Socializace

Socializací psa se rozumí osvojení a postupné rozvíjení základních forem chování, které umožní bezproblémové začlenění psa do psí i lidské společnosti. Je velmi důležité bezpečně a včasně seznamovat štěně s nejrozmanitějšími situacemi, se kterými se bude v průběhu života setkávat. Předcházíme tím pozdějším konfliktům s ostatními psy i lidmi, lekavému a nevhodnému chování, které nám i našim psům může později značně zkomplikovat vzájemné soužití. Socializace umožňujeme našemu psovi harmonický rozvoj jeho povahy.

Vtiskávání
Ve 4. - 7. týdnu života probíhá první socializační fáze, takzvané vtiskávání, které se odehrává u chovatele. Tento proces je pro budoucí život štěněte velmi důležitý. Po 4. týdnu prochází štěně rychlým rozvojem. Zjišťuje, k jakému druhu patří, jaké místo zaujímá mezi štěňaty. Učí se, pomocí jakého chování se prosadit a jakým chováním docílí, že ho ostatní nechají na pokoji. Přiřazuje si člověka mezi důvěrně známé živočichy či členy smečky. Proto je třeba vybrat si takového chovatele, který poskytl štěňatům intenzivní kontakty s lidmi a co nejširší škálu podnětů, se kterými měl pes možnost se v klidu seznámit. Pokud kupujete pejska k dětem, velmi vám usnadní situaci, když chovatel v rodině má děti, na které si štěně mohlo přivyknout a s nimiž nezískalo žádnou negativní zkušenost. Pokud by pes žil izolovaně od lidí, zavřen v boudě nebo dokonce izolovaně i od ostatních psů, rozvine se u něj syndrom boudy, bude krajně bázlivý a plachý. Někdy se takoví psi uchylují i do defenzivní agresivity. Narušená povaha se ukazuje až později po koupi, kolem 10. - 12. týdne života.

Socializace
Mezi 7. - 12. týdnem probíhá velmi intenzivní socializace, kdy zážitky, které pes zpracovává, se hluboce zapíší a podstatně ovlivní celý jeho život. Samozřejmě socializace probíhá i později a je možno korigovat a upravovat chybějící nebo špatné zážitky z tohoto období, ovšem pak je třeba počítat s velmi intenzivním a pomalým přeučováním, které nemá tak výrazné a rychlé výsledky. Ne vše se nám podaří napravit a přeučování klade veliké nároky na naši trpělivost.

Po příchodu štěněte do vaší rodiny je třeba mu nejprve poskytnout nějaký čas na navázání kontaktu s vámi a ostatními členy rodiny a na seznámení se s vaším bytem či domem a zahradou. K navázání kontaktu mezi vámi a štěnětem dochází zpravidla velice rychle, štěně se instinktivně musí přimknout k někomu, kdo mu po ztrátě matky zajistí ochranu, neboť bez ní by v přírodě nepřežilo.

Doba před očkováním
Častým problémem nových majitelů je těžké rozhodování v této fázi, zda nenaočkované štěně brát mezi psy a riskovat nákazu nebo se věnovat socializaci. Po dobu, než si štěně vytvoří imunitu, volte tedy zlatou střední cestu. Informujte se u vašeho místního veterináře, jaká je okolní nákazová situace, vytvořte s ním imunizační plán vašeho štěněte. Při venčení a seznamování se s ostatními psy se vyhněte místům s velkou koncentrací psů. Nenechte ho očichávat výkaly a požírat a olizovat věci ze země. Zabraňte štěněti kontaktu se psy, které perfektně neznáte a nevíte, jak jsou vakcinováni. Nenechte štěně prochladnout a fyzicky a psychicky ho nepřetěžujte.

Seznamování s ostatními psy
Pro socializaci mu vyberte psy, které znáte a víte, jak reagují nebo se alespoň zeptejte jejich majitele na reakce na štěňata. Dbejte na to, aby psi, se kterými se štěně seznamuje, byli socializovaní a vychovaní a nemuseli jste se obávat nepředvídané reakce z jejich strany. Špatná zkušenost by štěně mohla poznamenat do dalšího života a předznamenat tak averzi nebo bázlivost ke stejným nebo podobným psům, jaký mu ublížil. Pejska nechte chvíli ostatní psy pozorovat, sám si určí, kdy je připraven se k hrajícím psům přidružit.

Při seznamování psa s věcmi a situacemi, které v něm budí obavu, postupujte pozvolna. Pokud se pes zarazí nebo projeví strach, neutěšujte ho a neberte ho do náruče, z místa kvapně neodcházejte, ale naopak lhostejně projděte kolem se psem. Vaše chování musí vysílat směrem ke psu suverenitu, která ho ujišťuje, že se jedná o zcela běžnou věc. Pochvalte ho, až situaci překoná a uklidní se. V případě, že byste sami znejistěli, začali psa chlácholit nebo křičet či projevovali jiné nestandardní přehnané reakce, psa to v jeho strachu z onoho podnětu ještě víc posílí a utvrdí v tom, že je opravdu důvodné se bát. Pokud má zájem se s danou věcí seznámit, umožněte mu to, pokud je to bezpečné. S problematickými podněty psa seznamujte stylem systematické desenzibilizace. Kritickému podnětu ho vystavte až do chvíle těsně před tím, než se začne bát. Jakmile jeví známky lehké nervozity, zarazte další zintenzivňování podnětu a naopak se snažte přivodit uvolnění psa. Zabavte ho, použijte pamlsky nebo hru. Příští den situaci opakujte a pozvolna přicházejte blíže a blíže.

Chůze bez vodítka
V místech, kde jste ještě se štěnětem nebyli, ho voďte na vodítku. Nikdy nevíte, co vás tam může čekat, štěně by se mohlo polekat. Chůzi bez vodítka trémujte na místech bezpečných, kde nehrozí, že štěně se něčeho poleká a uteče. Vyvarujte se míst, kde by ho mohlo přejet auto. Malému štěněti velí jeho pud sebezáchovy vás stále následovat a hlídat si vás, nemusíte se tedy obávat pustit ho z vodítka na bezpečném místě. Pokud štěně něco nežádoucího upoutalo, dřepněte si na bobek a přivolejte ho k sobě. Uvidíte, jak nadšeně se k vám rozběhne. Zde nastává právě situace přímo vybízející k odměně. Je to dobrý základ přivolání psa, který si vštěpuje, že přijít k vám pro něj bude vždy příjemné.

Závěrem
Ještě stále se setkávám s pověrou, kdy si majitelé ostrých psů určených na hlídání myslí, že hlídací pes by neměl být zvyklý na lidi a na psy, jinak by ztratil svou ostražitost. Není to pravda, naopak. Pes, který vyrůstá o samotě bez možnosti kontaktu s ostatními lidmi a psy se velmi často vyvine v nevyzpytatelné, nevyrovnané a bojácné zvíře. Rovněž tak podobný předsudek zastávají někteří majitelé a chovatelé nyní moderních velkých pasteveckých plemen. Do útulku majitel přivedl osmiměsíční štěně šarplanince s tím, že nechce být samo na pastvě, utíká a vyhledává kontakt s cizími lidmi, se kterými si chce hrát. Když jsem mu vysvětlovala, že prostě nemůže přeskočit důležitou fázi socializace sžívání psa s majitelem a ostatními zvířaty, cítil se podveden. Tvrdil, že chovatel mu prodal psa s tím, že ho může rovnou zavést na pastvu a ponechat ho tam a že u nich na dvoře není místo. Raději než by psa vzal k nim, ponechal ho v útulku.

Text: Mgr.Dana Bočková
www.utulky.estranky.cz

Foto: Eva Nováčková, Milan Kolouch