Rubartova choroba

Jedná se o akutní infekční onemocnění způsobené adenoviry. Virus se šíří kapénkovou infekcí a projevuje se horečkami a zánětem jater. Nemoc se vyskytuje zejména u mladých psů ve věku jednoho až dvou let.

Adenovirus typu 1, který chorobu způsobuje, je celkem odolný ve vnějším prostředí (při pokojové teplotě zůstává infekční několik dní, při 4°C až několik měsíců). Přirozenými přenašeči nemoci jsou zevní parazité psů, virus se ale přenáší i přes kontaminované oblečení nebo předměty. U nakaženého psa se virus množí na mandlích a mízních uzlinách, lymfou proniká dále do krve. V krvi se nachází od 4. dne po infekci, postupně se šíří do všech tkání a orgánů. Je přítomen nejen v krvi, ale i ve slinách, moči a výkalech. Nakažený pes vylučuje virus ještě 6 až 9 měsíců po infekci. U klinicky zjevných případů může být úmrtnost onemocnění až 40%. Léčba spočívá v podpůrném podávání infuzí. Pomocí antibiotik se léčí až druhotné bakteriální infekce. Dobrá zpráva je, že proti infekčními zánětu jater existuje účinná vakcína.

Akutní vs. chronický průběh

Akutní průběh nemoci je dramatický. Jestliže si pes do jednoho týdne po infekci nevytvořil dostatečnou hladinu protilátek, umírá náhle na selhání jater. Průběh nemoci je velmi rychlý, na první pohled může připomínat otravu, je spojený s poruchami srážení krve.

Chronický průběh se vyskytuje i psů, kteří si vytvořili více protilátek. Zvířata trpí zánětem jater, ledvin, objevuje se průjem a zvracení. Přibližně u 20% nemocných jedinců se objevuje tzv. modré oko, což je modrý zákal rohovky (je způsobený otokem a zánětem v přední oční komoře). Oko je bolestivé a slzí. Pokud pes překoná nemoc, oči se obvykle do 3 týdnů vrátí do normálu, časem se však může rozvinout zelený zákal. Infekční zánět jater provází horečka, silný průjem (může být s krví), zvracení a bolestivé břicho. U nemocných psů se často objevuje i zánět hrtanu, někdy i zápal plic. Charakteristické jsou také oteklé a zarudlé mandle, krční mízní uzliny bývají zvětšené. Někdy se objevují také otoky podkoží (oblast krku, hlavy nebo hřbetu), což je patrné zejména u hladkosrstých psů. Může se objevit žloutenka, i když není tak častá. Játra jsou zvětšená a při jejich vážnějším poškození se mohou vyskytnout poruchy srážení krve, vodnatelnost břicha nebo postižení mozku (zmatenost, bezvědomí). U mírných forem onemocnění jsou jedinými příznaky nechutenství, apatie, krátkodobá horečka, zvracení a průjem. V některých případech mohou být postiženy jen oči bez dalších příznaků. Chronická infekce může časem způsobit také cirhózu a selhání jater či selhání ledvin.

Zdroj: MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie- chov – výcvik, Mladá fronta, 2016