Sphynx

Původ těchto koček pravděpodobně sahá do Mexika, kde se sphynxové nazývali mexická bezsrstá kočka. První zmínka se objevila kolem roku 1900 a první fotka vyšla v knize The book of the Cat v roce 1903. Předky těchto koček byly též bezsrsté kočky, které chovali Aztékové a nazývali je Xoloitzuintli. Geny, které způsobují bezsrstnost se nevyskytují jen u koček. Existují i psi, kteří nemají srst a těm se i výstižně říká- naháči. Někdy tento název můžeme slyšet i ve spojení se sphynxem. Velmi mnoho sphynxů pochází z koček Palomy a Punkie. Tyto dvě kočky byly nalezeny v 70. letech v Kanadě, kde se toulali po ulicích. Ujal se jich jeden milovník koček, který požádal svoji známou, chovatelku koček, aby Punkie a Palomu zaslala do Nizozemí, kde byly bezsrsté kočky velmi žádané. V nizození se tyto dvě kočky dostali k velmi významnému chovateli Hugovi Hernandezovi a tak začal chov s Punkie a Palmou. V roce 1988 bylo pelemeno sphynx uznáno americkou chovatelskou organizací CFA a poté následovali uznání v ostatních zemích.


Povaha

Chovatelé těchto koček popisují jejich povahu jako povahu mnoha tváří. Někteří říkají, že povaha sphynxů je psí, opičí, jiní tvrdí že je kočičí a další, že bychom ji mohli nazývat dětskou.
Sphynx je velmi milé a klidné plemeno. Velmi ocení, pokud se bude nacházet ve středu pozornosti a je moc rád za pohlazení od svého pána. Toto plemeno je velmi sebevědomé a nepohrdne žádnou legrací. Hodí se k dětem, a když už si nechce hrát, dá to jen velmi jemně najevo. Jen zřídkakdy vytáhne drápky. Sphynx špatně snáší samotu. Když jste delší dobu pryč, kočka velmi trpí a někdy se může stát že z odloučení i onemocní. Proto pokud býváte delší dobu pryč, je velmi dobré, pokud kočce pořídíte dalšího kamaráda. Velmi dobře se snese se psy i s ostatními kočkami. Sphynx se hodí i do bytu. Ke štěstí zahradu nepotřebuje, ale musíte mu v každém případě zajistit dostatek věcí na hraní a na zabavení uvnitř bytu. Velmi ocení šplhací kůl a pokud nebude mít dost věcí, které by mu sloužily k zábavě, jednoduše si je ve vašem bytě najde sám.


Péče

Na první pohled vše vypadá, že sphynx nepotřebuje díky tomu, že nemá srst, vůbec žádnou péči. Ale člověk, který si sphynxe pořídí s tímto cílem, by mohl být velmi rychle zklamán. Toto plemeno se potí a produkuje kožní maz. Pokud byste sphynxe nemyli, začne jeho kůže zapáchat a kůže by byla na dotek velmi mastná. Majitelé těchto koček je myjí tak dvakrát do měsíce šamponem, který má neutrální pH. Na rozdíl od ostatních plemen mají sphynxové mytí velmi rádi. Pokud na ně bude v létě svítit sluníčko, mohou jim tmavší fleky ještě více ztmavnout a po srsti jim naskákat pihy. I když má sphynx po těle mnoho vrásek, není je zapotřebí nijak výrazně udržovat. Jen je zapotřebí dbát o čistotu zvukovodů, stejně jako u všech ostatních koček.


Tělo: Tělo sphynxe může působit až sudovitým dojmem. Tělo je středně velké a poměrně osvalené. Nohy, které jsou v přiměřeném poměru k tělu, jsou středně douhé a zadní nohy jsou o něco vyšší než nohy přední. Pokud si kočka stoupne, přední nohy jí vytovří O. Jejich nohy jsou zakončeny středně velkými oválnými tlapkami a poměrně dlouhými prsty.


Hlava

Hlava, působící klínovitým dojmem, je po stranách mírně zakulacená. Brada musí být mohutná a nos by měl být v profilu mírně prohnutý. Pokud je čenich špičaty, na výstavách s vaší kočkou neuspějete. Naopak nos musí být silný a mírně zakulacený. Uši jsou velmi velké a na základně musí být široké. Nesmí stát příliš vysoko na hlavě, ale nesmí být ani příliš nízko. Velké, šikmo umístěné oči nám svým tvarem mohou připomínat citrón a vnější koutky očí velmi ostře směřují k vnější straně ucha.


Srst

když se řekne sphynx, každý si vybaví kočku, která nemá po celém těle ani jeden chlup. Není to pravda. I když se na první pohled může zdát, že je kočka úplně bezsrstá, není tomu tak. Pokud se podíváme zblízka a velmi vnímvě pohladíme kočku po srsti, zjistíme, že její tělo je pokryto velmi krátkými a jemnými chloupky, které můžeme nazvat chmýří. Tyto krátké chloupky velmi často a velmi snadno vypadávají, zvláště v oblasti čenichu a tlapek, ale pokud půjdete s sphynxem na výstavu, dává se přednost těm, kteří jsou kompletně bezsrstí. Stejně tak jako vidí posuzovatelé na výstavách jako velké plus to, když kočka je bezsrstá, přidávájí majitelům body i za to, když má kočka hodně vrásek, a to pokud možno na hlavě. Když se narodí kotě tohoto plemene, je velmi vrásčité a s postupujícím věkem vrásky pomalu mizí, ale nikdy nevymizí úplně. Pokud má ale sphynx mnoho vrásek, mohou jim způsobovat zdravotní potíže- kůže se jim může zanítit.


Zbarvení

Díky tomu, že předky mají sphynxové velmi různorodé, vyskytuje se toto plemeno ve všech možných barevných kombinacích a na výstavách jsou povoleny i bílé fleky. Barvu je velmi těžké rozpoznat, protože působí jinak než u koček se srstí. Nejčastěji se sphynxové vyskytují v želvovinové, skvrnité a černé tabby barvě. Ale stejně jako u ostaních plemen, ani u tohoto není výjimkou barva modrá či úplně čistě bílá. Velmi často můžeme vidět sphynxe, kteří jsou zbarvení hned několika barvami a v tomto případě je nejčastější kombinace barev černé, hnědé a bílé. U těchto koček je velmi zajímavé, že se barva očí až vzácně shoduje s barvou kůže.


Zvlášnost

O bezsrstých koček se říká, že když nemají srst, je jim zima. Není tomu tak. Přestože jsou bezsrté udržují si stejnou tělesnou teplotu jako kočky, které srst mají. Někteří lidé šíří i takové báchorky, jako že je toto plemeno vybíravé v jídle, nebo že má omezenou plodnost. Tyto kočky jsou však úplně normální, až na to že nemají srst.
Většina lidí, kteří mají alergickou reakci na kočičí chlupy předpokládá, že když si pořídí jako kočku sphynxe, nevyvolají elergickou reakci. I když sphynx nemá skkoro žádné chlupy, může být pro alergického člověka v tomto ohledu nebezpečný. Stejně jako jiné kočky i sphynx může vyvolat alergickou reakci pomocí šupinek na pokožce.

Text: Veronika Hůlová

Foto: Renata Hofmann