Srdeční červovitost. Výskyt onemocnění, přenos, příznaky a léčba

V posledních letech na Slovensku výrazně stoupl počet psů nakažených tzv. srdeční dirofilariózou – nemocí, kterou způsobuje červ usídlený v plicích nebo v srdci. Ukazuje to studie, která už 15 let mapuje výskyt tohoto nebezpečného parazita u psů v sousední zemi. Zatímco v roce 2011 zaznamenali autoři studie pouze jednotky případů, kdy byl pes nakažen nebezpečným červem, v roce 2021 už to bylo téměř 5 % testovaných zvířat, což specialisté na parazitární nemoci již považují za vážné zdravotní riziko. Zákeřného parazita přenášejí komáři. Podle odborníků lze v budoucích letech očekávat, že se infekce rozšíří i do Česka, například kvůli cestování psů, které si s sebou jejich majitelé berou na dovolenou.

„Dosud jsme se s tímto parazitárním onemocněním setkávali v rámci Evropy spíše v jižních státech. Červ, přesněji hlístice, který ho má na svědomí, nese název Dirofilaria immitis a může dorůstat až délky 30 cm,“ vysvětluje MVDr. Martina Miterpáková, DrSc., z Parazitologického ústavu Slovenskej akadémie vied v Košicích, jedna z autorek studie. Nakažení psi mohou působit unaveně a apaticky, zhorší se jim dýchání a po fyzické námaze se u nich vyskytuje chronický kašel. Důsledky neléčeného onemocnění bývají fatální. „Pokud z larev, které přenesl na psa komár, dospěje větší množství červů a přesunou se do srdce, brání jejich přítomnost pohybu srdeční chlopně,“ doplňuje MVDr. Miterpáková.

Dlouhý rozvoj infekce a zdlouhavá léčba

Zákeřnost onemocnění spočívá v tom, že rozvoj infekce zabere řadu měsíců. Larvy, jež do krve psů přenese komár, se totiž musejí vyvinout v dospělce. Nemoc se tak u psa může projevit i za více než půl roku. Léčba dirofilariózy je komplikovaná a zdlouhavá. Parazit, kterého usmrtí předepsané léky, totiž může způsobit ucpání cévy, tzv. embolii. Kromě léčivých přípravků, které zničí samotného červa, tak majitelé musí svým psům podávat i přípravky na potlačení zánětu a také antibiotika. Léčba trvá i několik měsíců, kdy je třeba zajistit, aby byl pes v klidovém režimu. Nemoci se přitom dá účinně předcházet, a to preventivními léky, které dokážou larvy v krvi zvířete zahubit ještě dříve, než dospějí. „Pokud majitel se svým psem navštívil oblast se zvýšeným výskytem těchto parazitů a preventivně psa nijak neošetřil, je vhodné přibližně za 6–10 měsíců navštívit veterináře a požádat ho o krevní test, který odhalí, zda byl pes infikován,“ radí parazitolog prof. MVDr. David Modrý, Ph.D.

Nakažený pes jako zdroj infekce pro komáry

Na Slovensku podle studie hrozí zvýšené riziko nákazy především v oblastech Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížiny, které již parazitologové považují za tzv. endemické, tedy s trvale vysokým výskytem onemocnění. „Nemyslím si, že by se do Česka v budoucnu nemoc dostala prostřednictvím infikovaných komárů, kteří přeletí hranice. Mnohem pravděpodobnější je, že se tu objeví pes, kterého si někdo dovezl z útulku ze zahraničí, nebo pes, který vycestoval se svým majitelem a parazita si pak přivezl domů. Červi, kteří se u nich postupně vyvinou, v jejich těle produkují nové larvy, které kolují v krvi infikovaného psa. Takové zvíře je zdrojem infekce pro místní komáry – nakazí jich stovky. Jejich prostřednictvím se pak larvy přenesou na další psy v nejbližším okolí,“ myslí si prof. Modrý.

Nebezpečí pro člověka

Srdeční červ, jak se parazitovi často přezdívá, se může usídlit i v těle člověka, podle lékařů jsou však takové případy velmi výjimečné. Častěji napadá lidi jeho rodový příbuzný Dirofilaria repens, který je ve střední Evropě obecně rozšířenější. Je to menší červ, který se usídluje v podkoží v oblasti hlavy, krku a příležitostně proniká do očí. Napadá zvířata i lidi. Stejně jako u srdečního červa se však lidé nemohou nakazit přímým kontaktem s nemocným psem. Přenašečem larev parazita je vždy pouze komár.

 
Odborníci proto vyzývají majitele psů, aby je během cest a pobytu v oblastech, kde je riziko tohoto onemocnění, preventivně chránili přípravky proti vnitřním parazitům. Předejdou tak u svých mazlíčků vážným zdravotním komplikacím.  Téma rozebírá prof. Modrý také v podcastu Dogtoři, jenž se věnuje veterinární problematice. 

Foto: Pexels.com