Snowshoe

Tato překrásná kočka s bílými tlapičkami, která vás uchvátí na první pohled, se nazývá Snowshoe. Tento poetický název, který by se dal přeložit jako sněhová botiča, vystihuje zbarvení tlapek.

Historie

Toto plemeno se poprvé zrodilo v 60. letech 20. století díky chovatelce Dorothy Hinds-Daugherty z Philadelphie, v jejíž vrhu se obejvila tři siamská koťata s odznaky po tělě a bílými tlapkami. Snowshoe pak vznikla křížením siamky s bílými tlapkami a americké krátkosté kočky. Paní Hinds-Daugherty pracovala na rozvoji tohoto plemene několik let a poté předala žezlo Vikki Olander z Norfolku, která jako první sepsala standard plemene a zasloužila se o jeho povědomí na veřejnosti. V roce 1974 organizace CFF a ACA toto plemeno uznaly experimentálně. Zájem však postupně klesal a v roce 1977 byla paní Olander jediná chovatelka těchto koček. Po několika letech však chov opět nabyl popularity a po dlouholeté práci a snaze všech chovatelů se v roce 1983 podařilo prosadit uznaní v CFF. CFA plemeno uznala v roce 1990. Nakonec se zadařilo prosadit tyto úžasné kočičky i v organizaci FIFE, ale až v roce 2003. Snowshoe jsou velice populární v USA, Velké Británii a Německu. U nás se sice pár jedinců náchází, ale plemeno stále čeká na své docenění.

Vzhled

Hlava je zaobleně trojúhelníkovitá se středně dlouhým nosem, uši velké, zašpičatělé, posazené daleko od sebe, oči velké, šikmé a oválné, mají jasně modrou barvu.

Tělo: Tělo snowshoe je velmi svalnaté a může na nás působit hranatým dojmem. Ocas je středně dlouhý až dlouhý, ale musí být alespoň tak dlouhý, jako je její tělo.

Srst a zbarvení: Osrstění je krátké až středně dlouhé.

Pokud se zaměříme na barvu snowshoe, ihned uvidíme, že barva její srsti je podobná barvě siamského faktoru, který se prolíná s bílými skvrnami. Pro snowshoe jsou typické bílé tlapičky a tato barva by se měla nejlépe táhnout až ke kotníku na předních končetinách, na zadních končetinách by to mělo být kousíček nad patu. Tohoto zbarvení lze jen těžko dosáhnout, ale v každém případě by měly být skvrny bílé, bez jakékoli příměsy jiných barev. Celkově je plemeno uznáváno v 28 různých barevných varietách. Nejběžnější je barva s černohnědými odznaky, modrá a lila. Díky vysokým požadavkům na zbarvení a výskyt odznaků je chov snowshoe velice náročný, ovšem z genetického hlediska je velkou výzvou.

Povaha

Tyto kočky jsou velmi přátelské a milé a velmi rádi setrvávají ve společnosti lidí. Díky svému kladnému vztahu k lidem jsou výbornými společníky jak k dětem, tak i k starším lidem. Jsou velmi tolerantní, a proto se dokonce snesou i se psy. Rády si hrají a to nejen se svém útlém věku, ale i po celý svůj život. Hravost u nich přetrvává i ve stáří. Milují být hlazeny a rády se mazlí.
Jsou to báječné společnice a díky jejich inteligenci je lze naučit mnoho triků. Jsou známe svým kladným přístupem k vodě, ovšem jen pokud to je jejich vůle. Nejsou tak hlučné jako siamky, ale dostatečně „upovídané“, aby mohly navázat kontakt se svým majitelem.

Péče

Péče o srst je nenáročná. Postačí jednou týdně vykartáčovat a poté přetřít semišovým hadříkem pro zvýraznění lesku. Nebojte se, že se s vaší kočkou něco děje, pokud se na její srsti objeví tmavší skvrny nebo stínování. Tyto skvrny jsou pro snowshoe naprosto normální a za nějaký čas se srst opět vrátí k původní barvě. Jinak se péče o tyto kočky nijak zásadně neliší od péče o ostatní krátkosrstá plemena.

Text: Kristýna Červenková, Veronika Hůlová
Foto: Renata Hofmann