Význam koček v dějinách

Pravděpodobně největší oblibě se kočky těšily ve starověkém Egyptě, kde za jejich úmyslné zabití padaly ty nejpřísnější tresty. A když kočka zemřela, všichni obyvatelé domu truchlili. Kde ještě vzbuzovaly posvátnou úctu?

Rovněž v Římě byly kočky chovány jako výborné ochránkyně sýpek, i když nebyly uctívány tak jako v Egyptě. Také římští osadníci v severnějších částech Evropy chovali dovezené kočky, které se pak rozšířily i tam. Na těchto územích pak s největší pravděpodobností došlo ke křížení s divokou evropskou kočkou. Tomu by nasvědčovala kresba srsti evropských domácích koček, jež se od koček plavých trochu liší a je prakticky shodná se zbarvením evropské divoké kočky.

Asie

I v Asii se pro své půvaby i užitečnost chovaly domácí kočky. Kolem počátku našeho letopočtu byly chovány v Indii, ale třeba v Číně jen málo. Naopak v Japonsku se těšily úctě, protože chránily továrny na zpracování hedvábí a farmy bource morušového, jež by byly bez koček doslova rájem všemožných hlodavců. Dokonce existují záznamy, že bez koček se výrobny hedvábí dostaly okolo roku 1000 na pokraj zániku (právě kvůli záškodnické činnosti hlodavců). Proto císař nařídil, aby byly kočky do těchto míst opět vráceny. Kočky se následně staly oblíbenými domácími mazlíčky a lidé je chovali místo na farmách a ve městech u sebe doma.

Evropa

Také v Evropě byly kočky mezi lidmi ceněny především jako lovkyně myší a dalších obtížných hlodavců. Chovaly se také v klášterech, kde chránily sýpky. Údajně byly chovány i mnichy a jeptiškami pro potěšení, proto není moc jasné, z jakého důvodu byly ve středověku pronásledovány a zabíjeny jako ďábelská stvoření. Pravděpodobně v tom hrála určitou úlohu i nenávist církve vůči severskému kultu bohyně plodnosti Freyi. Jistá je skutečnost, že mnoho žen, údajných čarodějek, našlo svou smrt na hranici společně se svými kočkami. Toto barbarské a nesmyslné tažení vůči kočkám ustalo až koncem 17. století a od té doby začala jejich popularita strmě stoupat. Důvodem obliby byla samozřejmě jejich hlavní úloha jako lovkyň myší a ochránkyň sýpek. O jejich užitečnosti snad nikdo nepochybuje ani v dnešní době, ačkoli z velké části jejich práci nahradilo hubení hlodavců prostřednictvím chemických prostředků. Ovšem není sporu o tom, že kočka je mnohem ekologičtější k životními prostředí než průmyslově vyráběné jedy. Dnešní „užitečnost“ koček ovšem spočívá i v tom, že se z nich staly jedni z nejoblíbenějších domácích mazlíčků.

Zdroj: Marie Říhová, Chov koček, Grada, 2007, www.grada.cz