky se obvykle objevují 1 - 3 měsíce po hárání. V počátku je možné pozorovat zvýšené pití a zvýšené močení, snížení chuti k jídlu a případně zvracení. S rozvojem onemocnění je patrná apatie, únava a spavost, úplné nechutenství, hubnutí, průjem, dehydratace a slabost pánevních končetin. Teplota může být dlouho normální. V pokročilých stavech nastupuje výrazná dehydratace, neschopnost pohybu, bezvědomí a úhyn zvířete.

Podle průběhu rozlišujeme pyometru uzavřenou a otevřenou.
· Uzavřená pyometra je forma se zavřeným děložním krčkem a bez výtoku. Hromadění obsahu v děloze se může projevit zvětšením břicha.
· Otevřená pyometra je charakterizována otevřeným děložním krčkem a výtokem děložního obsahu. Výtok z pochvy může být krvavý od řídce růžového až po hustý hnědočervený nebo hnisavý, který bývá žlutý, šedý nebo zelený. Výtok většinou zapáchá.

Diagnostika
K diagnostice pyometry využíváme vyšetření poševního výtěru, sonografické vyšetření pohlavního a močového ústrojí a ev. RTG vyšetření. Vhodné je také vyšetření krevního obrazu a biochemický rozbor krve. V některých případech se diagnostika doplní např. o sedimentaci krve, vyšetření moči. Stav je třeba odlišit od abnormální říje (prodloužená nebo rozdělená říje), gravidity, abortu, patologických stavů v pochvě a močovém ústrojí atd.

Terapie
Léčba pyometry vyžaduje stabilizaci vnitřního prostředí podáváním infúzních roztoků a zamezení rozvoje bakteriální infekce podáváním antibiotik. Pyometru je možno řešit v zásadě dvěma způsoby - chirurgicky (operací) nebo konzervativně (pouze podáváním léků).
· Chirurgické řešení znamená ovariohysterektomii (vynětí vaječníků a dělohy). Tento způsob se používá v případech uzavřené pyometry, u starších fen a u fen v pokročilých stavech onemocnění. Dále se užívá i ostatních případů z důvodů většího bezpečí pacientek.
· Konzervativní léčba připadá v úvahu u mladých fen, kde má majitel zájem na zachování plodnosti, podmínkou je otevřená forma pyometry. Hlavním cílem konzervativního ošetření je vypuzení patologického obsahu z dělohy. K tomu se používá opakovaná aplikace prostaglandinu PG2alfa, což je látka, která má uterotonický (dělohu stimulující), luteolytický (vlivem jejího účinku dochází k zániku žlutého tělíska a tím i zabránění další tvorby progesteronu), v menší míře také cervikorelaxační efekt (uvolnění krčku děložního). Pro zesílení luteolytického efektu se terapie doplňuje podáváním látek s antiprolaktinovým účinkem (např. bromokryptinu). Aplikace PG2alfa je však doprovázena nežádoucími vedlejšími účinky, jako je neklid, zrychlený dech, slinění, zvracení či průjem. Tyto nežádoucí projevy odeznívají většinou do 60 minut po aplikaci.

Prognóza
· Prognóza uzavřené pyometry je dobrá, pokud je léčba zahájena včas. Pokud však majitel přivede fenu až v pokročilém stavu, je prognóza dubiózní tedy nejistá.
· U otevřeného zánětu dělohy se průměrná úspěšnost konzervativní terapie pohybuje kolem 65 - 70 % a opětovný nástup onemocnění se může kdykoli opakovat. Proto se doporučuje nakrýt fenu hned při další říji a 25. den po krytí přivést fenu k sonografickému vyšetření pro potvrzení gravidity a vyloučení pyometry.

Text: MVDr. Silvie Ševčíková
Foto: VETCENTRUM
www.vetcentrum.cz