Vybíráme kočičku (a nebo pejska?)

Můžu mít spokojeného psa nebo kočku?

Dříve, něž začnete uvažovat o jakémkoliv domácím miláčkovi, je třeba si uvědomit pár základních skutečností:

• S pořízením mazlíčka by měli souhlasit všichni členové domácnosti.
• V rodině by neměl nikdo trpět alergií na zvířecí srst.
• Váš rodinný rozpočet se zkrátí o výdaje za krmení, potřeby a základní veterinární péči pro nového člena rodiny.

Rodiče, kteří pořizují mazlíčka pro své děti, by měli nést zodpovědnost za péči, výchovu i zdravotní stav zvířátka.

• Pokud často cestujete, měli byste mít vyřešenu péči o svého čtyřnohého přítele v době vaší nepřítomnosti.
• Výchovu, především pejska, by měli dodržovat všichni členové domácnosti.
• Mít pejska nebo kočičku je závazek na mnoho let.
• Na svého mazlíčka byste měli mít dostatek času, trpělivosti a chuti o něj každodenně pečovat.
• Váš mazlíček by měl mít dostatek životního prostoru, který odpovídá jeho velikosti a temperamentu, ale také svůj kout pro nerušený odpočinek.

Pokud jsme vás od pořízení domácího mazlíčka neodradili, stojíte před rozhodnutím jestli si pořídíte psa nebo kočku. Nejste-li zapřísáhlý pejskař nebo milovník koček? Rozhodování nebude snadné. Třeba vám to usnadní následující srovnání:

Pořídíme si pejska nebo kočičku?

Pes vás má stále na očích, vyžaduje pozornost, drbání, házení aportu, chození na procházky za každého počasí a v kteroukoli denní a noční dobu. Je to mnohdy nadšený cestovatel, pohlídá byt nebo dům, někdy ale lupiče ještě přivítá, po celý den má veselou a hravou náladu.

Kočka se ráda mazlí, hraje si a loví členy rodiny, jindy o ní zase hodiny nevíte, zpravidla nesnáší cestování a svého veterináře. Neštěká, ale když začne období mrouskání, ví o ní půl sídliště, bývá dobře naladěná, někdy je to naopak netýkavka.

Stále nejste rozhodnutí? Pořiďte si psa i kočku. Nejlépe však mláďata, která si na sebe bez problému zvyknou.

VYBÍRÁME KOČIČKU

Na světě je známo téměř čtyřicet plemen koček v mnoha barevných variacích. U nás nejrozšířenější je kočka evropská, kterou najdete v každém městě i vesnici. V poslední době se stala velmi oblíbenou kočka britská. Je známá svou hustou, silnou srstí a vyrovnanou, snášenlivou a přátelskou povahou. Milovníci dlouhé a jemné srsti chovají perské kočky. Tyto kočky jsou také klidné a vyrovnané. Pro svůj exotický zjev a milou povahu se u nás rozšiřuje i chov somálských a orientálních koček.

Co kočky potřebují?

Pořídit si kočku do bytu nebo k domku na zahradu je veliký rozdíl. V bytě musíte zajistit nejen toaletu, ale i možnost dostatečného pohybu a prostoru pro hraní. Kočka má přirozenou touhu obrušovat si drápky a vy budete muset vymyslet způsob, jak jí vyjít vstříc. Jinak se připravte na investice do nové sedačky, nových dveří, tapet, koberce, atd. Nejlepším řešením je škrabadlo. Dnes je na trhu nepřeberné množství škrabadel různých tvarů, velikostí a barev. Stačí si jen vybrat. Mnohdy stačí i starý proutěný košík nebo škrabací strom. Kočka je inteligentní a pozná, co se od ní očekává. A pokud přece jenom ne, stačí pár kapek kozlíku lékařského nebo nasypat kolem škrabadla šantu kočičí. Tyto byliny mají na kočky nevídaný účinek. V momentě, kdy pak bude číča opět drancovat nábytek, chyťte ji a postavte přímo ke škrabadlu. Pokud hodně cestujete, kočka asi nebude tím pravým zvířetem pro vás. Transport většinu koček stresuje a v cizím prostředí se mohou lehce zatoulat a ztratit.

Kočku nebo kocoura?

Život kočky v bytě přináší i další problém a tím je značkování. U kocourů se objevuje během pohlavního dospívání a u některých koček v době mrouskání. Můžete zkusit použít odpuzovací spreje nebo zabránit kočce přístup k místům, kde močí. Konečným řešením bývá kastrace. Může se však stát, že i po kastraci kočka pokračuje s tímto nežádoucím chováním.
Pomočování mimo toaletu však nemusí nutně znamenat pouze značkování. Může to být také forma protestu proti vaší dlouhodobé nepřítomnosti nebo proti další kočce nebo psovi v domácnosti, kteří kočku utiskují. V neposlední řadě se může jednat o onemocnění močového aparátu.

Kočka je nádherné nezávislé zvíře, jejíž lásku si musíte zasloužit a je výborným společníkem. Její přítomnost a vrnění uklidňuje duši a léčí tělo.

VYBÍRÁME PEJSKA

Rozhodli jste se přijmout nového člena do rodiny v podobě psího kamaráda? Je to výborný nápad. Budete mít vedle sebe přítele, který vám bude naslouchat, často vás rozesměje a když bude třeba, tak i ochrání. Na oplátku bude chtít pohodlný pelíšek, jednu misku s vodou a druhou vrchovatě naplněnou chutnou a voňavou baštou. Pak už jen spoustu pozornosti, hlazení, mazlení, drbání, hraní a notnou dávku trpělivosti. Nezoufejte, to vše mu nakonec velmi rádi dáte a přidáte mnohem víc. Každý z nás je jedinečný a je tomu tak i u psů. Pátrejte v encyklopediích a atlasech, ptejte se chovatelů a zvolte takové plemeno, které vám svou povahou a požadavky padne na míru.

Výběr plemene

Každá kniha o psech zmiňuje i obecné povahové rysy plemene a náročnost výcviku. Zvažte, zda je pro vás přitažlivá přátelská a klidná povaha, kterou má zlatý retrívr nebo labradorský retrívr. Zda vyžadujete pracovní nasazení a radost z pohybu, kterými oplývají belgičtí ovčáci, border kolie, německý ovčák, kolie, šeltie, a nebo vlohy pro hlídání, což zaručuje správně vedený dobrman či knírač. Chcete-li velkého psa s klidnou povahou a máte již zkušenosti s výcvikem, možná vás zaujme některé plemeno ze skupiny „molossů“, např. bordeauxská doga, mastif, bulmastif, německá doga, anglický buldog. Existují také plemena, která více než ostatní potřebují sebevědomého majitele a vyrovnanou, láskyplnou a důslednou výchovu, jako je argentinská doga, rotvajler, šarpej, tosa inu, velcí a střední teriéři a teriéři typu bull.

Společenská plemena nás okouzlují svojí oddaností, bystrostí, hravostí a velmi přátelským chováním. Stačí si jen vybrat toho s nejkouzelnějším vzhledem a povahou. Líbí se vám široký úsměv a kulatá hlavička jako má francouzský buldoček, boston teriér nebo mops? Líbí se vám krásná jemná srst a inteligentní „kukuč“ kavalíra king Charles španěla, inteligence a odvaha v miniaturní velikosti v podobě čivavy či máte rádi extravaganci a chcete psa bez srsti? Pak je tu čínský chochohlatý pes a mexický naháč. Nebo chcete naopak psa, kterého přes srst neuvidíte - lhasa apso, ši-tzu, maltézáček, bišonek, yorkšírský teriér, čínský chocholatý pes – Powder Puff?
Při výběru plemene jako je afgánský chrt, kolie dlouhosrstá nebo yorkšírský teriér počítejte s častou péčí o srst. Např. srst afgánského chrta vyžaduje dvakrát týdně hodinové česání a koupel jednou za tři až čtyři týdny. Majitelé výstavních chrtů češou své miláčky třeba i dvakrát denně.

Samostatnou kapitolou jsou odvážní, dominantní a svéhlaví jezevčíci. Toto plemeno má u nás dlouholetou tradici a je oblíbené nejen u myslivců díky své vášni pro lov, ale také u dětí. Nezapomeňte, že toto plemeno také vyžaduje důslednou výchovu a hodně trpělivosti.
Chcete-li ryze českého psa, třeba vás zaujme český fousek, český teriér, český horský pes, chodský pes, český strakatý pes a nebo pražský krysařík.
Při výběru psa také zvažte vaše vlastní možnosti s ohledem na čas, který můžete psovi věnovat, kolik prostoru bude u vás doma nebo na zahradě mít a zda se snese s ostatními zvířecími členy vaší rodiny.

Psa s průkazem původu nebo bez PP?

Další otázkou je, zda chcete šampióna na výstavy nebo jen kamaráda do rodiny? Pes s výborným rodokmenem je finančně náročnější na pořízení, zato se vám odvděčí úspěchy na výstavách a krásnými štěňaty. Vybírejte však dlouho a pečlivě. Vyplatí se pátrat i po zdravotním stavu rodičů a prarodičů. Jak jistě víte, šlechtění na určité znaky s sebou někdy přináší i nechtěná onemocnění. Žádné plemeno však není prosté dědičných defektů a chorob. Některá plemena mají naopak tyto defekty ve svých standardech (množství volné kůže predisponující k zánětům u šarpeje, volné víčko u baseta přecházející až v ektropium, krátký nos u mopsů a pekinézů způsobující dýchací obtíže).
U psů bez rodokmenu a kříženců nejrůznějších plemen se dědičné vady a defekty většinou nevyskytují a celkově jsou tito psi zdravější. Není pravdou, že by se štěňata těchto psů špatně udávala novým majitelům. Často jsou to velmi přátelští psi a jsou hezcí i na pohled.
Pokud netoužíte po určitém plemeni s rodokmenem, navštivte místní útulek pro psy. V útulcích najdete štěňata, starší psy, čistokrevná plemena i křížence. Někteří psi mají už něco za sebou a je dobré být připravený i na možné problémy s chováním. S trochou snahy se dá ale i z bouřliváka a neposluchy vychovat hodný a poslušný pes. Navíc uděláte dobrý skutek.

Pes nebo fena?

Psi jsou více dominantní, nezávislí a vyžadují delší procházky. Potřebují očuchat všechny stopy a můžou vám utíkat za fenami, které hárají. Feny mají méně vyrovnanou povahu než psi, což je dáno kolísáním hormonů během hárání. U plemen s mírnější povahou je ale rozdíl mezi psy a fenami minimální.

Jak se připravit na příchod nového mazlíčka?

Ať už si jedete vybrat štěně nebo kotě, důkladně se na to připravte. Vyhnete se tak případnému zklamání. Prostudujte si standard plemene, popřípadě kontaktujte poradce chovu, který vám jistě doporučí výborné chovatele. Zvláště pak, pokud chcete do budoucna zvíře vystavovat.
Prohlédněte si prostředí chovu, vyptejte se chovatele na rodiče, stáří a vývoj mláděte. Důležité je zjistit čím bylo mládě doposud krmeno, zda bylo odčerveno, vakcinováno a zda již neprodělalo nějaké onemocnění. Je-li to možné, nechte si ukázat rodiče. Můžete tak odhadnout, jak bude mládě v dospělosti vypadat.

Autor článku : MVDr. Iva Librová

© 2006 VETCENTRUM Duchek s.r.o.

www.vetcentrum.cz