Učení úspěchem

Psi se mimo jiné učí i tzv. instrumentálním podmiňováním, při němž chování je určeno výsledkem, které přináší. Zní to složitě, ale je to jednoduché. Pokud po reakci psa na nějaký povel následuje odměna či příjemný zážitek, pes se ho snaží opakovat.

A platí to i naopak. Jestliže pes určitým chováním nic dobrého nezíská, nebude se snažit vyhovět a opakovat ho. Jednoduše řečeno: Jednání, které vede ke kladným důsledkům se upevňuje, zatímco jednání vedoucí k negativním důsledkům se utlumuje.

Správné načasování

Je však nutné upozornit, že nejdůležitější je správné načasování odměny. Psi jsou schopní uvědomit si, jestli bylo jejich chování žádoucí jen v případě, že je odměněno bezprostředně po jeho vykonání. Je nesmysl dát psovi pamlsek po pěti minutách, co přiběhl na zavolání, protože si dobrotu spojí s úplně poslední provedenou činností, která však nemusela být ta „správná“.

S pamlsky jde všechno lépe

Psi se při výcviku učí rychleji, když odměnu použijete do půl vteřiny po odezvě na povel. To znamená, že se musíte dopředu připravit a mít po kapsách pamlsky, případně oblíbenou hračku. Pamlsky mějte rozbalené a nakouskované, abyste je mohli vždy pohotově vytáhnout. Chápání psa je nejrychlejší, jestliže ho pochválíte za správnou odezvu pokaždé. Nemusíte však pokaždé dávat pamlsky, někdy čtyřnohého parťáka jen pochvalte a podrbejte ho.

Přerušení nežádoucí činnosti

Co se týče přerušení nežádoucí činnosti, dopředu si promyslete metody nápravy. V mnoha případech se vyplatí mít po ruce vhodný předmět (např. svazek klíčů), který můžete po psovi hodit, když ho přistihnete při nežádoucím chování (požírání výkalů, ničení nábytku apod.). Jako odrazující prostředek se využívá také moment překvapení, kdy vydáte nečekaný nepříjemný zvuk (chrastění plechovky naplněné kamínky, která spadne těsně vedle psa apod.). Pes by potom měl mít možnost udělat něco jiného, co mu přinese odměnu. Odrazující prostředky by se neměly používat u plachých a nervózních psů a také u štěňat ve věku 7-14 týdnů. Nepoužívejte ani přímé tresty, jako je škubání za krk stahovacím obojkem (může to vést k poranění hrtanu nebo páteře). Pro psa je trest i ignorování jeho přítomnosti. Společenská izolace a nevěnování pozornosti je pro mnoho chlupáčů tím největším trestem. Například u psa, který na vás i přes zákaz neustále vyskakuje, postačí otočit se bokem a nemluvit na něj (jeho chování zůstává neodměněno).

Cvičák má smysl

Vyhraďte si pár minut každý den na opakování a utvrzování povelů. Až je pes zvládne, nemusíte je opakovat denně, stačí několikrát za týden. Jestliže máte možnost, přihlaste se se štěnětem do psí školky. Psovi to pomůže dobře se socializovat a tím se zařadit do společnosti jiných psů. Navíc na kurzu potkáte další podobně smýšlející majitele psů a můžete si vyměnit názory, zkušenosti a domluvit se třeba na společném venčení. Pokračovat pak můžete v kurzu základního výcviku. To pomůže i dospělému psu, kterého jste si přivezli třeba z útulku. Výběr kurzu však dopředu zvažte a pátrejte po referencích, ne každý cvičitel používá vhodné výcvikové metody.

Zdroj: J. M. Evans, Kay White, Průvodce péčí o psa, Brázda, 2014

Foto: pixabay.com