Strach z velkých předmětů

Přestože jsou psi velmi zvědaví, často jim jejich přirozená nedůvěra zabraňuje v tom, aby se přiblížili k příliš velkým nebo z jejich pohledu podezřelým předmětům. Nedostatečná socializace, špatné zážitky, které psa vystrašily, pak mohou způsobit, že tato vrozená bázeň přeroste v šílený strach. Přitom se může jednat jen o obyčejný balík slámy nebo sněhuláka, kolem kterého se pes neodvažuje projít...

Jak pes zareaguje, když se na cestě, kterou dobře zná, najednou objeví velká větev? Normální reakcí je, že zůstane jednoduše stát, pak dá zvednutou přední tlapou viditelný signál ostatním členům smečky. Nyní je nová věc bystře sledována a pes se k ní pomalu odvažuje přiblížit. Když se nestane nic podezřelého a věc se také nehýbá, pes dá své zvědavosti volný průchod. Neznámý předmět přestane pouštět hrůzu a on jej očichá a prozkoumá podle svého gusta. Ovšem jiná situace nastává u psa bázlivého, který zareaguje vyděšeně. Buď uteče, aby se ukryl někde v bezpečí, nebo onu velkou věc obejde velkým obloukem. Útěkem se vyhne „konfrontaci“ a jde věci raději z cesty. Dalším způsobem, jak psi často reagují, je, že se onu věc snaží pořádně vyštěkat, aby ji „zahnali“. Obě reakce však představují určitou psychickou zátěž, protože pes není schopen reagovat na nezvyklý vnější podnět normálně a v klidu. Jeho vrozené instinkty přebil strach z neznámého. Naštěstí se jedná o dobře řešitelný problém, který jde s trochou cviku odbourat. Trénuje se v domácím prostředí. Cílem bude posílit sebevědomí psa a postupně jeho strach z „podezřelých“ velkých věcí odstranit.

Základní pravidlo – žádné konejšení

Při tréninku nevěnujte psovi žádnou zvláštní pozornost, ani na něj nemluvte. Platí jednoduché pravidlo – čím úzkostlivěji pes reaguje, tím méně ho chvalte, hlaďte a pozorujte. Abyste psa úspěšně zbavili strachu, musíte mu nekompromisně vnutit pocit, že situaci máte pevně pod kontrolou. To platí u všech cvičení, při kterých zbavujete psa nějakého strachu. Je to vždy vaše chování (mimika, hlas, projevy...), na co zaměří svou pozornost. Z tohoto důvodu se snažte, aby z vás vyzařoval klid a trpělivost. Chovejte se naprosto nenuceně. Prostě normálně jako byste třeba právě jeli tramvají do práce. Je důležité vzbudit v psovi dojem, že je všechno v pořádku, že se neděje nic zvláštního a není žádný důvod k panice. Pokud znervózníte, znervózní stejně tak váš pes. Rovněž si uvědomte, že čím víc pozornosti budete psovi věnovat, tím víc si bude myslet: „A jeje, tady něco nehraje. Něco je špatně... Co jen mám dělat?“ A hned je ve stresu! Jeho strach umocňuje i váš pohled a hlasový projev. Pokud byste ho konejšili, dáte mu zapravdu, že je opravdu důvod bát se...

Rekvizita a nácvik

Na začátku si připravte nějaký velký předmět, který pes ještě nezná (nejlépe, aby ho nikdy předtím neviděl). Může to být například gymnastický míč, velká kartónová krabice apod. Pes je mezitím ve vedlejší místnosti. Pak umístěte obávaný předmět do místnosti tak, aby byl dobře vidět. Následně vytvořte asi dva metry dlouhou „stopu“, která se bude skládat z lákavých voňavých pamlsků. Chutná stopa by měla začínat kousek od vchodových dveří a povede až k velkému předmětu. Následně psa vpusťte do místnosti a hned zavřete dveře, aby nemohl uprchnout. Vůbec nic neříkejte, ani se na něj přímo nekoukejte, jen si sedněte na zem hned vedle neznámé věci. Svůj strach musí pes překonat úplně sám. Síla neodolatelných dobrot pomůže mnohem víc než veškerá lidská slova. Pes by si měl pochutnat na všech pamlscích (i na tom posledním, který je v bezprostřední blízkosti předmětu). Jestliže jste zvyklí používat na cvičení klikr, klikněte pokaždé, jakmile se pes blíží k pamlsku. Vzhledem k tomu, že dobrota leží před ním, nemusíte ho po kliknutí už víc odměňovat.

Co dělat s ustrašencem?

Jiná situace nastává, pokud máte doma spíš pasivního psa, který se schová za gauč nebo pod stůl, protože nenajde žádnou únikovou cestu a nového předmětu se bojí tak, že ho pamlsky zpočátku ani nezajímají. V takovém případě se vy sami musíte chovat netečně a lhostejně, jako byste vůbec nic nezpozorovali. Pes totiž svoje následné chování přizpůsobí tomu vašemu. Bude vás i předmět bedlivě pozorovat. Vy obávané věci nevěnujte pozornost, tím signalizujete, že od ní nehrozí žádné nebezpečí. Když zůstanete klidní, pes rychle pochopí, že předmět není žádným důvodem k nervozitě. Lákavá vůně pamlsků se postará o zbytek a pomalu potlačí strach... Dejte psovi čas, aby obavy překonal a uvidíte, že ho mlsný jazýček nakonec přiměje, aby se k předmětu postupně přiblížil a zjistil, že nepředstavuje nebezpečí. Jestliže doma máte opravdu extra psího ustrašence, který odmítá ze svého úkrytu vylézt, posbírejte beze slova všechny pamlsky (cca po půl hodině). Předmět odsuňte stranou, ale úplně ho neuklízejte. Tím si pes na jeho přítomnost postupně zvykne. Další den zkuste provést stejný cvik s pamlskovou stopou ještě jednou. (Pokud váš pes hledá ochranu u vás a schovává se za vás, toto chování ignorujte, abyste jeho strach ještě neposílili.)

A co s aktivním uštěkancem?

Když váš pes na obávaný předmět zběsile štěká, jeho chování ignorujte. Nesmíte štěkot přerušit, protože jakýkoli slovní komentář z vaší strany, jako klasické povely („ne“ nebo „přestaň“), by ho jen povzbudily k dalšímu štěkání. Dejte najevo svou trpělivost a zůstaňte v klidu. Psa rozptýlíte, když způsobíte nějaký jiný hluk, například s pískací hračkou nebo zacinkáte klíči. Pokud pes ztichne a zaměří se na zdroj zvuku, odměňte ho pamlskem. Brzy si na přítomnost obávaného předmětu zvykne a jeho nervozita vymizí a začne se zajímat o pamlsky na zemi. Až spořádá poslední pochoutku u inkriminovaného předmětu, pořádně ho pochvalte. Po třech až čtyřech dnech proveďte stejné cvičení s jiným předmětem. Vsaďte se, že tentokrát bude postupovat mnohem rychleji...

Jakmile pes zjistí, že velké neznámé objekty nejsou nebezpečné, strach zmizí a jeho sebevědomí vzroste. Pak můžete sledovat, že i v jiných situacích reaguje mnohem klidněji.

Zdroj: Výcvik psa podle jeho temperamentu, Antje Hebel, Grada, 2011, www.grada.cz