Valentýna moc nemusím, připadá mi, že byl tento americký svátek do našich končin tak trochu uměle zavedený. Něco jako Santa Claus o Vánocích. Jenže je to svátek zamilovaných a já na lásku věřím.
I když jsem zažila pár zklamání, jsem stále zamilovaná. Moje láska se jmenuje Jitřenka a je to perská kočka. Snažila jsem se udělat seznam, co na ní mám nejradši. Tady je:
Jak roztomile mňouká.
Jak prostrkuje tlapičku pod dveřmi, když sedím zavřená na záchodě.
Jak slastně vrní, když má náladu na mazlení.
Jak na mě kouká svýma hlubokýma očima.
Jak do mě na střídačku zarývá drápky (prý se tomu říká mléčný krok. Na termínu nezáleží, ale je to prostě boží).
Jak jí voní kožíšek, tlapičky a drápky.
Jak se mi otírá o nohy, když krájím maso.
Jak přiběhne jako pejsek, když zatřepu šlehačkou ve spreji.
Jak si lehne před monitor počítače, když má pocit, že se věnuji víc práci než jí.
Jak dokáže neúnavně lovit brčko nebo špunt od vína.
Jak dokáže dát sugestivně najevo, když se jí někdo nelíbí (v syčení je přebornice).
To je moje vyznání, ale v seznamu bych mohla dlouze pokračovat... Proto jsem se letos rozhodla, že Valentýna oslavím. Dopřeju Jitřence speciální porci mazlení, dám jí její oblíbenou kapsičku, jako dezert dostane trošku šlehačky (vím, že by se to nemělo, ale když je ten 14. únor...) a pořídím ji nějakou novou hračku, kterou bude moct během chvíle úspěšně „zakopnout“ pod sedačku. To nevadí, já jí stejně po stopadesáté vyštrachám a předhodím Jitřeně, aby si zalovila... Protože jak praví jedna reklama, když ji miluješ, není co řešit!
P.S.: Pokud chcete svou kočku na Valentýna taky překvapit dárkem, zkuste třeba hračku na pružině. Další hračky, pamlsky a doplňky můžete vybírat na www.krmeni.cz
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.