V bytě nemusí být nuda!

Kdo nechce nebo nemůže dopřát své kočce volný pohyb venku, nemusí být špatný páníček. Ať je kočka venku nebo doma, její život by měl být pestrý a dobrodružný.

To platí především pro život v bytě, protože, jak jste již zjistili, vaše chlupatá společnice potřebuje změnu, aby byla vytížená a cítila se dobře. I když nebude moci na zahradu, existuje celá řada možností, jak ji (a určitě i sebe) zabavit!

Vybavení bytu

Když kočka tráví každý den v bytě, musí mít k dispozici vlastní „fitness centrum“, aby nezlenivěla, neztloustla a neztratila motivaci k pohybu. Měla by mít možnost dělat stejné činnosti jako kočky venku: šplhat, schovávat se, honit kořist a objevovat nové věci. Kvůli tomu nemusíte udělat z celého bytu jedno velkém hřiště. Postačí pár vychytávek a i z toho nejmenšího pokoje se stane kočičí ráj.

Co by měla mít i bytová kočka?

K dispozici potřebuje skrýše, vyhlídkovou terasu a pohodlné doupě, které může sloužit i jako pelíšek. V obchodech si můžete vybrat ze široké palety komerčních výrobků, které tyto požadavky splňují. Ne vždy však takové výrobky odpovídají vkusu chovatele a ještě horší je najít takové věci, které by ladily se stylem a zařízení bytu. Navíc většinou zabírají hodně místa a jen stěží se dají začlenit do interiéru.

Milovníci koček, kteří chtějí svým svěřenkyním dopřát odpovídající bydlení a zároveň nechtějí radikálně měnit zařízení svého bytu, nemusejí klesat na mysli. Buďte prostě kreativní! Nemusíte hned pořídit sisalové škrabadlo potažené růžovým plyšovým povlakem a jedinou jeho alternativou pak není drahé odpočívadlo připomínající strom, které je vyřezáno z masivu. Při troše šikovnosti a fantazie si mohou zruční milovníci koček všechny potřeby pro své svěřenkyně vyrobit sami. Kdo není kutil, může kočce prostě jen upravit místnost, která se nepoužívá.

Hurá na stromy!

Věnujme se teď nejdůležitější potřebě: škrabadlu. Na to byste rozhodně neměli zapomenout. Při škrábání si kočky brousí drápky a zároveň se zbavují jejich pouzder, což není jediný efekt této činnosti. Polštářky na tlapkách totiž navíc rozmísťují i pachové stopy, kterými si kočky značkují svůj revír – naštěstí pro nás toto značkování nepáchne. Škrábání je také jedno z metod viditelného značkování.

Škrábající kočka se cítí dobře – nám, našim návštěvám i dalším kočkám dává sebevědomě najevo: „To je můj revír, Tady se cítím dobře.“ Obrušování drápků patří mezi základní potřeby koček. Zabráníme-li jim v této činnosti, budou trpět. Do každé domácnosti, ve které žije kočka, proto patří škrabadlo. Když ho nebude mít k dispozici, pustí se dříve nebo později do kožení pohovky či dubové skříně. Místa, které jednou poškrábala a označkovala si je, bude kočka opracovávat stále znovu, aby obnovila vytýčení hranic svého revíru.

Kdo chce vyrábět zařízení kočičího příbytku sám, ten samozřejmě může škrabadla a odpočívadla koupit! Podle svého vkusu a velikosti bytu je pak může upravit a proměnit v „kočičí ráj“.

Menší nebo větší?

Čím bude škrabadlo větší, tím více se bude moci kočka protáhnout a tím výše bude moci šplhat. To ovšem neznamená, že tak bude skutečně činit. Starší kočičí dáma nebude mít stejně velkou chuť šplhat po dvoumetrovém škrabadle až nahoru jako její mladší kolegyně. Kočka, která se dostane každý den na pár hodin ven, se nebude na škrabadlo vrhat s takovou vervou jako kočka, která je celý den zavřená v bytě.

Nejjednodušší je odhadnout typ, ke kterému kočka patří. Tím se vyhnete nesprávnému nákupu nebo ušetříte čas, který byste věnovali stavění škrabadla. Ale ani klidnější nebo starší kočky by neměly být o škrabadlo ochuzeny! Prostorově méně náročnou variantou jsou sisalová škrabací prkna, která se jen přišroubují na stěnu.

Lena Husemann

KOČKA

chov bydlení hry

vydala Grada Publishing