Svědivá místa na těle

Téměř každý se někdy setkal se psem, který při jakékoliv příležitosti nastavuje záda k podrbání. Bohužel není výjimkou, kdy při škrábání určitých míst na spodní části zad začne „tancovat“ a vypadá, že ho místo svědí. Toto chování může být příznakem napětí ve svalech a svalových tkáních, především v tzv. fascii - svalové povázce, která je velmi důležitou součástí svalového systému.

„Často od lidí slýchám ‘můj pes miluje drbání na zádech, kde má divná místa, která ho evidentně svědí‘. Tím mají na mysli, že když ho drbou na spodní části páteře, v oblasti beder, začne pak tancovat“, říká Julia Robertson z anglického Galen Therapy Centre v Západním Sussexu, která se více jak 12 let věnuje myoterapii (terapie zaměřená na udržení zdravé rovnováhy svalového systému), a dodává, že tento „tanec“ je jednoznačným příznakem napětí ve fascii. „Pro mě je to jeden z mnoha indikátorů, kterým je třeba věnovat pozornost, neboť mohou v průběhu doby vést i k vážným pohybovým potížím psa“, pokračuje Julie.

„V průběhu mnoha let své praxe jsem zjistila, že svaly a jejich kondice jsou naprosto zásadní pro pohyb psa. Bohužel velmi často se na ně právě u psů zapomíná. Pro příklad nemusím chodit daleko. Sportovec se před výkonem zahřeje, protáhne a připraví svaly na aktivitu, stejně jako po výkonu zase svaly zklidní. Nedoběhne a nesedne si, ale pohybuje se, uvolňuje svalstvo. Podíváme-li se na přípravu u psů, pak průběh je velmi často podobný pravému opaku, tzn. psa bez jakékoliv přípravy postavíme na „startovní čáru“ a očekáváme od něj plný výkon, po jehož skončení jej okamžitě vrátíme nejčastěji do auta nebo třeba do tzv. „kenelky“ tedy přepravní klece. Bohužel to se časem projeví na jeho pohybu a může to mít další vliv na ostatní systémy jeho organismu – kosterní, lymfatický, oběhový, zažívací, nervový atd.“, popisuje Julia Robertson s tím, že při jakékoliv pohybové aktivitě dochází k drobným poraněním svalových vláken. Pokud nedojde k jejich následnému vrácení do přirozené pozice, sval se zkracuje, stává se méně elastickým. „Drobná poranění svalů jsou u psů, stejně jako u lidí, bolestivá. Pes pak kompenzuje bolest přetěžováním jiné části těla. Spouští se neviditelný řetězec, který se dříve či později projeví viditelným problémem, ať už je to kulhání, nebo dokonce ztráta pohyblivosti. Při léčbě je důležité najít pravé místo příčiny potíže, protože ta téměř vždy bývá na zcela odlišné části těla, než kde původně vznikla“, vysvětluje Julia Robertson.

Jak již bylo řečeno, zásadní roli v pohybovém systému hraje fascie, spojovací tkáň, což zároveň popisuje velkou část její role. Může mít podobu jemné sítě, coby struktura podpírající tkáň, nebo být hustým povlakem spojujícím svaly s kostmi. Důležitý úkol má také ve svalech, kterými je doslova protkána, aby zajistila přídavnou stabilitu, stejně jako sílu kosti a svalu. V různé podobě ji lze nalézt téměř kdekoliv v těle.

„Pochopení spletitosti těchto struktur, jejich vzájemného vztahu a důležitosti pro pohyb a pohyblivost psa je v myoterapii základním stavebním kamenem. Tyto struktury je třeba udržovat v co nejlepším stavu, neboť v tom je ukryt úspěch zdraví psa a jeho výkonu“, pokračuje Julia Robertson, která po mnoha úspěšných seminářích zaměřených na masáže psů opět zavítá do Prahy. Tentokrát bude přednášet o myoterapii a způsobech, jak tato terapie může významným způsobem pozitivně ovlivnit nejen svalový systém, ale celý organismus psa.

„Fasciální napětí je velmi obtížné uvolnit, pokud není lokalizován pravý bod, ze kterého napětí vychází, což může být velmi daleko od místa, kde se projevují signály,“ vysvětluje dále problematiku svalového systému. „Samozřejmě jeden ukazatel v podobě svědivého místa na těle není sám o sobě nezbytně vážným problémem, ale spolu s dalšími indikátory tvoří část obrazu, který může skončit omezením pohybu psa. Běžný signál fasciálního napětí se může projevovat právě na kůži např. změnou směru srsti, kde kdysi hladká srst se změní v „krásnou vlnu“, výr, či rozcuchanou srst. Těžko se to rozeznává u psů s vlnitou srstí, ale může být jasně viditelná u většiny dlouhosrstých a krátkosrstých psů“, uzavírá Julia své povídání popisem jednoho z viditelných dopadů nerovnováhy v těle psa, které mohou na první pohled být zcela nevinné a pro běžného majitele pouhým nedostatkem a vadou na kráse srsti.

Obrázek – srst před terapií (vlevo) a po terapii (vpravo)

Kdo je Julia Robetson?
Anglická myoterapeutka a lektorka, zakladatelka Galen Therapy Center v Západním Sussexu nedaleko Londýna. Věnuje se oblasti myoterapie více jak 12 let. Autorka 3 knih (Complete dog massage manual, Excercise your puppy, Physical Therapy and Massage for the Dog) a 2 DVD (Improve Your Dog’s Health Through Canine Massage, From Tongue to Tail – vítěz ceny ‘The Maxwell Award’ pořádané americkou asociací spisovatelů se psí tematikou).

Julie Robertson bude mít večerní přednášku o myoterapii a jejím vlivu na zdraví a pohodu psa, způsobu jak svalový systém významným způsobem ovlivňuje všechny ostatní systémy v těle včetně praktických ukázek, jak pomoci svému psu v Praze 2.10. 2013 od 18:00 v Toulcově dvoře.

Text: Šárka Janouchová, www.krasnacarodejka.cz