Jak se postarat o osiřelé kotě?

Našli jste maličké opuštěné kotě, které přišlo o maminku? Nevíte si s ním rady, ale chtěli byste mu pomoci? Přinášíme vám pár užitečných rad, jak ho zachránit.

Kočka mívá obvykle 3–8 koťat 2–3x do roka. Když se kotě narodí, je zcela odkázané na svou matku. Je slepé, hluché, nemá vyvinutou termoregulaci, neumí se samo vykálet, ani se dostatečně pohybovat. Může se stát, že se ocitne bez matky a je odsouzeno k smrti hladem a podchlazením. Zejména u toulavých koček je běžné, že matku zajede auto, zemře na infekci nebo „s pomocí“ člověka. Někdy kočka své mladé odmítne (zvláště prvorodička) nebo je kotě nemocné a kočka se o něj postarat nedokáže, pokud není dostatečně životaschopné. Takových sirotků nám lidé za rok donesou hodně - od úplně maličkých několikadenních až po třítýdenní.

Koťata do čtyř týdnů věku nepřijímají pevnou stravu, nejsou schopná bez matky přežít, ledaže najdou dostatečně zkušeného a informovaného člověka, který jim dokáže pomoci Pro takového člověka to sice znamená práci na plný úvazek ve dne v noci, ale může mu dát šanci na život. Člověk, který však drží v ruce takového drobečka poprvé a nemá dostatečné informace, jak o něj pečovat, nezmůže většinou nic. V případě, že chodí do práce, ještě nikdy kotě nepiplal a to je navíc slepé, útulky nejsou ochotné ho převzít a nesežne kojící kočku, doporučujeme nechat ho uspat, je to humánnější než smrt hlady. Zde se však chceme podělit o naše zkušenosti, které by mohly zachránit životy mnoha drobečků, kteří přišli o maminku. Jedná se o náročné období, ale spokojené (a hlavně živé) kotě je velkou odměnou.

Náhradní kojící kočka

Hned na začátku je třeba upozornit, že kojit malé kotě je zřejmě nejhorší práce okolo koček! Dívat se na utrápeného tvorečka, který se nemůže dohledat mateřského cecíku, nikdo ho neolíže a navíc pořád piští, je skutečně nůž do srdce „kočkomilného“ člověka. Proto je vždy prioritou snažit se za každou cenu sehnat náhradní kojící kočku.

Je opravdu zoufalý nápad sebrat úmyslně malé kotě kočce s tím, že mu bude člověk nahrazovat maminku a ono si na něho pak lépe zvykne. To prosím ne! Protože vazba kočky a člověka je stejná, ať se jedná o kotě odkojené člověkem, nebo kočkou. Úmyslně odebrat malá nedokojená koťata jejich matce je nehorázná sobeckost a týrání.

Koťátka musí být u matky min. do 3 měsíců věku, aby je bylo možno odstavit bez újmy. Krmit kotě umělým mlékem znamená plný úvazek na 1 měsíc a na další 2 měsíce úvazek poloviční. Do jednoho měsíce věku je kotě odkázané pouze na mlíčko, od jednoho měsíce začne postupně přijímat maso, ale přitom musí být stále dokrmováno mlékem o až do druhého, lépe do třetího měsíce. Když už tedy kotě osiří a není jiné východisko, než ho dokrmovat ručně, je nutné se o něj řádně starat a připravit se na to, že se jedná o časově náročnou aktivitu. I tak ale nemusí být úspěšná, a kotě nemusí přežít.

Jak kotě krmit?

Koťata lze odkojit pouze umělým mlékem pro koťata (zn. Beaphar, Royal Canin). Není možné používat žádné náhražky, např. kravské mléko, ředěnou tatru do kávy ani jiná mléka či dětské sunary, neboť obsahují laktózu (cukr, který kočky nejsou schopné strávit), mají zcela jiné složení, jiný obsah tuků a vitamínů. Kravské mléko je pro býložravce, kočka je masožravec. Od jednoho měsíce věku je možné použít neředěné kozí mléko. V případě, že bylo kotě nalezeno v době, kdy se již nedá sehnat „kotěcí sunar“ (pozdě večer, o víkendu), dá se 24 hodin přečkat s náhražkou masového vývaru nebo šťávy z kočičí konzervy, případně Tatrou (pouze u koťat starších 17 dnů). U koťat do 17 dnů je lépe použít teplou vodu s glukopurem. Je zapotřebí však sehnat umělé mléko pro koťata co nejrychleji (u veterináře, v chovatelských potřebách). Mléko je třeba připravit dle návodu rozpuštěním ve vodě o teplotě 37,5–39 stupňů. Je třeba používat čisté nádobky, podávat mléko čerstvé a teplé, rychle se kazí. Je nutno dodržovat pravidelnou dobu krmení, pravidelné dávkování a stejnou teplotu, jinak může mít kotě průjem, nebo zácpu, které ho většinou neohrožují na životě, ale také nepřispívají k správnému vývoji. Ke krmení se nejlépe hodí lahvička, která je doplňkem umělého mléka od Royal Canin. Běžně se ale také používá 10ml injekční stříkačka.

Jak často?

Kotě je nezbytné krmit každé 2 hodiny přes den a každé 3 hodiny v noci do věku 10 dnů. Do 21 dnů je možné krmit každé 3 hodiny přes den a každé 4–5 hodin v noci. Při krmení by se kotě nemělo pokládat na záda, ale na bříško se zvednutou hlavičkou. U starších koťat je možno krmit i na zádech. Než si kotě zvykne samo pít, trvá to cca 12–24 hod. Proto je nutné prvně do kotěte sunar dostat „násilím“ (po kapičkách stříkačkou do tlamičky), až si zvykne, samo se přisaje a vypije obsah lahvičky nebo stříkačky samo (někdy i velkou rychlostí, protože je hladové). Kotě není možno nijak omezovat, naopak je zapotřebí do něj dostat co nejvíce mléka. Nakojené bude mít velké tvrdé bříško, které není třeba nijak dlouze masírovat, pouze ho za bříško podržet v poloze vleže nebo ho po kojení položit na zem. Kotě si svými pohyby bříško promasíruje, jak je potřeba. Masáž bříška před krmením podporuje u kotěte hlad. Pokud se bříško masíruje po krmení, může dojít k poškození vazů střev, které jsou u malého kotěte křehké, příp. i k jiným komplikacím, zejména ke kýle.

Hlavně klid

V případě kojení sříkačkou je vždy nutné pomaličku po kapkách kotěti pomáhat, než se naučí samo sát. Někdy se stává, že se mu dostane mléko do nosu a kotě „pšíká“ mlíčko. Stačí ho jen důkladně otřít a počkat, až se „vypšíká“. Udušení je vzácné, nikdy jsme se s tím nesetkali. Díky tuku v mlíčku se stříkačka snadno znečistí a je nepoužitelná (začne „drhnout“), je třeba ji často měnit. Na jedno krmení malé kotě vypije 5 ml, větší 10–20 ml, záleží na věku. Správně nakrmené kotě má plné bříško a ihned usne. Pokud je kotě nakrmené nedostatečně, křičí nebo má bříško měkké.

Je dobré nechat ho v klidu, nesnažit se ho nijak hladit, chovat, nosit, dávat ho do postele, pouštět na zem nebo s ním jinak zbytečně manipulovat. Kotě má pak neustálou tendenci hledat cecík a nespí, což mu ubližuje, protože hubne. Proto je dobré nechat ho v přepravce vystlané textilem, uvnitř s pet lahví naplněnou horkou vodou (na zahřívání). Přepravku je dobré přikrýt dekou, aby kotě bylo v přítmí, neboť malému kotěti světlo nesvědčí (kvůli nevyvinutým očím). Horko mu nevadí, naopak. V pelíšku u maminky bývá i 40 stupňů a vysoká vlhkost. Je nutné se však snažit držet kotě co nejvíce v suchu!

Jaká je další nutná péče?

Kotě do 21 dnů neumí samo dobře kálet, proto se mu musí pomáhat – suchým ubrouskem krouživými pohyby jemně masírujeme zadeček, nejlépe po krmení. Myslete na to, že kotě v péči člověka bude vždy upatlané a možná i mokré, přesto se ho nikdy nesnažte koupat! Je třeba ho držet v suchu. Pokud se počůrá a je mokré, osušíme ho, otřeme od výkalů, ale kvůli termoregulaci a kůži, která musí zůstat suchá, nenamáčíme. Pomůže častá výměna podložek v pelíšku a neustálé zahřívání pet lahví s horkou vodou. Kotě je lépe držet zavřené v přepravce, když je hladové, dokáže utéci kamkoliv, podchladit se nebo si ublížit. Musí být v klidu, je třeba dodržovat pouze režim „nakrmit, vyčůrat, spát“.

Příkrmy

Od prvního měsíce je možné začít přikrmovat pevnou stravou (kuřecí maso, kapsičky pro koťata, paštičky, tvaroh). Na pevnou stravu je třeba přejít postupně během tří dnů, dále je potřeba ho stále dokrmovat umělým mlékem až do věku 2 měsíců. Jakmile bude schopné pít samo z misky, může mléko dostávat i bez pomoci lahvičky či stříkačky. V ideálním případě by mělo kotě dostávat kotěcí sunar do věku 4 měsíců. Od prvního měsíce je dobré přidávat i obyčejnou vlažnou vodu.

Za pečlivou a zároveň velmi náročnou práci je pak odměnou zdravé spokojené koťátko, kterému jste dokázali nahradit maminku. Kotěti je vhodné co nejdříve pořídit „sourozence“, pokud bylo odkojeno samotné. Vakcinace je možná ve 2,5 měsících, je-li kotě zdravé. Nutné je také odčervení, ale je lépe čekat až po vakcinaci, není-li pro něj začervení ohrožením života. Kvůli začervení často dochází ke komplikacím, které mohou skončit i smrtí koťátka.

Věříme, že několik rad poslouží všem, kteří mohou pomoci malému koťátku a nemuseli ho svěřovat kočičím tetám v útulcích a depozitech, jež mají s kočičkami práce až nad hlavu.

Text: Denisa Zárybnická, OS Toulavé Tlapky

Článek byl s laskavým svolením přejat z www.toulavetlapky.cz.